|
O kočkách > Zdraví
Svrab neboli prašivina 12. listopadu 2010, MVDr. Květa Mahelková I když pořekadlo říká – prašivý pes – častěji se setkáváme s tímto onemocněním u koček. Je to parazitární onemocnění kůže, které vyvolává svrabovka kočičí Notoedres cati. Tento roztoč je velký asi 0,3 mm, není tedy vidět pouhým okem ani lupou. Vyvrtává chodbičky v povrchové vrstvě kůže, do těchto kanálků klade vajíčka a zanechává v nich trus. Vylíhlé larvy vylézají na povrch, kde hledají potravu a kde probíhá jejich vývoj přes nymfu do stadia dospělce. Tento vývoj trvá asi 3 týdny. První změny můžeme pozorovat na okrajích ušních boltců, dále se šíří na hlavu a krk. Kočky pociťují velmi silné svědění, postižená místa nadměrně čistí a škrábou a tím si roznáší parazita na končetiny a tělo. Na kůži se nadměrně vytvářejí šupiny a silné strupy šedavé barvy, srst vypadává. Zesílená kůže se skládá do záhybů, které mohou překrývat oči a omezují vidění a orientaci kočky. Onemocnění je nepřehlédnutelné, kromě typických kožních změn kočky trpí zánětem kůže po sekundární infekci, často i záněty očí a sliznic nosu, jsou vyčerpané a malátné, málo se pohybují, nemohou přijímat krmivo ani samy lovit. Pokud nejsou léčeny, uhynou na celkové vyčerpání a sepsi. Toto onemocnění lze lehce diagnostikovat podle typických klinických příznaků, diagnózu potvrdíme mikroskopickým vyšetřením. V kožním seškrabu se nachází množství živých a odumřelých zákožek. Prognóza je velice příznivá, i pokročilá stadia nemoci lze úspěšně léčit. K léčbě dříve užívané koupele antiparazitárními prostředky se již nepoužívají pro obtížnou aplikaci a toxicitu preparátů. Úspěšná léčba je snadná , a to buď opakovanými injekcemi širokospektrálních antiparazitik (např. Mectizan, Ivomec) či léky podávanými ve formě spot on (např. volně prodejný Stronghold, který se vetře do kůže na kohoutku) nebo vakcinací Bio fel, která se používá jak preventivně, tak na léčbu (tři vakcíny po sobě v rozmezí 14 - 21 dní). Pro léčbu koček nelze používat preparáty, kterými se léčí lidé. Tyto preparáty jsou pro kočky toxické! Ani jiné preparáty zevně aplikované na postižená místa nelze používat, protože kočky je olížou, očistí se a tím je preparát nejen neúčinný, ale naopak může způsobit kočce vážné zdravotní problémy. Přenos parazita se děje jak přímým stykem koček tak sdílením společných pelechů. Od koček se mohou nakazit i králíci, méně často psi. Psi bývají postiženi jinou zákožkou (Sarcoptes scabiei), ta u koček parazituje spíše vzácně. U myší, potkanů a křečků parazituje Notoedres muris, u člověka Sarcoptes scabiei, var. hominis. Není však vyloučeno nakažení i člověka svrabovkou kočičí (Notoedres cati). K přenosu parazita dochází v teple a při velmi blízkém kontaktu nemocné kočky s člověkem (v posteli). U člověka se svrab (jakéhokoliv původu) projevuje jako drobné pupínky červené barvy, které jsou lokalizovány kolem pupku, na hýždích a v jiných místech s jemnou kůží. Onemocnění člověka kočičí svrabovkou má pouze přechodný charakter a po vyléčení kočky nebo zabránění těsnému kontaktu s nemocnými jedinci dochází k samouzdravení. V žádném případě se člověk nenakazí při dodržování obecných hygienických zásad a ani pohlazením nemocné kočky, při aplikaci léků kočce nebo běžné manipulaci s pelechy nemocných koček. U koček chovaných pouze v bytě se s tímto onemocněním vůbec nesetkáváme. Problém je u koček, které se volně pohybují venku. Přichází do styku s dalšími nemocnými a neléčenými kočkami a dochází k novému nakažení. Proto je nutno v kočičích koloniích a útulcích vyhledat nemocné jedince, kteří jsou zdrojem parazitů a současně léčit celé osazenstvo. Nesmírně nutná je i asanace kočičích pelechů a shromaždišť koček. Ta urychlí eliminaci onemocnění. Onemocnění je rozšířené nejen po celé Evropě, ale i jinde a veškeré druhy svrabu jsou počítány k zoonózám. V praxi se setkáváme s tím, že některé kočky jsou snad proti svrabu přirozeně odolné, a i když žijí v promořeném prostředí, neonemocní. Je to ale spíše výjimka a nelze na ni spoléhat. Autor: MVDr. Květa Mahelková |