O kočkách > Zdraví


Problémy s kočičím chováním
 5. srpna 2005, Redakce
(zdroj: www.vet.cornell.edu)

AGRESIVITA - část 1.

Agresivita u koček může být velká komplikace a problém pro chovatele zvířecích miláčků. Agresivní kočka může být velice nebezpečná, zvláště vůči dětem, které většinou nedokáží rozpoznat fyzické příznaky - varovné signály agresivity. Navíc, agresivní kočky koušou a škrábou, což je jednak bolestivé a jednak hrozí nebezpečí infekce i přenosu případné zoomózy.
Různé druhy agrese se vzájemně nevylučují. Kočka může vykazovat více příčin agrese a potíže mohou být více či méně závažnější než ty, co jsou popsány níže. Nicméně, existují určité obecné zásady, které se vztahují na všechny typy a stupně agrese:

Včasný zásah je nejlepší, ještě před tím, než se agresivita vaší kočky vyvine ve zvyk.
Tělesný trest, dokonce i jemné popleskání po nose vzbuzuje ve vaší kočce strach a úzkost. Některé kočky to dokonce chápou jako výzvu a stávají se více agresivnějšími.
Některé léky sice mohou pomoci, ale jen ve spojitosti s obměnou chování a se změnami v prostředí.
Rozpoznávání příznaků agrese a následovné plašení vaší kočky bez použití fyzického kontaktu funguje u těžších problémů a agresí jen v omezené míře.
Pokaždé, kdy je to možné se snažte předejít situacím, které ve vaší kočce vzbuzují agresivní chování.
Oddělte od sebe kočky, které projevují agresi a snažte se je pomalu znova seznamovat.
Za neagresivní chování můžete kočku odměnit nějakým pamlskem.
Nyní zde uvádíme několik modelových situací, kdy je kočka agresivní a rady, co dělat v takové situaci.

Má kočka se ke mně a k jiným kočkám chová agresivně. Co bych měla dělat?

Protože agresivita může být způsobena tím, že kočka není zcela zdravá, nejprve ji vezměte k veterináři, který provede fyzické vyšetření a příslušné diagnostické testy. Bolestivé stavy, jako je artritida a bolesti zubů stejně tak jako potíže s centrálním nervovým systémem a hypertyreóza byly zahrnuty do příčin agresivity. Zmírnění těchto zdravotních problémů často vyřeší agresivní chování. Jakmile byly zdravotní příčiny vyloučeny, je důležité určit jakým typem agrese vaše kočka trpí, aby bylo možno stanovit postup péče a nakonec i řešení.

Moje kotě mě někdy kouše a škrábe, když si s ním hraji. Vím, že koťátka milují hru, ale její útoky mě bolí.

