Příběhy a fotografie kočiček z depozit
Drobné kočičárny - jak zabavit kocourka 3
14. července 2013, Jana Petrželková
Co zas dávají v televiziNedalo se nic dělat, musela jsem jít a koupit novou televizi. Ta stará se po nějakých 20 letech věrných služeb odporoučela. Jenomže ta stará sice hrála až za hodně dlouhou dobu nahřívání, ale zato různé programy. Ta nová spustí okamžitě, ale má jen jeden program. Ať se na televizi podívám kdykoli, dávají vždycky kocoura a ještě černobíle! A nejde to přepnout nikam jinam, třeba na krokodýla. Je to divný svět! Kocourek v TV je sice nádherný a obdivuhodný a vydržím se na něj dívat dlouhé minuty, ale přece jenom… jenomže vysvětlujte to Míšovi! Nová tenoučká televize je na místě staré obrovské bedny, hafo prostoru za ní i před ní a právě tam si Míša si navykl sedat. Hezky na přesném prostředku, hrdě vzpřímený, jak ušlechtilá socha z alabastru, bílý kožíšek se odráží od temné plochy televize. Kocour je na vyvýšeném klidném místě s dokonalým rozhledem po místnosti a průhledem dveřmi i do kuchyně na misku s jídlem a dveře od chladničky a potažmo až do předsíně na vstupní dveře.
Takové místo je přece k nezaplacení, to se neopouští ani nepřenechává jinému kocourovi, navíc tam jde v pohodě i spát, i když s uchem nastraženým. Dávají něco v televizi? přichází syn s dotazem. Jistě, kocoura, odpovídám bryskně. Nevěřící Lukáš několikrát zmačkne ovladač. Marně, Míša ovládl přesně místo, kudy TV přijímá signály z ovladače, nic se neděje. Shoď ho, radím synovi. Ten se zamyslí a pak říká: a víš co, nech ho v klidu. Stejně zas nic nedávají. A tak máme televizi pro kočku. Pardon, kocoura.Předešlá