Příběhy a fotografie kočiček z depozit
Příběh zachráněné kočičí rodinky
3. srpna 2013, Hana Janišová, PSOZ
V neděli 21. července mi zazvonil telefon. Volal cyklista, který projížděl lesy poblíž Čelákovic, že uprostřed lesa na silnici našel dvě maličká koťátka, jedno ještě slepé. Poprosila jsem ho, aby neprodleně prohledal okolí, že tam asi bude někdo jejich maminka a možná další koťátka. Současně jsem zavolala paní Magdu Rychovou, spolupracovnici našeho spolku, která bydlí v Čelákovicích. Ta ihned sedla na kolo a vypravila se na místo. Spolu s cyklistou prolezli okolí doslova po kolenou, bez ohledu na ostružiní a podobně. A byli úspěšní - našli kočku a u ní dalších osm koťátek. Při bližším přihlédnutí se však zjistilo, že tři z nich jsou asi tak stará, jako ti dva maličcí nalezenci ze silnice, ale pět je evidentně tak o dva týdny starších. Usoudili jsme tedy: 1. Že je možná, že v okolí je ještě jedna kočičí máma, 2. Že je do lesa záměrně vyhodil nějaký parchant, který je chtěl takto odporným způsobem zlikvidovat. Bylo to alespoň dva kilometry k nejbližšímu stavení a koťátka by tak nepřežila v žádném případě a kočky jen s velkým štěstím - ovšem kdyby se odhodlaly opustit koťata, což kočičí máma udělá opravdu jen výjimečně (to raději sama umře).
Druhou kočku ovšem v tu chvíli nenašli a už bylo třeba se postarat o koťátka. Paní Rychová je tedy s první maminou vzala k sobě domů, ty starší, kteří už samy jedli a maminku nakrmila, maličké přiložila k mamince, která jim po chvíli dala pít, ačkoli podle zbarvení bylo pravděpodobné, že její jsou ti větší. Poté se vypravila znovu na místo a v křoví objevila ještě další kočku - druhou maminu. Nepodařilo se ji však chytit, byla strašně vyplašená. Tak jí tam paní Rychová nechala jídlo a jela domů za ostatními. Druhý den večer se tam opět vypravila, ale ještě s paní Pospíšilovou, která umí odchytávat i plaché kočky. Společně se jim tentokrát podařilo druhou kočičku chytit a dovezli ji k jejím dětem. Okamžitě se k nim vrhla a začala je mýt a krmit, šťastná, že je zase s nimi.
Druhý den se obě rodiny přesunuly do domácího depozita k paní Marii Běhanové, veterinářce z Venezuely (viz foto), která v ČR dobrovolnicky pomáhá PSOZ, především s vypipláním takovýchto problematických případů, kterým je třeba se opravdu důkladně věnovat. Příběh však má ještě další peripetii: v úterý nám volali z veterinární kliniky v Klíčanech, že jim do čekárny jakási bezdomovkyně hodila tašku se čtyřmi, zhruba týdenními koťátky, jestli bychom se jich nemohli ujmout. Ani na veterině ani v útulku by to samozřejmě nebylo možné - uměle odkojit týdenní kočičí miminka. Tak jsme opět volali Marii, zda bychom k rodinkám, které má v péči, mohli přidat ještě tyto čtyři sirotky. Dovezli jsme je k ní a Maria je zkusila dát po dvou ke každé z maminek. Vyšlo to - maminky je krásně přijaly a tak mají nyní dohromady v péči 14 malých koťátek. Maria kočičky odčervila, odblešila a dohlíží, aby se maminky opravdu dobře staraly a ve chvíli, když občas nestíhají to množství mrňat kojit, koťátka přikrmuje z lahvičky. Až se situaci ustálí a maminy nebudou potřebovat při péči o mimina Mariinu pomoc, přesune se všech 16 kočičáků do Kočičího domu PSOZ Kocour Felix v Klecanech.
PS:
Ještě bych dodala, že pokud by někdo dokázal najít toho parchanta, co takto odsoudil dvě kočičí rodinky k odporné, pomalé smrti hladem žízní a vedrem, udělám velmi ráda vše proto, aby neušel trestu! Hanka Janišová