O kočkách > Zdraví


Význam transfúzní terapie ve veterinární medicíně
 24. ledna 2010, Redakce


Důvody užití transfúzní terapie

Přejetý Max po operaci Důvodů, které vedou k transfuzi je mnoho. Pomáhá jako náhrada ztráty krve např. při větších úrazech, operacích a otravě rhodenticidy (jedy proti myším a potkanům). Transfuzí lze nahradit některé chybějící složky krve, např. červené krvinky při anémii, nedostatku výživy, otravě estrogeny či autoimunitních chorobách. Nahrazuje i složky srážlivosti krve, např. při chronickém krvácení, otravě rhodenticidy, u některých autoimunitních a dědičných nemocí. Dále krevní bílkovinu u selhání ledvin a jater, nebo protilátky zvířatům se sníženou odolností. Kromě plné krve lze podávat i některé její součásti, jako např. samotnou plazmu (bez krvinek) či separované červené krvinky nebo krevní destičky. Bohužel, kvalitní separace těchto komponent vyžaduje odpovídající přístrojové vybavení, které doposud většina veterinárních klinik v ČR nemá.

Transfúzní reakce

Základní vlastností každého živého organismu je schopnost bránit se vlivům okolního prostředí. V každém organismu existuje systém kontroly toho co je tělu vlastní a co cizí, známý pod pojmem imunita – čili obranyschopnost. Když si např. „zadřeme třísku do prstu“ tělo rozpozná „cizí organismus“, postupně ho rozloží a vyloučí, takže po několika dnech zjistíme, že prst je zdravý a že se naše imunita vypořádala s cizí tkání.
V případě transfuze krve je to podobné, jestliže aplikujeme do určitého organismu krev a porušíme při tom níže popsané podmínky, organismus hned rozpozná, že se jedná o cizí tkáň a pokusí se ji odstranit. Situace je navíc komplikována tám, že nedílnou součástí každé krve je imunitní systém dárce i příjemce, takže "bránit se" může krom příjemce i sama dárcova krev. Výsledkem poté je tzv. transfuzní reakce.
Transfuzní reakce se může projevit mnoha způsoby, může dojít k napadení červených krvinek protilátkami, k jejich destrukci a následné anemii (snížení červených krvinek), hemoglobinurii (vylučování krevního barviva močí) a žloutence, kdy množství vyloučeného červeného barviva (paradoxně je žluté) přesáhne detoxikační možnosti jater a dojde k rozvoji žloutenky navzdory správné funkci jater. Kromě výše zmíněných příznaků bývá takový stav spojen i s apatií (sníženým zájmem o okolí), nechutí k jídlu a horečkou. Dále může dojít k alergickým reakcím, a to od kopřivky po anafylaktický šok, spojený se selháním krevního oběhu, otokem plic a nezřídka i smrtí. Z dalších posttransfuzních komplikací se můžeme setkat i s útlumem krvetvorby či imunity.

Krevní skupiny u kočky

Kočky mohou mít krevní skupinu A, B nebo AB. Siamské, barmské, orientální a ruské modré kočky mají pouze krevní skupinu A, peršanky, mainské mývalí a domácí krátkosrsté kočky mají skupinu A v 75 % případů, ale například britské krátkosrsté nebo Devon Rex mají poměr skupin A a B přibližně 1:1.. Akutní a často smrtelné potransfuzní reakce jsou po podání krve skupiny A nebo AB příjemci se skupinou B. Opožděné reakce jsou u transfuze krve B nebo AB příjemci se skupinou A. Kočka se skupinou AB je relativně univerzálním příjemcem, i když i zde je možnost malé inkompatibility s krví skupiny B. Univerzální dárce u koček neexistuje.
Ideální kočičí dárce krve je kočka, resp. kocour o hmotnosti přesahující 4,5 kg, který je zdravý, mladší 8 let a FeLV, FIV negativní. Odebrat lze asi 11-13 ml krve na kilogram živé hmotnosti dárce.
Odkaz na některé z veterinárních klinik, které transfuzi provádějí:
Veterinární nemocnice AA-vet s.r.o
Veterinární klinika na Weilovně v Příbrami
AB-vet veterinární klinika v Bohumíně




Zpět