|
Zákony
Právní pomoc kočkám a zvířatům v nouzi
Honitba a toulavá zvířata 16. února 2009, Redakce Obsah:1.) Výňatek ze zákona o myslivosti. 2.) Výňatek ze zákona na ochranu zvířat proti týrání ZÁKON ze dne 27. listopadu 2001 o myslivosti (ve znění 320/2002 Sb. a 59/2003 Sb.) Změna: Zákon 59/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí e) nehonebními pozemky jsou pozemky uvnitř hranice současně zastavěného území obce, jako náměstí, návsi, tržiště, ulice, nádvoří, cesty, hřiště a parky, pokud nejde o zemědělské nebo lesní pozemky mimo toto území, dále pozemky zastavěné, sady, zahrady a školky řádně ohrazené, oplocené pozemky sloužící k farmovému chovu zvěře,1), 2) obvod dráhy, dálnice, silnice, letiště se zpevněnými plochami, hřbitovy a dále pozemky, které byly za nehonební prohlášeny rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti,
f) honebními pozemky jsou všechny pozemky v písmenu e) neuvedené,
g) souvislými honebními pozemky jsou takové honební pozemky, jestliže se lze dostat z jednoho na druhý bez překročení cizího pozemku; úzké pozemkové pruhy nepřerušují tuto souvislost, leží-li však ve směru podélném, nezakládají souvislost mezi pozemky jimi spojenými; za takové pruhy se nepovažují dálnice, silnice dálničního typu, přehrady a letiště se zpevněnými plochami, h) právem myslivosti souhrn práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo nalezenou uhynulou zvěř, její vývojová stadia a shozy paroží, jakož i užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků,
i) honitbou je soubor souvislých honebních pozemků jednoho nebo více vlastníků vymezený v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti, v němž lze provádět právo myslivosti podle tohoto zákona, Povinnosti vlastníků domácích a hospodářských zvířat a vlastníků pozemků
(1) Je zakázáno vlastníkům domácích zvířat, včetně zvířat ze zájmových chovů, útulků a zvířat z farmových chovů zvěře, nechat je volně pobíhat v honitbě mimo vliv svého majitele nebo vedoucího. Oprávnění myslivecké stráže
(1) Myslivecká stráž je oprávněna e) usmrcovat v honitbě toulavé psy, kteří mimo vliv svého vedoucího ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení pronásledují zvěř; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení. Toto oprávnění se nevztahuje na psy ovčáckých a loveckých plemen, na psy slepecké, zdravotnické, záchranářské a služební;
usmrcovat kočky potulující se v honitbě ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení, f) usmrcovat mývala severního, psíka mývalovitého, norka amerického nebo nutrii říční a další vyhláškou stanovené zavlečené druhy živočichů v přírodě nežádoucí,
g) usmrcovat po předchozím oznámení místně příslušnému obecnímu úřadu zdivočelá hospodářská zvířata, domácí a dále volně se pohybující označená zvířata z farmových chovů zvěře ve vzdálenosti větší než 200 m od nehonebního pozemku, na němž je farmový chov provozován, h) požadovat pomoc nebo součinnost orgánů policie, popřípadě obecní policie, pokud nemůže splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky, i) ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení za přestupky podle zvláštního právního předpisu,18) j) vstupovat na pozemky v honitbě v rozsahu nezbytně nutném k výkonu funkce.
(2) Myslivecká stráž, která usmrtila psa nebo kočku, zdivočelé hospodářské zvíře nebo označené zvíře z farmového chovu zvěře, je povinna o tom neprodleně informovat jeho vlastníka, pokud je známý, a sdělit mu místo usmrcení zvířete a popřípadě jej na toto místo doprovodit.
