První společnost za práva koček - Příběhy a fotografie kočiček z depozit

26. února 2006, Monika Drahníková

Stalo se to před sedmi lety, byl konec léta, konec prázdnin a naše sousedka se již definitivně odstěhovala aniž tušila, že jeden obyvatel onoho starého domu tam ještě přebývá. Byl to, nyní již náš, kocourek Ferda. A protože můj sluch je „vycvičen“ na kočičí mňoukání, zaslechla jsem i jeho. Malé mourované kotě. Ferda byl zpočátku divoký a nedůvěřivý, vůbec se nechtěl ke mně přiblížit a tak jsem mu do jeho skrýše ve starém domě nosila aspoň něco do bříška. Vždy z dostatečné dálky přihlížel a pak když jsem zmizela z jeho dohledu, vše spořádal! A tak velmi pomaloučku , polehoučku mi začal důvěřovat.
Své první kotě jsem dostala od kamarádky Štěpánky, která jednou u nás zazvonila a v košíku měla tři koťátka a prosila, zda bychom si jedno nevzali. No, já jsem byla okamžitě pro, vzít si kliďánko všechna tři, ale nakonec jsem rodiče uprosila aspoň na jedno. A byl to černý krásný kocour a otec rozhodl, že se bude jmenovat Ferda a tradice tohoto pojmenování se dodržuje dodnes. A protože kocouři jsou velmi toulavé bytosti tak kromě spoustu Ferdíků, jsme taky měli Maxíka a Zrzka, ale jinak vždy zvítězilo jméno Ferda! Ale zpět k tomu ze sousedství.

Čas ubíhal a koťátko bylo velmi zvědavé a tak se velmi nenápadně přibližovalo k našemu domu. Zatím jsem se k němu nemohla moc přiblížit, ale věděla jsem, že to už je otázka velmi krátkého času. A taky že jo!!
Ferda už je naším rodinným příslušníkem sedmým rokem. Je velmi přátelský, přítulný a taky jako každý kocour se sem tam zapomene na nějakém svém vandru, ze kterého se k mé velké radosti, vždy vrátí. Naposledy mě trápil celý dlouhý měsíc!
Ferda je taky velkým kamarádem našeho Bonnyho. Bonny je náš pejsek-desetiletá kolie. Bonny se stará o Ferdův kožíšek. Ferda nastavuje hlavně místečka za ušima a Bonny trpělivě a velmi jemně předníma

zoubkama srst probírá. A to není vše. Velmi často můžete vidět, jak Ferda odpočívá stočený do klubíčka na Boníkovi. No, jak už jsem říkala, velcí kamarádi. Ale jak asi dobře víte, jen do té doby než přijde krmení. To musí mít každý svou misku J
Kromě mourovaného Ferdy a tricolor Boníka, máme doma kočku Micku a jejího potomka, učenlivou Aminku. Ale jejich příběh o tom, jak Aminka ke svému jménu přišla a jak řádná Micka se o ní starala a jak ji výukový materiál nosila až do pelíšku a jak se naše máma velmi divila, co že to naše Micka nese v tlamičce, o tom zase jindy.

Zpět