|
Zajímavosti z domova i ze světa
Záchranka pro chlupaté kamarády 17. května 2006, Redakce Zuzana Pšenicová Státní veterinární správa Žlutooranžové auto s modrými majáky se řítí ulicemi zachraňovat život pacienta. Z pražské Libně na kraj města to trvá pouhých jedenáct minut. Záchranáři v červených kombinézách nasazují přístroj na měření životních funkcí a okamžitě začínají resuscitovat. Bohužel, pacient, těžký kardiak, jim umírá pod rukama. "Tentokrát se to nepodařilo a kolega zase musel k mozkové mrtvici, ale tam je šance na přežití..." vysvětluje nám ředitelka záchranné služby Pet Medic Ivana Janků. Skoro mám pocit, že mluvíme o lidech a ne o zvířatech, která její rychlá zdravotní služba zachraňuje. Začínali jsme s obvazy a teploměrem Zdá se to skoro absurdní, ale dnes tři auta Pet Medicu mají možná lepší vybavení než leckterá lidská záchranka. Je to ovšem zásluhou lidí, kteří tu pracují téměř dobrovolně a vydělané peníze automaticky ukládají do nových přístrojů. "Přišli jsme vlastně z podobného soukromého zařízení, kde mi některé věci neseděly, měla jsem jinou představu, jak by se to mělo dělat. Jednoho dne jsme přes noc udělali bleskovou poradu, osamostatnili se a začínali v podstatě s jednou sanitkou, k tomu dva obyčejné osobáky. Připočtěte pár obvazů a teploměr. Za čtyři roky se z toho stala profesionální záchranka se vším všudy, jak by měla být. Ale je to hlavně díky nadšení lidí, kteří tu se mnou dělají většinou při svém hlavním zaměstnání. . . Přitom honorovaní jsou jen mírně." Smutně konstatuje ředitelka. Pet Medic má dispečink a vlastně tři auta musí být pořád v pohotovosti. "Z toho jedno auto mám pořád já... Jsme rozdělení stejně jako u lidské záchranné služby. Ten nejnižší stupeň je pozice řidič-záchranář. Ten absolvuje kurz základního ošetření zvířete. Umí zastavit krvácení, zajistit základní životní funkce, ale nemůže například aplikovat léky. Většinou funguje jako řidič k převozu zvířat po operaci, nebo na kontrolu, nebo jako řidič k lékaři. Druhý stupeň je diplomovaný záchranář, dnes se mu říká paramedik. To je vlastně taková lepší sestra, která může používat v kritických stavech léky tak, aby se pacient stabilizoval, nemá ovšem úplné pravomoci lékaře. Třetí stupeň je veterinární lékař. Teoreticky by u nás mohl sloužit i humánní lékař, ale byl by na pozici záchranáře. Vtuto chvíli máme nasmlouvaných šest lékařů z předních veterinárních klinik, kteří s námi jezdí. Musím také říct, že výborná je spolupráce v rámci Integrovaného záchranného systému. Např. při havárii na dálnici se od policie dozvídáme, že bylo zraněno i zvíře. Občas se stane, že jsme náhodně u nehody dřív než lidská záchranka, a pak je samozřejmě naší povinností okamžitě poskytnout první pomoc lidem. Nebývá to problém, většina týmu Pet medicu jsou humánní záchranáři," vypráví ředitelka Ivana Janků. Sama říká, že tohle nadšení pro věc ji stálo soukromý život. Její devatenáctiletý syn si jí moc neužije. Zoo, kočka v autě, VyVolení a jiné historky Zvířecí záchranka řeší i události kuriózní a někdy až katastrofické. "Při hrozbě povodní jsme nabídli magistrátu a řediteli pražské zoologické zahrady, že jsme schopni pomoci při evakuaci a záchraně zvířat. Naštěstí voda vydržela. Ve stejnou dobu jsme měli na starosti štěňata z vily VyVolených. Upozornili jsme lidi