Kousání a škrábání jsou typické pro agresivní hru a běžně pozorované u mladých koček a koťat. Koťata, která vyrůstala se svými sourozenci se učí kousat a škrábat méně intenzivně, protože hra, která je příliš tvrdá způsobuje jejich sourozenci bolest a vyústí buď v odvetu nebo přerušení hry. A proto je tedy agresivní hra obvykle pozorována u koťat, která nevyrůstala se svými sourozenci nebo kamarády a tím nebyla podněcována ke hře nebo neměla dostatek možností si hrát venku.
Že si koťata hrají agresivně může být rozpoznáno na postavení těla. Ocáskem mrskají tam a zpět, uši se zkosí směrem k hlavě a rozšíří se zorničky. Tento typ postavení těla se obvykle vyvine při běžné hře a je doprovázen škrábáním a kousáním. Koťata, která se plíží k pohybujícím se objektům, jako jsou vaše ruce nebo nohy mohou taktéž inklinovat k agresivitě. Agresivní kočky si hrají tím způsobem, že se připlíží nebo se schovají, poté vyskočí a zaútočí v okamžiku, kdy projdete kolem nich.
Zkuste zaznamenat, kdy se tyto situace nastávají a vysledovat, zda to není nějaké pravidlo. Například se můžete poučit, že se vaše kotě schovává pod postel a vyskakuje právě když se chystáte jít spát. Pokud tomu předejdete a podnítíte v kotěti hru místo útoku, měli byste toto agresivní chování omezit. Rolnička na obojku kolem krku vaší kočky vás vždy bude informovat o tom, kde se právě nachází. Můžete jí také zamezit vstup na její oblíbená „číhací“ místa, abyste toto chování zastavili.
Další metodou je používání zvukových odpuzovačů jako je vaše syčení nebo zvuk ozývající se po otevření plechovky nebo natlakovaného kanystru. Musí to však být užito v prvních několika sekundách agresivního chování, přičemž by kočka měla následkem postrašení přestat, což je lepší než kočku přímo děsit. Netrestejte fyzicky vaší kočku, ani kdyby šlo o jemné poklepání na nose. Bolest, kterou kočka cítí, když je udeřena může vést ještě k větší agresivitě a vaše kotě se vás naučí bát a vyhýbat se vám. Navíc, jakýkoliv fyzický kontakt si kočka může vyložit jako hru, která odměňuje její bouřlivé chování. Pouhé procházení okolo a ignorování vaší kočky je daleko více efektivní; učí jí, že důsledkem hrubé hry není žádná hra.
Všechny hračky by měly být z dosahu vašich rukou, takže kočka nebude mít žádnou příležitost aby vás kousla nebo škrábla. Například:
Objekty, které se dají házet jako ping-pongové míčky, vlašské ořechy nebo např. zátky, které kočka může honit.
Opatřete kočce šplhadla, škrábadla a kulaté hračky, které vydají pamlsek,které si kočka sama otáčením vyhledá.
Zakupte udici, která á na svém konci chomáč peří nebo myš a tahejte jí před kočkou na zemi.

Má jinak milá kočka je velmi rozrušená, kdykoliv k nám přijde někdo nový; dokonce na některé návštěvy zaútočila.

Toto jsou známky agrese spojené se strachem, obranné chování proti lidem, zvířatům a zvukům, které kočka nezná ze svého domácího prostředí. Nepříjemné zkušenosti jako je i návštěva veterináře mohou způsobit agresivní chování ze strachu. Kočka, která trpí tímto typem agrese syčí, cení zuby, krčí se a ocásek i nohy zastrčí pod tělo. Uši zkosí směrem k hlavě, zorničky má rozšířené a její srst je zježená.
Řešení tohoto problému zahrnuje jednak jeho správnou identifikaci a dále, pokud je to možné, vyhnutí se těmto stimulům způsobujícím strach. Můžete zkusit postupný znecitlivující program, kdy je kočka vystavena takovému stimulu na bezpečnou vzdálenost a po krátkou dobu a posléze odměněna za neagresivní chování. Například, pokud má vaše kočka strach z mužů, muž by měl stát v bezpečné vzdálenosti od ní, tak aby nevzbudil agresivní chování. Kočku pak odměňte mňamkou za klidné chování. S každým dalším takovým pokusem se muž bude přibližovat a tím se postupně kočka naučí spojovat jeho přítomnost s chutnou mňamkou.
Existují dvě důležité věci, které nesmíte dělat s kočkou, která je agresivní ze strachu:
Neutěšujte jí. Milá slovíčka a mazlení si vyloží jako vaše schválení jejího nevhodného chování.
Vaše návštěvy by se neměly vzdalovat ani dát najevo strach z bojící se agresivní kočky, protože to by ji naučilo, že svým chováním může způsobit odchod návštěvy. Málo pozornosti je lepší strategie.

Má kočka zabíjí venku myši a ptáky. Obávám se, aby nezaútočila na našeho pískomila.

V rámci normální instinktivní touhy honit kořist, dravá agrese zahrnuje číhání, honění a útočení na hlodavce a ptáky. Toto chování je nepřiměřené pokud míří na lidi a může být rušivé i pokud je zaměřeno na další zvířata nebo malé domácí mazlíčky.
Tělo kočky, která je na lovu vykazuje lovecký postoj. Plazí se skloněnou hlavou, mrská ocáskem a udělá výpad, když je kořist nadosah. Protože toto chování je instinktivní, je obyčejně těžké ho nějak kontrolovat. Nicméně, existuje pár efektivních postupů, jak se o to pokusit.
Pokud vaše kočka projevuje dravou agresi vůči domácím mazlíčkům jako jsou pískomilové, křečci nebo ptáci, je moudré zamezit kočce přístup k těmto zvířatům. Pokud nechcete, aby vaše kočka lovila venkovní zvěř, zvažte, jestli by nebylo lepší nechávat ji doma. Některá zvěř může být také odrazena od přístupu k vašemu domu tak, že odstraníte ptačí krmítka a budete používat pevně uzavřené odpadkové kontejnery.
Zavěšení rolničky na obojek vaší kočky, takže budete vědět, kde se nachází, vám může pomoci zmařit její úlisné útoky na lidi. Buďte obezřetní hlavně u dětí a batolat, které jsou dravou agresí zvláště zranitelní.

