8. prosince 2012, Václava Šmelhausová
Nejsem ledajaký pes, ale velmi starostlivý a pozorný, mám rád pořádek a slušné chování v našem okolí a o to se právě snažím. Můj přítel je Mourajz, to je kocour, má funkci generálního sekretáře v Prvním společenství za práva koček. Velmi si ho považuji a jsem pyšný na to, že mně bere na zřetel. Snažím se, aby u nás nebyly žádné rozepře, natož rvačky mezi kočkami a kocoury a dalšími zvířaty v našem okolí. Musím vám říct, že mám ale někdy plné tlapky práce. Největší problém je bohužel náš kocour Miki (Mikeš), je to mlaďoch, jsou mu teprve 4 roky a tak si myslí, že si může všechno dovolit, no puberťák. Vůbec nemá úctu ke starším a vytahuje se před kočkami
Týnou a Toničkou, moc to zřejmě nezabírá tak hledá lumpárny jinde. Nejhorší je, že číhá i na hrdličky. Včera zrovna přinesl domů zakousnutou hrdličku a rovnou s ní na stůl. Tam ji chtěl porcovat, byl překvapený, když ho hnali pryč ven, vždyť on se přeci chtěl pochlubit svým úlovkem. No a to je pořád, najednou a to dokonce v noci, když všichni spí proběhne bytem vystrašená myška, kterou přinesl. Dokonce obchází i kolem ohrady se slepicemi a kohoutem jako správný
predátor. Stále si hraje na siláka, já si ale myslím, že je i on rád když se s ním někdo kamarádí. Když jdeme na procházku ráno, odpoledne i večer tak se k nám přidá a jde společně s námi, ne však dál od domova, to čeká až se vracíme. Číhá na mě za vraty a vyskočí, obejme mě a zase utíká, to mi dělá často, když má náladu si hrát. Někdy to ale přežene a tak ho musím usměrnit, to nejde jinak, jsem rád že mě přeci jenom respektuje. Nejlepší je to při večerní procházce, to nejdeme nikam daleko, tak je s námi celou dobu. Přiběhne, obejme mě, pak zase dělá, že k nám nepatří atd.
Když přijdeme k domovním dveřím, tak dělá, že on ne, on přeci zůstává venku a pak najednou mě rychle předběhne, aby byl doma nejdřív, no jak říkám puberťák. Teď před zimou by pořád něco jedl, ale je pěkně vybíravý, to já zase tolik nejsem. Je mlsný jako kocour. Já se těším na vánoce, protože budou vanilkové rohlíčky, ty mám moc rád a také vánočka, po té se můžu utlouct. Jenže nesmím toho jíst moc, aby mi nebylo špatně, já to neodhadnu, tak mě musejí usměrňovat a to se mi vůbec nelíbí. Tak vám všem pejskům, kočičkám i kocourům a všem ostatním zvířátkům přeji hezké vánoce a také ať vás neodhánějí od všech těch dobrot, které budou. Něco vám ještě prozradím, my máme na stromečku čokoládové oříšky a ty já moc rád, tak si je tam chodím sám brát, já vím, že se to nesmí, ale mně to nedá. Tak haf, haf, mňau. Mějte se, zdravím Fred
|