ve vile, že tak malí pejsci musí mít dietu a je třeba se o ně starat. Když jsme ale viděli, že to skoro nikdo nerespektuje, museli jsme zasáhnout a pejsky jim na naše doporučení odebrali." Možná záchranáře při jejich řemesle drží právě ty šťastné konce malých zvířecích příběhů. Kdyby se měli potkávat jen s těmi smutnými, asi by nebyli takoví nadšenci. "Nedávno nás volali z jednoho velkého autoservisu, že našli na hale za reflektorem auta schovanou kočku, kterou nemohli dostat ven. Přijeli jsme tam a nakonec museli rozebrat auto a vyprostit ji. Byla značně podchlazená, tak jsme jí dali infúzi a odvezli do nemocnice. Putovala pak do kočičího útulku, kde se druhý den o ni přihlásil majitel. V autě prý cestovala přes celou Prahu, když předtím kdesi v Holešovicích vypadla z okna. O jiném případu se dokonce psalo v novinách. Ten den totiž objevila Hradní stráž, že na nádvoří Hradu leží zraněný pes. Zrovna tudy měla jít oficiální návštěva prezidenta Klause. Vojáci si s velkým psem nevěděli rady, tak nás zavolali. Zjistili jsme, že fenka křížence ovčáka s malamutem má pouze pohmožděniny a vzali ji k ošetření do nemocnice. Zanedlouho jsme sehnali majitele, který nám vyprávěl neuvěřitelný příběh - ta fenka prý vyskočila z okna v Záběhlicích a nějak se dostala až na Pražský hrad. Ten den jí bylo přesně deset let. Jakoby ty kulaté narozeniny chtěla oslavit na důstojném místě. Měli jsme radost, že se Stáňa (tak se fenka jmenovala) nakonec setkala se svým páníčkem..." vzpomíná na neuvěřitelnou historku Ivana Janků. Kuriózní příhody, a věci vážnější Záchranná služba pro zvířata je ojedinělou záležitostí v celé Evropě. Jen ve Velké Británii prý mají něco obdobného. Dokonce ani v sousedním Německu nic podobného neexistuje. Dá se ale říct, že služby té pražské sahají ještě mnohem dál. Nabízí totiž v tom horším případě, že se postará o ostatky našich miláčků. Prý je několik možností. "Můžeme nechat zvíře asanovat, nechat zpopelnit v brněnském krematoriu, které zastupujeme, pohřbít v prvním evropském pietním parku v Troji a naši pracovníci jsou dokonce připraveni vzít lopatu a rýč a pochovat zvíře na vlastním pozemku majitele, pokud to odpovídá předpisům." I tady se ovšem najdou kuriózní příhody. "Nešťastný majitel pejska, pohřbeného před nějakou dobou na hřbitůvku, se měl stěhovat natrvalo do zahraničí a nechtěl svého kamaráda nechat doma. Provedli jsme exhumaci, následně kremaci ostatků pejska a majitel si odvezl psího přítele s sebou v hezké vínové urničce..." končí své vyprávění ředitelka záchranné služby. *** První pomoc při srdeční zástavě Okamžitě pejska položit na pravý bok. Pokud jsou u toho dva, je to ideální, protože je třeba jako u lidí masáž srdce a dýchání (ne do huby, ale do čumáku). Je třeba vytáhnout jazyk, zavřít tlamu a dýchat do čumáku podle velikosti psa. To znamená, že do dogy můžeme vdechnout plný obsah plic, ale do jezevčíka jen část, abychom mu neroztrhli plíce. Masáž srdce začneme jedním prudkým úderem pěstí do krajiny srdeční a pak pravidelně tlačíme těsně za loktem nožičky na hrudníku. Telefon záchranné veterinární služby (dispečink nonstop): 724 184 840 Ceník: 230 Kč za výjezd sanitky k běžnému onemocnění včetně základního vyšetření pacienta. Cesta - 19 korun za kilometr plus léky atd. Zásah u kritického pacienta bývá dražší. |