Moje kočka je nemocná artritidou a syčí když jí chci podat lék. Nechci jí zranit, nebo se nechat zranit od ní, ale musím jí dát její prášky.

Kočka, které se nelíbí dotyky v bolestivé oblasti může trpět bolestí na kterou reaguje agresí ve snaze, abyste se jí na těchto místech nedotýkali. Toto chování může být taktéž spojeno s předchozím traumatem. Například, kočka, jejíž ocásek byl jednou přiskřípnut do dveří může ještě dlouho poté, co bolest odezní nést velice nelibě doteky na tomto místě.
Úplné zahojení nebo zmírnění bolesti je ta nejlepší cesta, jak potíže vyřešit. Nicméně, u kočky s arthritidou (viz. výše), bude potřeba kočku trpící bolestí chovat a ošetřovat, aby se vyléčila. V tom případě ji chovejte co nejněžněji a pokud je to nutné, vezměte si rukavice a dejte jí oblíbenou mňamku, aby si spojila váš dotyk s chutnou odměnou. Pokud se chová agresivně, když jí chováte v náručí, neodměňujte jí hezkými slovíčky a pomazlením; jinak by to znamenalo, že její chování schvalujete. Zeptejte svého veterináře na léky, které mohou pomoci vaší kočičce vyrovnat se s bolestí.

Někdy, když se přiblížím ke své kočce, když se dívá ven z okna, otočí se a sekne po mě, přitom jsem jí ničím nedráždila. Proč?

Vyhněte se kočce dokud se neuklidní. Vzájemná interakce by mohla vést ke zranění, a jakákoliv pozornost včetně potrestání jí může v jejím chování ještě povzbudit. Měli byste kočku jemně odnést do tiché, tmavé místnosti, aby se dala do pořádku, pokud je to nutné, užijte tlustou skládanou deku nebo desku, abyste ochránili sebe před zraněním. Pravidelně docházejte do místnosti, rozsvěcujte světlo a pokládejte na zem misku se žrádlem. Pokud je kočka stále agresivní, zhasněte světlo a odejděte. Pokud se uklidní, pomazlete se s ní a pochvalte jí.
Pokud je vaše kočka opakovaně agresivní vůči jiné kočce v domě, jakmile se agresor uklidní, znovu obě dvě kočky navzájem představte. Umístěte kočky na protější strany pokoje a nakrmte je; pokud je to nutné, můžete obě umístit do přenosek, abyste zajistili jejich bezpečnost. Toto naučí obě kočky jíst v přítomnosti té druhé. Takové techniky obměn chování jsou důležité pro udržení harmonické domácnosti; pokud proti přesměrované agresi nezasáhnete, stane se pravidlem a vaše kočky spolu budou bojovat kdykoliv se dostanou do kontaktu.
Nejlépe předejdete přesměrované agresi vaší kočky, pokud rozpoznáte stimuly, které jí dráždí a zamezíte jim. Jedná-li se o stimuly jako venkovní zvuk, pach nebo pohled na něco určitého, měli byste zamezit kontaktu s venkovním světem. Můžete do rohožky namontovat elektronické zařízení, které jí uštědří neškodnou, jemnou ránu nebo nainstalovat do okenních rámů sítě. Efektivní odpuzovače jsou i okenní žaluzie. Odradit venkovní zvířata od toulek v blízkosti vašeho domu lze pomocí automatických rozprašovačů reagujících na pohyb, odstraněním ptačích krmítek a používáním dobře uzavřených odpadkových kontejnerů.
Nakonec můžete přerušit přesměrovanou agresi mezi dvěma kočkami tím, že je ihned postříkáte vodou z vodní pistolky nebo hlukem, např. zatřesením dózy naplněné drobnými mincemi. Tento typ dálkového potrestání vás chrání před zraněním a pokud ho budete provozovat vytrvale, může odradit kočky od dalších útoků.

