První společnost za práva koček - Příběhy a fotografie kočiček z depozit

4. listopadu 2012, Alice Oppová

Popral jsem se zas s Mikešem
Zřídil mě hůř než v dubnu ten tchoř. Šmankočko, to zas byl mňaulér. Jen odjela sousedka

s Fredem-bílé přilby mým hafkámošem, kterej Mikeše krotil a dycky nás rozehnal, spratkovi zas narost hřebínek. Už druhý den zrána jsem ho načapal zrovna, když se cpal do furtolezu trixat, kterým lezou do tý jejich domény v kuchyni. Blbec v ňom uvízl. Nemohl tam ani ven. A mám tě, vetřelče! Skočil jsem po něm s mocným řevem „mraúúúú ještě abys nám lez do baráku, drzoune jeden mourovanej!“ Řek jsem si, tak a teď dostaneš Mikešku na frak, že se tu už nikdy neukážeš. Hlavně potichu, kvůli tý mojí, jinak budu mít zas zaracha. Pak jsme se do sebe pustili, kousali, drápali a v bojové vášni řvali kocouří vyhrůžky, že by to probudilo i mrtvýho, natož tu mojí. A bylo zle. Z okna se ozvalo „nechte se, Moure hned mazej domu“. Vzápětí se vymátožila v nočním triku bosa a s baterkou ven. Hulákala „nechte se, Mourečku ke mně“, až se u sousedů rozsvítila okna, a neomylně se dopotácela k nám. Rvačka už mňauštěstí skončila mým vítězstvím :-)

Radši jsme oba rychle podlezli plot a odkulhali si lízat rány na Mikešovu zahradu. Nevím jak dopad pacholek Mikeš? Zato já byl mňaufakt vyřízenej, že jsem tam usnul a neslyšel volání tý mojí bezmála do poledne. Seděla na břehu mňaučila mantrovala brečela, když sem se k ní přišoural zpod vrbiček. Mňaubože ta zas bude vyvádět, že sem se tak zřídil:-( Mňauštěstí nevyváděla. Popadla mě do náruče, odnesla do kanclíku, dala mi misku s králičími játry. Ty já rád. Mňauvajz, hurá nevšimla si kousanců a tý pokousaný packy:-) Slupnul jsem je nato šup. Rychle zdrhnul oknem ven, jen ne zas na veterinu! Mňaužel jsem se domátožil akorát

k brance a padnul jak špalek

pod ronďákem. Nechala mě tam, nehnula se ode mě, a když se vrátil Jirka z práce, tak šupem k vetyním. Tam to schytali. Ten váš Mourek je už zas pěkně dorasovaný. Má kousance na obou ušiskách, na krku, natržený nos, ránu nad levým okem, 4x skrznaskrz prokousanou levou přední tlapku, nesčetně drápanců kousanců na zádech a břiše. Snad abyste tak starého kocoura no toto:-( už drželi doma! Ty se na mně zas vyřádily:-( Doma mám peklo, pořád sledovanej, po setmění zavřenej. K protidrogovýmu mňaucentru se už nedostanu. To jsem teda na starý kocouří kolena dopad:-(

Povídání XXV
Povídání XXVII

Zpět