ZÁKON na ochranu zvířat proti týrání Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: Zvířata jsou stejně jako člověk živými tvory, schopnými na různém stupni pociťovat bolest autrpení, a zasluhují si proto pozornost, péči a ochranu ze strany člověka. § 3 e) zvířetem v zájmovém chovu zvíře, u kterého hospodářský efekt není hlavním účelem chovu, a to buď chované v prostorách k tomu určených nebo v domácnosti, jehož chov slouží především zájmové činnosti člověka, nebo zvíře sloužící člověku jako jeho společník, h) toulavým zvířetem zvíře v lidské péči, které není pod trvalou kontrolou nebo dohledem fyzické osoby nebo chovatele a které se pohybuje volně mimo své ustájení, výběhové prostory nebo mimo domácnost svého chovatele, i) opuštěným zvířetem zvíře původně v lidské péči, které není pod přímou kontrolou nebo dohledem fyzické osoby nebo chovatele a ze zjištěných skutečností vyplývá, že ho jeho chovatel opustil s úmyslem se jej zbavit nebo ho vyhnal, k) chovatelem každá právnická nebo fyzická osoba, která drží nebo chová (dále jen "chová") zvíře nebo zvířata, trvale nebo dočasně, přemísťuje zvíře, nebo obchoduje se zvířaty, provozuje jatky, útulky, záchranné stanice, hotely a penziony pro zvířata nebo zoologické zahrady,1) provádí pokusy na zvířeti nebo zvířatech anebo pořádá svody zvířat,1a) § 4 (1) Za týrání se považuje a) nutit zvíře k výkonům, které neodpovídají jeho fyzickému stavu a biologickým schopnostem a prokazatelně překračují jeho síly, c) z jiných než zdravotních důvodů 1. omezovat výživu zvířete včetně jeho napájení, nestanoví-li zvláštní předpis jinak,1b) 2. podávat zvířeti potravu obsahující příměsi nebo předměty, které mu způsobují bolest, utrpení nebo jej jinak poškozují, d) vydat slabé, nevyléčitelně nemocné, vyčerpané nebo staré zvíře, pro které je další přežívání spojeno s trvalou bolestí nebo utrpením, k jinému účelu než neodkladnému a bezbolestnému usmrcení, f) cvičit nebo zkoušet zvíře na jiném živém zvířeti, používat jiných živých zvířat jako lákadel, štvát zvířata proti sobě, aniž by to vyžadoval lov, výcvik nebo použití ovčáckého nebo pasteveckého psa, příprava zvířete k jeho vypuštění do volné přírody nebo k činnosti uvedené v § 14 odst. 7, g) provádět chirurgické zákroky za účelem změny vzhledu zvířete, zejména kupírovat uši, ničit hlasivky nebo používat jiných prostředků k omezení hlasitých projevů zvířat anebo z jiných než zdravotních důvodů amputovat drápy, zuby, jedové nebo pachové žlázy, nejde-li o případy uvedené v § 7 odst. 3, h) používat podnětů, předmětů nebo bolest vyvolávajících pomůcek tak, že působí klinicky zjevné poranění nebo následné dlouhodobé klinicky prokazatelné negativní změny v činnosti nervové soustavy nebo jiných orgánových systémů zvířat, i) podávat zvířeti bez souhlasu veterinárního lékaře1c) veterinární léčiva a přípravky2) s výjimkou těch, které jsou volně v prodeji, provádět krvavé zákroky, pokud nejsou prováděny osobou odborně způsobilou;1c) za tyto zákroky se nepovažují paznehtářské a podkovářské úkony, j) vyvolávat bezdůvodně nepřiměřené působení stresových vlivů biologické, fyzikální nebo chemické povahy, k) chovat zvířata v nevhodných podmínkách nebo tak, aby si sama nebo vzájemně způsobovala utrpení, l) zasahovat do průběhu porodu způsobem, který neodpovídá obtížnosti porodu, zvyšuje bolest anebo poškozuje zdraví matky i mláděte, o) usmrtit zvíře způsobem působícím nepřiměřenou bolest nebo utrpení, p) překrmovat nebo krmit zvíře násilným způsobem, nejde-li o zákrok nezbytný k záchraně jeho života nebo zachování jeho zdraví, r) používat živá zvířata ke krmení těch druhů zvířat, u nichž z biologických důvodů není takový způsob výživy nutný, s) opustit zvíře s výjimkou zvířete volně žijícího s úmyslem se ho zbavit nebo zvíře vyhnat. § 4a Za propagaci týrání se považuje zejména a) vystavování, jiné demonstrace nebo předvádění zvířete, na kterém byl proveden zákrok uvedený v § 4 odst. 1 písm. g), na veřejném vystoupení nebo