O kočkách > Zdraví
Kočičí cukrovka (diabetes mellitus) 20. listopadu 2006, Redakce – nová naděje pro nemocné kočky
ČÁST I. Pokroky ve veterinární medicíně pomůžou chovatelům poskytnout diabetickým kočkám lepší péči. Budoucnost koček nemocných cukrovkou vypadá slibně. Výzkum vývoje nových typů předepisované stravy, nových typů inzulínu, přístrojů na sledování, orálních léků a vzorových harmonogramů krmení pokračuje kupředu, takže úspěšné zvládnutí této choroby by se mohlo stát pro veterináře a majitele koček jednodušší než chřipka. Kočičí cukrovka je žlázová porucha napadající zhruba 1 ze tří set koček. Vzniká na základě snížené sekrece inzulínu slinivkou břišní a dále snížením působení inzulínu, což je hormon potřebný pro metabolismus sacharidů. Existují v zásadě dva druhy cukrovky. Důležitější pro klinickou praxi je klasifikace diabetu u koček na následující typy: a) inzulín dependentní DM (IDDM, insulin dependant DM) - tělo neprodukuje dostatečné množství inzulínu a léčba tak vyžaduje inzulínové injekce b) inzulín independentní DM (NIDDM, non-insulin dependant DM) - tělo produkuje inzulín, ale činí tak netypicky vzhledem k funkčnosti organismu a tkáně tak hormon nerozpoznají - kočky s tímto typem cukrovky mohou být nejprve léčeny přípravky podávanými orálně a úpravou stravy, ale jak choroba postupuje a objevuje se nedostatek inzulínu, je nutné začít i s injekcemi. V současné době stále neexistuje spolehlivá metoda, jak určit, jakým typem cukrovky kočka trpí. Odborníci tvrdí, že první typ je běžnější, ale skutečný rozsah a působení zatím zůstává nejasný. I když jsou všechny kočky v relativním ohrožení, nejnáchylnější jsou kočičí samci středního věku. Čistokrevné kočky jsou pak méně ohroženy cukrovkou ale s výjimkou Barmských koček, u nichž je výskyt až čtyřikrát častější.. Jasnými klinickými příznaky diabetu jsou polyurie ( = chorobně zvýšené vylučování moči), polydipsie ( = nadměrná žízeň), polyfagie ( = nadměrná chuť k jídlu, chorobná žravost) a dále ztráta hmotnosti. Běžné je, že některé nebo dokonce všechny příznaky zůstávají majitelem kočky nerozpoznány, zčásti i u koček chovaných trvale v
Stanovení diagnózy cukrovky je povětšinou jasné. Vysoký obsah cukru v krvi a nález cukru v kočičí moči je zřejmým důkazem. Některé kočky bývají velmi vystresované při návštěvě veterináře, což u nich může způsobit např. hyperglykémii. Ovšem, tyto kočky mají jen zřídkakdy obsažený cukr v moči. V případech, kdy je určen vysoký obsah cukru v krvi a také v moči, veterinář provede test na fruktosaminy. Jsou to glykoproteiny vznikající vazbou glukózy na sérové proteiny. Koncentrace fruktosaminů je v přímé vazbě na koncentraci krevní glukózy, jejich
Doporučení změny jídelníčku hrálo vždy důležitou roli v péči o nemocné kočky. Po dlouhou dobu byla doporučována hlavně strava bohatá na vlákninu. Ovšem později se ukázalo, že pro kočky jako pro masožravce je daleko vhodnější strava s nízkým obsahem sacharidů a vysokým obsahem proteinů. Podle nejnovějších výzkumů může tento typ stravy snížit potřebu inzulínu u většiny nemocných koček. V některých případech je možné cukrovku zvládnout pouze na základě vhodné úpravy kočičího jídelníčku. Je však nemožné dopředu odhadnout, které kočky zareagují na proteinovou dietu a kterým bude možné snížit nebo zcela odstranit inzulínové injekce. Kočky, které přechází na tento typ stravy je třeba během prvních několika měsíců pečlivě sledovat, aby bylo možné vyloučit vznik hypoglykémie (= nízký obsah cukru v krvi). Také kočky s nemocnými ledvinami musí být pod dohledem, protože strava s vysokým obsahem proteinů může způsobit selhání ledvin. V minulosti bylo obecně považováno za prospěšné krmit diabetické kočky několikrát za den v malých dávkách, aby se předcházelo kolísaní a výkyvům obsahu cukru v krvi. Ovšem nedávné studie dokázaly, že kočkám, kterým je dovoleno „uzobávat“ potravu třeba desetkrát až dvacetkrát za den stoupne koncentrace inzulínu více než těm, které jsou krmeny jen jednou denně. Z toho vyplývá, že nechat diabetické kočky takto uzobávat potravu přes celý den může zvýšit potřebu už tak poškozené slinivky břišní vylučovat inzulín, což může vést k poničení buněčné stavby orgánu. Dávka naděje Většina diabetických koček potřebuje ke své léčbě inzulínové injekce. Reakce koček na aplikaci inzulínu je těžko předvídatelná, a proto není možné doporučit jeden paušální typ nebo režim podávání inzulínu, který by vyhovoval všem kočkám. Hlavní typy inzulínu v terapii diabetu koček jsou uvedeny v tabulce č. 1:
Normální inzulín je určen pouze pro léčbu diabetické ketoacidózy ( = rozvrat vnitřního prostředí organismu při neléčeném nebo nedostatečně léčeném diabetu 1. typu. Vzniká vlivem nahromadění ketonů v těle při nedostatku inzulínu a nadměrném spalování tuků). Jakkoliv jsou preparáty se středně rychlým účinkem (Lente a NPH inzulín) v porovnání s dlouhodobě působícím typem inzulínů po aplikaci velmi rychle absorbovány, dosahuje délka jejich
Dlouhodobě působící inzulín PZI je u většiny koček velmi dobře absorbován a při aplikaci jednou denně poskytuje dobrou kontrolu glykémie. První volbou v léčbě neketózní diabetes je proto PZI. Přesto je však jak absorpce, tak i délka účinku PZI, případ od případu výrazně variabilní a je velmi nesnadné předvídat efekt terapie. Pravidla použití PZI inzulínu ke stabilizaci jsou uvedeny v tabulce č. 2. Obdobná pravidla lze použít u Lente inzulínu, s výjimkou nutnosti aplikace dvakrát denně, přičemž největší pokles glukózy je v době 4-6 hodin po aplikaci.
