9. září 2012, Petr Arenduk
Tato knížka je věnována všem dětem a lidem, kteří se cítí být opuštěni a osamoceni, tak jako kdysi já. Je pro všechny smutné děti, ale stejně tak i pro dospělé, kteří se nějakým způsobem na své životní pouti ocitli sami. Věřte, že ode dneška jste na tom už líp, jsem tady s vámi já, vaše kamarádka do nepohody, vaše kočka Klára. A když vám bude moc smutno, podívejte se na můj obrázek a hned vám bude líp. Věřte, že dobro vždy zvítězí nad zlem, a když ne dnes, tak za několik let, ale s o to větší razancí. Posílám vám všem krásný kočičí pozdrav a přeji hezký den plný sluníčka (když ne venku, tak alespoň v duši). A přidávám také velkou kočičí pusu.
ÚVOD
Jsem kouzelná kočka Klára a mám tu zvláštní moc, že ten, kdo se třeba jen lehce dotkne mého kouzelného náhrdelníku, který je dole na obrázku, v místech, kde se zeleně třpytí, splní se mu jedno jeho tajné přání. Tento kouzelný náhrdelník jsem dostala darem od našeho kočičího prince, a může ho nosit jen ten, kdo má dobré srdce a umí pomáhat druhým. Přání splním úplně každému, někomu dnes, někomu ale třeba až za týden, nebo i za několik let. Ten kdo chce, aby se mu jeho tajné přání splnilo, neměl by při tom myslet jen sám na sebe, měl by mít trochu trpělivosti a vytrvalosti a touhu jít neustále za svým snem.
Rozhodla jsem se vám tu dneska vyprávět svůj kočičí příběh a i když se vám možná bude zdát z počátku trochu smutný, tak věřte, že to tak asi mělo být a že nakonec vše dobře dopadne. Tenkrát jsem bydlela ještě se svou kočičí sestrou Elenkou v rybářově chaloupce. Nejraději jsem měla jeho děti - dvanáctiletou Martičku a jejího, o rok staršího bratra Karlíka. Začnu tedy úplně od začátku. Některé mé příběhy jsou dlouhé, některé krátké, prostě tak, jak je přinesl sám život.
Z rukopisu autora Petra Arenduka
|