svodu zvířat, b) zveřejnění popisu nebo vyobrazení, které navádí k postupům, praktikám chovu nebo výcviku, úpravám vzhledu zvířete a zásahům do jeho zdravotního stavu spojeného s týráním zvířete podle tohoto zákona, pokud v doprovodné informaci není uvedeno, nebo to jinak nevyplývá, že se jedná o činnosti zakázané tímto zákonem. § 5 (1)Nikdo nesmí bez důvodu usmrtit zvíře. (5) Utracení smí provádět pouze veterinární lékař, odborně způsobilá osoba podle § 17 odst. 1 nebo zletilá osoba, tato však pouze pod odborným dohledem veterinárního lékaře nebo odborně způsobilé osoby podle § 17 odst. 1. (7) Nestanoví-li tento zákon jinak, zakazují se následující metody usmrcování zvířat: a) utopení a jiné metody udušení včetně použití farmak typu myorelaxantů, b) použití takových látek a přípravků,2i) jejichž dávkování neuvede zvíře do hlubokého celkového znecitlivění a bezpečně nezpůsobí následnou smrt, c) ubití, ubodání nebo jiné metody, které zvířeti způsobí nepřiměřenou bolest nebo utrpení, d) použití elektrického proudu, pokud nenastane okamžitá ztráta vědomí, e) použití lepů a jiných podobných prostředků, které dlouhodobě omezují pohyb zvířete tak, že k usmrcení zvířete dochází v důsledku nedostatku potravy nebo tekutin anebo v důsledku jiných metabolických poruch. (8) Zakazuje se výroba, dovoz a prodej čelisťových a lepících pastí. § 13 (1)Každý je povinen zabezpečit zvířeti v zájmovém chovu přiměřené podmínky pro zachování jeho fyziologických funkcí a zajištění jeho biologických potřeb tak, aby nedocházelo k bolesti, utrpení nebo poškození zdraví zvířete, a učinit opatření proti úniku zvířat. Zvíře nesmí být chováno jako zvíře v zájmovém chovu, jestliže nejsou zabezpečeny přiměřené podmínky pro zachování jeho fyziologických funkcí a zajištění jeho biologických potřeb nebo jestliže se zvíře nemůže adaptovat, přestože tyto podmínky zabezpečeny jsou. (2) Každý, kdo chová zvíře v zájmovém chovu nebo se ujal toulavého, případně opuštěného zvířete, odpovídá za jeho zdraví a dobrý stav; za splnění této povinnosti se považuje i oznámení místa nálezu obci nebo předání toulavého, případně opuštěného zvířete do útulku. (3) Je zakázáno chovat zvířata v zájmových chovech, jestliže chovatel nebo občan vytvořil takové podmínky chovu, že v dalších generacích zvířat na základě dědičnosti budou zvířatům chybět části těla nebo orgány nebo budou-li orgány zvířat funkčně nezpůsobilé anebo znetvořené. (4) Zvíře v zájmovém chovu nesmí být prodáno nebo darováno osobě a) mladší 15 let bez souhlasu jejích rodičů nebo jiné osoby mající k uvedené osobě mladší 15 let rodičovskou odpovědnost, b) která byla pravomocným rozhodnutím soudu zbavena způsobilosti k právním úkonům, c) jíž byla pravomocným rozhodnutím soudu způsobilost k právním úkonům omezena, bez souhlasu jejího opatrovníka. § 13 b Toulavá a opuštěná zvířata (1) Obec může k regulaci populace toulavých a opuštěných zvířat provést a) informační, osvětové a jiné účelově cílené preventivní aktivity zaměřené na prohloubení odpovědného chování člověka k zvířatům, zejména k zvířatům v lidské péči, b) finanční nebo jiné zvýhodnění osob, které se ujaly péče o toulavé nebo opuštěné zvíře, zejména psa nebo kočku, c) trvalé označování všech psů v obci prostředky, které způsobují při aplikaci jen mírnou nebo přechodnou bolest, zejména tetování nebo identifikace čipem, a evidenci jejich chovatelů, d) odchyt toulavých a opuštěných zvířat, e) podporu činnosti k uskutečnění regulace populace omezováním nekontrolovaných zdrojů potravy a neplánovaného rozmnožování psů a koček podporováním jejich sterilizace. Opatření podle odstavce 1 písm. c) stanoví obec obecně závaznou vyhláškou. ČÁST ŠESTÁ ORGÁNY OCHRANY ZVÍŘAT § 19 (1) Orgány ochrany zvířat jsou a) ministerstvo, b) ústřední komise, c) orgány veterinární správy, d) ústřední orgány státní správy a Akademie věd České republiky, pokud do okruhu jejich působnosti spadá předmět činnosti právnických a fyzických osob, které provádějí