Problémy s kočičím chováním

(Zdroj: www.vet.cornell.edu)

AGRESIVITA, část 2.

Zde najdete druhou část modelových situací o agresivních kočkách.

Má kočka se dožaduje pozornosti, ale když se s ní mazlím moc dlouho, sekne po mně drápkem a uteče pryč.

Kočka vykazující symptomy mazlením přivozené agrese bude obvykle žádat o pozornost, ale v určitém okamžiku vašeho mazlení se zachová jako by toho už měla dost a zaútočí.
Napnuté tělo, zkosené uši a ocásek mrskající sem a tam, jsou typická varovná znamení, že kočka se chystá zaútočit, majitelé se musí naučit tyto specifické znaky rozpoznat . Malé děti jsou zvláště ohroženou skupinou, protože nemusejí znát jazyk, kterým hovoří kočičí tělo.
Abyste vyřešili tento problém, vyzkoušejte všechny způsoby, jak vaší kočku chovat. Zkuste jí držet v náručí nebo se jí jen dotýkat pouze v případě, kdy vás sama vyhledá; nenuťte jí k mazlení, vyhněte se fyzickým trestům nebo zvedání kočky do náruče, když žere. Když se s ní mazlíte, nebraňte jí v pohybu silou, to by mohlo posílit její pocit úzkosti.
Můžete systematicky odrazovat vaší kočku od agresivního chování přivozeného mazlením pomocí následujícího postupu: nalákejte kočku do vaší náruče pomocí chutného pamlsku a pak jí jemně hlaďte. Včas před tím, než zaznamenáte její agresivní signály jí položte na zem a odměňte jí pamlskem za to, že se chovala mírumilovně. Postupně jí chovejte delší a delší dobu a ona se naučí, že klidné chování má vždy za následek odměnu pamlskem.
Nejtěžší část při snaze vyrovnat se s agresivitou vaší kočky přivozenou mazlením je přijetí faktu, že má určité hranice, za které nikdy nepůjde. Taková kočka pravděpodobně nikdy nebude dokonalý mazel, ale vy jí můžete naučit, aby reagovala bez násilí.

Naše kočka vrčí a syčí když se jí snažíme sundat z postele, a to i přesto, že se neustále dožaduje naší pozornosti.

Tato kočka se snaží ovládnout situaci z titulu agrese přivozené svým postavením. Dalšími příklady jsou kočky, které blokují dveře nebo se dožadují pozornosti svých majitelů nebo jiných koček kousáním a chytáním se jich svou packou, když zrovna prochází okolo, často s nezataženými drápky. Hlavními známkami takového chování jsou mrskání ocáskem, zkosené uši, rozšířené zorničky, vrčení a syčení.

Abyste zvládli tuhle kočku, musíte ignorovat kočičí žadonění o hru, žrádlo nebo pozornost; odměnu by měla dostat jen v případě, že je klidná. Klidná kočka má vztyčený ocásek, nerozšířené zorničky a nesnaží se vás zachytit packou. Jako majitelé byste nikdy neměli svou kočku trestat; dokonce i malá ťafka na nos může být pochopena jako výzva a kočka se může stát více agresivní. Jako nejlepší řešení se jeví kočku zcela ignorovat.

Moje kočka byla se chovala velice hrubě vůči nové kočce, kterou jsem si právě přinesla domů. Reagují na sebe nepřátelsky a obávám se, aby se navzájem nezranily.

