První společnost za práva koček - Příběhy a fotografie kočiček z depozit

17. června 2006, Jana Petrželková

To jsem tak jednou v červnu v pátek v klidu dovářela kotle jídla pro rodinu, když přišel Matěj a začal na mě hartusit: "Tak jedeme, jedeme!" a pokukoval významně po hodinách. Tím mi chtěl dát najevo, že obvykle už v tuhle hodinu nebýváme doma a jsme někde na cestě mezi Prahou a chatou a dnes máme – dle jeho názoru - velmi hanebné a zbytečné zdržení. "Dneska pojedeme později, jsou volby a začínají až ve 2 odpoledne, takže vyjedeme až odvolím" uklidňovala jsem kocoura a v klidu dál zahušťovala „volební“ guláš. Matěj strnul. "Cože je? Volby? Co to je? " A Čára se přidal: "To jako když někomu řekneš že je vůl, tak tím odvolíš?". V duchu jsem dala Čárovi málem za pravdu, ale nahlas ho pokárala, že takováhle slova slušně vychovaný kocour o nikom nepoužívá, protože jak by k tomu taky ten vůl chudák přišel, kdyby ho přirovnávali k nějakým hloupým lidem a vůbec, že jemu, Čárlíčkovi, by se také nelíbilo, kdybych o někom kdo je hloupý a nemám ho ráda, řekla, že je kocour. To Čára chápal, ale stejně volby klukům kočičím nedávaly pokoj. Nedalo se nic dělat, musela jsem jim to trochu vysvětlit. „Tak víš co?“ byl hned se vším hotový Matěj, „založíme doma nějakou stranu, ty jí zvolíš a jedeme, na co nějaký zbytečný čekání?!“ „To není kluci tak jednoduchý. Jedna strana nestačí a i kdyby stačila, tak je nás málo, taková strana musí mít členy a taky nějaký činovníky a hlavně program, kvůli kterému by je lidi volili“ považovala jsem věc za skončenou a pustila se do koláče. Kocouři zádumčivě pozorovali, jak chystám drobenku. Bylo jim jasné, že když se chystám navíc péct, nepojedeme ještě hodně dlouho. Pak se uklidili pod stůl a já doufala, že čekání zaspí.
Kluci kočičí ale nespali. Naopak – za hodinu se přihnali jak velká voda, nadšení a natěšení a mňoukali jedem přes druhého.“Jano, Jano, už to máme, založíme strany zvířátek a vymyslíme jim programy!“ tvrdil Čára. „A nejhlavnější a největší bude samozřejmě strana koček“ hlásal důležitě Matěj. Tomu jsem rozuměla a zasmála jsem se. Jakou jinou nejhlavnější stranu by měly kočky zakládat? A pak jsme si sedli a vymýšleli, celá rodina, kocoury nevyjímaje. Bylo to těžké – mohli jsme používat jen ta zvířátka, která kocouři znají. Nakonec jsme ustanovili tyto strany:
- SOK – Stranu opravdových koček. Předseda Matěj, místopředseda a sekretář Mourek Oppa, pokladník Čára, tisková mluvčí Josefina Oppová.

Volební kampaň bude probíhat zejména v Černošicích, tedy v místě sídla Společnosti a naší chaty. Jedním z bodů bude běh naháčů (jako ve Španělsku na protest proti corridě) od kostela k zahradní restauraci Slánka. Zde bude občerstvení a den bude pokračovat malým odpoledním matiné. Hudbu zajistí vlastními silami členové Společnosti – předpokládá se pí. Oppová na housle, pan Oppa na hřeben, já na vozembouch a jednatelka společnosti Markéta na cimbál. Dvorní překladatel Společnosti Honest Injun Jirka bude držet takt všech zúčastněných rumba koulemi. Paní Beranová, paní Jahelková a paní Dřevojánková budou zpívat sóla a hlavní hlasy, ostatní členové Společnosti budou zajišťovat druhé hlasy, sbor a brumendo. Zpívat se budou výhradně tématické písně – např. Kočka leze dírou, Utíkej Káčo utíkej, Táto mámo v komoře je myš, Malá černá kočička apod. Den bude zakončen slavnostním rautem s vybranými lahůdkami – myšmi, vařenými žaludky a játry, krky, taveným sýrem, pacholíky apod. Strana bude mít vlajku, na které bude na paměť vyšitý obraz kocoura Číry, jako nejdéle se doživšího kočičího člena Společnosti. Z nádraží naproti Slánce budou vypraveny zvláštní slavnostní vlaky po celé republice, které budou svážet účastníky mítinku.
Další strana bude - SZZ – Slepice za zrno.

Na kandidátce se objeví všechny tři Oppovic slepice. Jejich hesla zní: Za kvalitní zrno kvalitní vejce pro opravdové kočky a Zrušte drůbežárny, chceme žít venku.. Půjde samozřejmě o stranu spřátelenou. Do tohoto bloku bude ještě patřit strana - KZVaK – Klidné zahrady veverek a kachen, kde předsedou bude kačer Ferda,

místopředsedkyní veverka Pitrýsek a zapisovatelkou kachna Lída ách ách ách. Pod ochranná křídla této strany se schovají i papoušci Ríša a Barča a ježek Frantík, myška Klárka, potkan Ferdýšek a ještěrka Boženka.

Opozici bude zastupovat - SOP - neboli Strana opravdových prasat a - SRK -, tj. Strana rudých krocanů, společně s - KKJ – Kuny za kuní jistoty.

O tom, že ve volbách zvítězí SOK není žádných pochyb, logicky………

A tak to šlo dál a my si vymýšleli a měli z toho legraci a kocouři chudáci už ani nic neříkali, jen seděli a koukali a Matěj měl tradičně hlavičku na stranu, protože byl ze všeho ne kocour, ale jelen a Čára jen valil oči. Potom už najednou byly dvě hodiny a já jsem mohla dojít uplatnit svoji volbu a kocouři si znavení zalezli do svých přepravek a nakonec to dopadlo tak, že celou cestu na chatu prospali.

Na chatě mě oslovila sousedka „Byla jsi volit? A koho jsi volila?“ A já, jak jsem byla v ráži, jsem hrdě odpověděla: „No přece SOK – Stranu opravdových koček, koho jiného?“. Sousedka šla pryč, kroutila hlavou a mumlala něco o polévce na plotně ke které honem musí a po cestě se ještě ohlížela, Čára se za mě styděl a schovával se za pumpou a Matěj si už zase významně poklepával pacičkou na čelo a maskoval to drbáním, jak je jeho dobrým zvykem. A tak pro nás skončily volby. Ale stejně vám řeknu, kdyby byl premiérem pořádný kocour…….

Zpět