pokusy na zvířatech, (dále jen "příslušné státní orgány"), e) Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany v rámci své působnosti, f) obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Na úseku ochrany zvířat vykonávají též ve vymezeném rozsahu působnost obce. § 22 Orgány veterinární správy (1) Krajské veterinární správy a) vykonávají dozor nad dodržováním povinností uložených chovatelům a ostatním fyzickým a právnickým osobám, b) povolují užití jiných postupů utrácení zvířat (§ 5h odst. 4), c) vydávají, mění nebo odnímají rozhodnutí o povolení chovu nebezpečných druhů zvířat, a to jedinců i skupin podle § 13 odst. 5 d) přijímají oznámení podle § 13a odst. 1 a podávají návrh příslušnému živnostenskému úřadu podle § 13a odst. 2, e) vypracovávají odborná vyjádření a registrují podle § 8k dopravce zvířat v místě své působnosti, a tuto registraci ruší, f) schvalují a kontrolují plány cesty předložené odesílatelem před provedením přepravy zvířat a po jejím ukončení; tyto dokumenty stanoveným způsobem archivují, g) stanovují veterinární podmínky pro provádění pokusů na zvířatech, h) na základě kontrolního zjištění ukládají nápravná opatření chovatelům a ostatním fyzickým a právnickým osobám, i) podávají podněty obecním úřadům obcí s rozšířenou působností k projednávání přestupků a správních deliktů vyplývajících z porušení povinností uložených chovatelům a ostatním fyzickým nebo právnickým osobám tímto zákonem. (2) Státní veterinární správa a) zpracovává a realizuje program ochrany zvířat, b) vykonává dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a obecně závaznými právními předpisy vydanými na jeho základě v případech, kdy si to vyhradí, § 24
Obce (1) Obec může zřizovat, provozovat a rušit útulky pro zvířata. (2) Obec může obecně závaznou vyhláškou upravit pravidla pro pohyb psů na veřejném prostranství a vymezit prostory pro volné pobíhání psů. § 24a Obecní úřady obcí s rozšířenou působností (1) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností a) projednávají přestupky na úseku ochrany zvířat, b) projednávají správní delikty podle § 27, c) provádějí zvláštní opatření podle § 28a v součinnosti s příslušným orgánem Policie České republiky, d) plní další úkoly v ochraně zvířat stanovené tímto zákonem a zvláštními právními předpisy, není-li příslušný jiný orgán ochrany zvířat. (2) Na území hlavního města Prahy plní úkoly podle odstavce 1 příslušný úřad městské části hlavního města Prahy. (3) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností vedou a 1 rok od nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku uchovávají evidenci osob, které se dopustily přestupku podle tohoto zákona. (4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen projednat všechny podněty podané podle § 22 odst. 1 písm. i), vyrozumět příslušnou krajskou veterinární správu do jednoho měsíce od podání podnětu o učiněných opatřeních a po vydání rozhodnutí o výsledku řízení. (5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen vyžádat si odborné vyjádření orgánů veterinární správy, které je v řízení o přestupku nebo správním deliktu závazné. § 25
Pracovníci orgánů ochrany zvířat pověření výkonem dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a obecně závaznými právními předpisy vydanými na jeho základě a posuzovatelé zařízení při akreditačním řízení a) jsou oprávněni 1. vstupovat do chovných, dodavatelských a uživatelských zařízení, do objektů, v nichž je prováděna obchodní činnost se zvířaty, do objektů a na místa, kde se konají svody zvířat nebo veřejná vystoupení anebo kde jsou provozovány útulky pro zvířata, do objektů chovatelů, v nichž jsou chována zvířata, a do objektů, v nichž jsou zvířata porážena, 2. vyžadovat od chovatelů potřebné doklady, informace, věcnou osobní a jinou pomoc nezbytnou k výkonu své činnosti; tato pomoc je bezplatná, b) jsou povinni 1. šetřit práva a právem chráněné zájmy kontrolovaných osob, 2. zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech