|
Zákony
Právní pomoc kočkám a zvířatům v nouzi
Občanský zákoník 40/1964 Sb. a 102/1992 Sb. 29. srpna 2004, redakce (1) Kdo najde ztracenou věc, je povinen ji vydat vlastníkovi. Není-li vlastník znám, je nálezce povinen odevzdat ji příslušnému státnímu orgánu. Nepřihlásí-li se o ni vlastník do jednoho roku od jejího odevzdání, připadá věc do vlastnictví státu.40/1964 Sb. Občanský zákoník ze dne 26. února 1964 § 135 (1) Kdo najde ztracenou věc, je povinen ji vydat vlastníkovi. Není-li vlastník znám, je nálezce povinen odevzdat ji příslušnému státnímu orgánu. Nepřihlásí-li se o ni vlastník do jednoho roku od jejího odevzdání, připadá věc do vlastnictví státu. (2) Nálezce má právo na náhradu nutných výdajů a na nálezné, které tvoří deset procent ceny nálezu. Zvláštní právní předpis může jinak upravit oprávnění toho, kdo věc našel nebo ohlásil. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí přiměřeně i na věci skryté, jejichž vlastník není znám, a na věci opuštěné. 102/1992 Sb.
ZÁKON České národní rady ze dne 19. února 1992, kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník § 13 (1) Orgánem příslušným k přijetí nalezené věci od nálezce je kterýkoliv obecní úřad. (2) Nedošlo-li k nálezu v územním obvodu obce, jejíž obecní úřad nález přijal, je tento obecní úřad povinen vyrozumět o nálezu obecní úřad obce, v níž k nálezu došlo. Ztráta věci a opuštění věci se liší tím, že ke ztrátě dochází bez vůle vlastníka, zatímco opuštění věci je jednostranným právním úkonem, který musí být proveden zejména svobodně, určitě, vážně a srozumitelně. To může být důležité z hlediska jednoroční lhůty, během které má vlastník právo se o věc ztracenou přihlásit a musí mu být vydána (v opačném případě by měl nárok na náhradu škody). Bude-li nepochybně prokázáno, že vlastník věc - zvíře opustil, neměl by být dále za vlastníka považován. To však má podstatný háček v § 39 OZ, podle něhož je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo se příčí dobrým mravům. Opuštění zvířete bez důvodu (ve smyslu § 6 zákona OZT) nemůže tedy vzhledem k § 39 OZ mít občanskoprávní důsledky zániku vlastnictví a vlastníku zvířete zůstává po jeho opuštění nárok na zvíře po dobu jednoho roku zachován, protože jeho právní úkon opuštění zvířete je de lege neplatný pro nemravnost a protiprávnost. |