31. prosince 2011, Alice Oppová
Lindan dostal škrabadlo
A co já? Proč zrovna Lindan! „Ty si drápeš na bezinách a Lindánek nemůže“, prohlásila ta moje. Za to si ale může sám, protože je dravej a všecky by nás pokousal. „Od tebe to zrovna sedí! Pomalu není dne, aby ses nepopral s Mikešem nebo neprohnal Trixínu Toníny a Týnku“ lamentovala. Mikeš mě ale provokuje a trixata jsou rozjívená. Já chci taky škrabadlo. „Tak pěkně popořádku. Jednak Mikeše provokuješ ty, když za ním furt lezeš na zahradu. Trixata jsou ještě mladá, chtějí si hrát a Lindánek to škrabadlo dostal od příznivce“. Cože od kohože? „Od dárce, Lindánek je totiž v nabídce jako nalezenec“.
A proč nejsem v nabídce, když jsem taky nalezenec? „Protože jsi náš a nikdo by takového raracha nechtěl“. Tak to pozor, nejsem žádný rarach či co, mám důležitou funkci, jsem sekretář! A když už jsem váš, tak proč jsem nic nedostal? „Teda Mourku, to máš asi špatnou paměť? Přece jsme dostali krásné kachlíčky s kočičáky, hrníček s kočkou Šklíbou. Sám´s balíčky od paní doručovatelky přebíral, se mnou je rozbaloval a z hrníčku mi lemtáš čaj. A co teprve ta mňaulampička od Týnečky z Poličky a perníčky od Soni a kočičáků z Lázu“?
No jóóó, holt máš vždycky pravdu. Nakonec kachlíčky i hrnek jsou lepší, než kdybych dostal škrabadlo tím spíš, že si na tom Lindanově taky občas nadrápu a ta mňaulampička je fakt boží:-))). Však jsem ji taky v lítém boji vydražil pro tebe! A co teprv ty moje milovaný voňavý perníčky, všecky jsem olízal okousal oslintal a vyválel se v nich, no to teda bylo vzrůšo:-)))
Povídání XXI
Povídání XXIII
|
