Příběhy a fotografie kočiček z depozit
Zpráva od paní Aleny Navrátilové
19. května 2006, Alena Navrátilová
Mašinka je i nadále naše zlatíčko nejzlatíčkovatější Dobrý den, paní Petrželková!
Ráda Vás zase slyším. Počítač mi vypověděl službu a odebral se do věčných lovišť (popravdě řečeno do Sběrného dvoru Psáry) a já tudíž ztratila všechny emailové adresy. Co se dá dělat…
Mašinka je i nadále zlatíčko nejzlatíčkovatější. Máme se tu všechny dobře a Mašinka prospívá. Kamarádka, která u nás byla druhý den po tom, co jsme si Mašinku přinesly a pak přišla asi po měsíci se vyjádřila v tom smyslu, že "nám jde do podoby". Mělo to znamenat, že je vypasená. Přitom se teď k misce vůbec po hlavě nevrhá jako na začátku, ale spíš jde majestátním krokem jako dáma. Ale když otvírám špajz, abych něco vyndala, kašle na veškerý majestát a hned se mi cpe pod nohy. Já totiž koupila kočičí bonbony, po kterých se může utlouct. Doporučuji - firma Gimpet, Roundies(49,Kč-) nebo stejná firma Die Besten von Gimpet (25,-Kč). Za tyhle pamlsky Mašinka přinese bačkory, dojde do trafiky pro noviny nebo přeloží Sokratovy spisy do maďarštiny.
Nadále za mnou chodí jako pejsek a už si zvykla i na koupelnu. Když jsem ve vaně, Mašinka sedává v umyvadle...
Odpočívadlo máme, přivezli tedy trochu jinou barvu, ale Mašince to
nevadí. Byla z něj úplně na větvi... Drápky jsem jí nelakovala, ale
ostříhala jsem jí je. Mám takové ty speciální kleště na drápky.
Naprosto mně vyvedla z míry, když při akci ani nehnula brvou... Hraje si nejraději se šňůrkou s na konci přivázanou papírovou mašličkou. Bohužel k mé nelibosti nejradši v noci. Vypadá to tak, že mně visí z postele skoro bezvládně ruka a s posledních sil se snažím smýkat provázkem doprava doleva a Myška nadšeně hopká...
"Košišta maličtá" spinká na pracovním stole, kde pracuju. V posteli, kde spí dcera. V květináči, ze kterého vykukuje utlačovaná květina. Na
kanapi. Na televizi s packou a ocáskem spuštěnou přes obrazovku, takže vidíme "velký kulový". Na odpočívadle. Na digestoři... Co tak ještě napsat - když odněkud přijdeme, přiběhne ke dveřím a vítá nás mňoukáním a očichává tašky, jestli jsme jí něco přinesly jako odškodné za to, že doma musela být sama...
Moc Vás zdravíme, Vás i Vaše dva kluky kočičí. Rády Vás tu uvítáme. A ještě jednou Vám děkujeme za Mašinku.
S pozdravem, Alena Navrátilová
zpět na Zprávy o Mašince ll.