Kočky si chrání svoje území projevováním teritoriální agrese vůči nově příchozím kočkám do domácnosti a to dokonce i v případě, že se kočka trvale bydlící v domácnosti vrátí z pobytu na klinice a ostatní z ní cítí neznámý pach. Majitelé často pozorují takovou teritoriální agresi v podobě dráždění packou, honění a útočení na novou kočku nebo kočku vracející se domů.
Nejúčinnější cesta jak ovládat teritoriální agresi je předejít jí dříve než se poprvé objeví. Ovšem, následující rady mohou být použity v případě, že jste již vaší novou kočku představili těm rezidentním. Veškeré tyto kroky byste měli provádět pomalu; uspěchané seznamování bývá nejčastější příčinou neúspěchu.
Vaší novou kočku byste měli umístit do uzavřené místnosti se žrádlem, vodou a stelivem. Kočky by se měly navzájem cítit a slyšet přes zavřené dveře, ale neměly by mít fyzický kontakt.
Po několika dnech vyměňte pozice obou koček. Dovolte rezidentní kočce, aby se seznámila s pachem nově příchozí kočky, zatímco nová kočka bude objevovat dům a pach své nové spolubydlící. Očekávejte syčení. Po určité době je opět vyměňte zpět.
Další krok je jejich umístění na opačné strany jednoho pokoje, např. v přepravkách nebo na vodítkách. Obě kočky by měly dostat jídlo současně, takže se naučí si spojit radost ze jídla s přítomností té druhé. Pokud nechtějí jístt nebo vypadají znepokojeně či agresivně, jsou pravděpodobně příliš blízko sebe. Naopak, pokud vypadají klidně, můžete je při příštím pokusu umístit k sobě blíž.
Konečný krok je jejich vypuštění z přepravek a nakrmení, ovšem za dodržování bezpečné vzdálenosti. Stále je však sledujte, abyste předešli jejich znepokojení nebo agresi.
Celý tento proces může proběhnout jen v časovém rozmezí, které vám vaše kočky dovolí a může trvat týdny nebo dokonce i měsíce. Známky znepokojení a agrese obvykle znamenají, že představování probíhá příliš rychle. Pokud teritoriální agrese není stále pod kontrolou, veterinář může předepsat léky jak pro pronásledovatele, tak i pro oběť. Uvědomte si však, že léky jsou jen částí celého řešení; musí být užity ve spojení s pomalým představováním a trvalým odměňováním za klidné chování.

Vzali jsme si domů těhotnou opuštěnou kočku, která zanedlouho porodila. Jenže když se chceme přiblížit ke koťátkům velice se rozruší a začne syčet.

Tato máma kočka trpí mateřskou agresí. Toto chování se obvykle vytrácí s přibývajícím věkem koťat. V mezidobí je vhodné kočičí mámě poskytnout co nejméně stresové prostředí, snížit počet návštěvníků v domě na minimum a nepřibližovat se ani k mámě ani ke koťatům, nepokoušet se je chovat, zajistit jim klid, čistotu a výživnou stravu.
Pokud je během této doby nutné vzít mámu do náručí, připravte se na to, že se může chovat odměřeně. Pokud si musíte vzít kotě, pokuste se mámu odlákat pryč pomocí nějakého chutného pamlsku.

Naši dva kocouři se často perou a syčí na sebe.

Kocouři často trpí vzájemnou agresivitou, která se obvykle objeví, když jeden kocour dosáhne společenské vyzrálosti, což bývá v období mezi 2 až 4 lety. I když se tento typ agrese obvykle objevuje u mužského pohlaví zásluhou soutěžení o družky řízeného hormony, může být pozorován i u jakékoliv kočky v rámci boje o její teritorium. Takové kočky projevují typické znaky agrese: zkosené uši, zježenou srst, syčení a výhružné skučení.
Protože je tato agrese i otázkou hormonů, prvním krokem ke zmírnění těchto projevů by měla být kastrace všech dotčených koček. Pokud ji již vaše kočky absolvovaly, měli byste je od sebe oddělit, kdykoliv jsou bez dozoru; každou zvlášť s vlastní miskou na jídlo a miskou se stelivem. Pokud je sledujete, měli by dostat odměnu za klidné chování. Na obojek jim přidejte zřetelně zvonící rolničku, abyste věděli, kde se právě nacházejí. V případě, že se opět začnou chovat agresivně, okamžitě je zastrašte hlasitým zvukem (např. zatřeste dózou s drobnými mincemi) nebo je postříkejte vodou z pistolky.

MVDr. Hana Žertová, mobil 602 174 465 e-mail: poruchy@chovani.info;
Vet. klinika, Fillova 14, Brno-Lesná www.chovani.info
Odkaz na "Terapie Bachovými květy"




Zpět