tvořících předmět obchodního a služebního tajemství, o kterých se dozvěděli při výkonu dozoru, 3. prokazovat svou totožnost služebním průkazem nebo pověřením k provedení kontroly vydaným příslušným orgánem ochrany zvířat, 4. pořizovat protokol o zjištěných skutečnostech. § 26 Pověřen výkonem dozoru může být pouze odborný pracovník s vysokoškolským vzděláním veterinárního směru, který získal osvědčení o způsobilosti po úspěšném složení zkoušek podle zkušebního řádu a prokázal v rámci zkoušky znalost právních předpisů vztahujících se k činnosti jím vykonávané. Zkušební řády schvaluje na návrh ústřední komise ministerstvo a zkoušky provádí ústřední komise. ČÁST SEDMÁ
SPRÁVNÍ DELIKTY A PŘESTUPKY § 27 Správní delikty (1) Správního deliktu na úseku ochrany zvířat proti týrání se dopustí fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, která a) ztěžuje nebo maří výkon dozoru prováděného příslušným orgánem ochrany zvířat, b) propaguje týrání zvířat, c) poruší jinou povinnost stanovenou tímto zákonem a obecně závaznými právními předpisy vydanými na jeho základě. (2) Za porušení povinnosti podle odstavce 1 se uloží pokuta do výše 100 000 Kč a za hrubé poruše-ní povinnosti uvedené v odstavci 1 pokuta do výše 500 000 Kč. Jako trest lze také uložit zákaz činnosti na dobu až 5 let. (3) Hrubým porušením povinnosti se rozumí porušení povinnosti, jehož se dopustila fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba opakovaně nebo soustavně anebo ve vztahu k více jedincům zvířat, anebo porušením povinnosti, jejíž porušení způsobilo týrání, utýrání, nebo jiný závažný a trvalý následek na zdraví zvířete. (4) Při stanovení výše pokuty se přihlédne zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání. (5) Pokutu lze fyzické osobě, která je podnikatelem, nebo právnické osobě uložit do jednoho roku ode dne, kdy příslušný orgán ochrany zvířat zjistil porušení povinnosti, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. (6) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci. (7) Výnos pokut je příjmem obcí. § 28
Přestupky (1) Přestupku na úseku ochrany zvířat proti týrání se dopustí fyzická osoba, která a) provádí bez povolení pokusy na zvířatech, b) chová jedince nebezpečného druhu zvířat bez povolení podle § 13 odst. 5 až 8 tohoto zákona, c) poruší jinou povinnost stanovenou tímto zákonem a obecně závaznými právními předpisy vydanými na jeho základě, d) trpí týrání zvířat nezletilými nebo nesvéprávnými osobami, za které odpovídá, e) provádí nebo propaguje týrání zvířat. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo d) lze uložit pokutu do výše 20 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) nebo e) lze uložit pokutu do výše 30 000 Kč, nebo zákaz činnosti až na 2 roky. (3) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí o přestupcích a jejich projednávání obecné předpisy.8) § 28a
Zvláštní opatření (1) Na návrh krajské veterinární správy může obecní úřad obce s rozšířenou působností správním rozhodnutím a) nařídit a zajistit umístění týraného zvířete do náhradní péče, vyžaduje-li to jeho zdravotní stav, nebo pokud je opakovaně týráno, b) nařídit chovateli zajistit opatření ke snížení počtu hospodářských zvířat včetně jejich usmrcení v souladu s tímto zákonem, dochází-li k jejich týrání, c) nařídit chovateli pozastavení činnosti, při které dochází k týrání zvířat, a to do doby odstranění závad. (2) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 nemá odkladný účinek. (3) Náklady spojené s umístěním týraného zvířete do náhradní péče a s následnou péčí o něj hradí osoba, jíž bylo zvíře odebráno. (4) Náklady na léčení zvířete, které bylo týráno a poškozeno tak na jeho zdraví, ponese osoba, jež tento stav způsobila, i když přesahují hodnotu zvířete. (5) Náklady spojené se snížením počtu hospodářských zvířat hradí chovatel. (6) O nákladech podle odstavců 3 a 4 rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností ve správním řízení. |