První společnost za práva koček - Příběhy a fotografie kočiček z depozit

10. května 2015, Jan Mareš

Ahoj lidičky, tak já se jmenuji Lízinka, jsem čtyřbarevná kočička a moje černá kamarádka se jmenuje Čertička, protože ji naši dvojnožci našli na Mikuláše, když chodili čerti.

Moje kamarádka Čertička chodí ven no dvojnožci ji pouští ven, když si zaškrábe na dveře. Mě nepouštějí, já bych se asi zapomněla vrátit. A tak jednou v podvečer moje kamarádka přišla z venčí a nějak to za ní vanulo a dvojnožci se rozhodly černou kamarádku vykoupat. To vám byla psina. Ona se strašně nerada koupe. No to víte, kdo z nás koček se rád koupe! My vodu nesnášíme od narození, ale kamarádka se koupeli nevyhnula.
Dvojnožci ji bafli a šup do vany namočili ji našamponovali vydrbali a spláchli a vyfrotýrovali.
Povím vám, kamarádka nevypadala jako kočka ale jako mokrý chumel chlupů.
Když trošku oschla, vypravily jsme se na procházku po bytě, zjistit kde co všechno dvojnožci mají. Procházely jsme obývacím pokojem a objevily rozkládací sedací soupravu, kde máme uložené různé kočičí věci a tak jsme se rozhodly ji prozkoumat.
A protože tam byla opravdu jen malá škvírka, tak se tam protáhla jen kamarádka Čertička ona je totiž štíhlejší a navíc byla ještě vlhká, tak ji to šlo lépe. No a já abych tam lépe viděla, tak jsem si vyskočila nahoru na sedací soupravu a najednou se ozvalo odněkud vrzání a začalo to se mnou klesat dolů a najednou se to zavřelo a kamarádka tam zůstala uvězněná.

Mňoukání kamarádce nikdy moc dobře nešlo a tak jsem musela rychle vymyslet, jak zavolat dvojnožce aby přišly vysvobodit kamarádku ze zajetí sedací soupravy, která ji pohltila a uvěznila. To víte, já kulička s 5,5kg živé váhy a to kamarádka sotva 4kg.
Tak jsem se skočila na zem a běžela jsem pro dvojnožce a cestou jsem přemýšlela, jak jim dát najevo, že je kámoška zavřená v sedací soupravě.
Přiběhla jsem do kuchyně a mňoukala, seč mi síly stačily, ale nějak to nepomáhalo a tak jsem to zkoušela dál, skákala na linku, na ledničku, mňoukala a zas žadná reakce dvojnožců!
Musím na to jinak, na lince byla fůra různých věcí a tak jsem je začala packou postrkovat na kraj linky a pak hop dolů.
Dvojnožci začali hubovat a já hop dolů a běžím do obývacího pokoje a dvojnožec za mnou a tak běhám kolem sedací soupravy a dvojnožec na mě kouká a nic.

Já hop na sedačku hrabu a hop dolu hrabu a konečně se to stalo, dvojnožec zvedl část sedací soupravy a kámoška byla vysvobozena.
To víte, zvídaví kočičáci stále musí vše řádně prozkoumávat.
Tímto se s vámi loučí zkoumavá Lízinka a ještě zkoumavější kamarádka Čertička.

Čára Lízince Marešovic

Zpět