Inzulín glargin je novější syntetický analog inzulínu, v současné době je registrován pouze pro použití v humánní medicíně. V místě injekční aplikace preparátu se vytváří mikročástice pevného skupenství, jejichž účelem je pozvolné uvolňování malých množství inzulínu. Výsledkem je konstantní sérová koncentrace inzulínu v období delším než 24 hodin. Glargin je u koček dosud ve fázi klinických testů, měl by být však využitelný zejména u koček se špatnou absorpcí nebo krátkou dobou účinku Lente a PZI inzulínu. Předběžné studie, provedené v Austrálii, poukazují na vysokou míru citlivosti diabetického stavu u koček s nově diagnostikovaným diabetem s kombinovanou terapií zahrnující insulin glargin doplněný vhodnou úpravou jídelníčku. ČÁST II. Orální hypoglykemika Orální hypoglykemika jsou použitelné pro některé kočky s inzulín independentní DM. Existuje několik druhů preparátů (Tabulka č. 4), obecně pracují buď na základě stimulace pankreatické sekrece inzulínu, zvýšení citlivosti k inzulínu nebo redukce intestinální absorpce glukózy.
Sledování diabetické kočky Nejdůležitější je sledování klinických příznaků majitelem, zvláště jejich přítomnost a závažnost. Majitel by si měl zaznamenávat a sledovat především :
Přestože rutinní sériové měření hladiny krevní glukózy a glykemická křivka jsou teoreticky užitečné , může být jejich interpretace extrémně obtížná u koček během stresu vyvolaného hyperglykémií. Během posledních pár let se stává stále běžnějším měření hladiny glukózy v domácím prostředí, které je pro kočku méně stresující . Jedná se o použití techniky s napíchnutím ucha. Za použití kopíčka - jehly čili lancety se provede malý vpich do ušní vény a kapka krve je potom nasáta přímo do glukometru ( jak je znázorněno na obrázku ) .
Tento stupeň domácího monitoringu nemusí být nezbytný u všech koček, a nemusí být také pro některé kočky a jejich majitele vhodný, přesto v některých situacích může být velmi užitečnou metodou sledování pacienta. Například, pokud má kočka těžkou stresovou hyperglykemii, vzorky, odebrané na klinice, jsou potom nespolehlivě posouditelné, stejně tak, pokud kočka nebude na klinice přijímat krmivo nebo pokud má tak rozdílné nároky na dávkování inzulínu, že u ní musí být sledování glykemie pravidelnější.
Většina klientů je velmi dobře schopna tyto vzorky odebírat a posuzovat a stejně tak většina koček je ochotna tuto domácí metodu akceptovat. Je však důležité, aby majitelé neměnili dávku inzulínu podle vlastního rozhodnutí. Diabetická kočka by měla být vyšetřena každých 3-6 měsíců. Pokud kočka nemá klinické příznaky a klinické vyšetření je bez nálezu, potom je vhodná adekvátní kontrola glykémie. Sérová hladina fruktosaminu může být také nápomocna pro potvrzení správné kontroly glykémie. Pokud jsou přítomny klinické příznaky perzistentní hyperglykémie nebo se objevují hypoglykemické stavy, popř. úbytek tělesné hmotnosti nebo jiné komplikace, jako je periferní neuropatie, potom jsou na místě další diagnostická vyšetření.
Pravidelné sledování moči v domácím prostředí může být pro glykemickou kontrolu také užitečné. Autoři studie neshledávají výhodným časté měření hladiny glukózy v moči, protože to často vede k úpravám dávky inzulínu majitelem zvířete. Přesto je však vhodné pravidelně vyšetřovat moč na přítomnost ketonů, protože jen tak je možné odhalit ketoacidózu v raném stadiu a zabránit tomu, aby se stav kočky příliš zhoršil.
Prognóza Dlouhodobá perspektiva kočky s diabetem závisí na tom, jak lze její diabetes stabilizovat, jestli má ještě jiné onemocnění a jak závažné toto onemocnění je. Spolupráce kočky a majitele hraje při stanovení prognózy pro individuální zvíře také velmi významnou roli. Mnoho diabetických koček má vynikající kvalitu života a jsou vděčnými pacienty. |