Příběhy a fotografie kočiček z depozit
Jak roste náš „pouťový dárek“
19. listopadu 2011, Václav Vlček
Uběhly dva měsíce od našeho seznámení s Martym a tak jsem trochu zavzpomínal jak jsem Martyho dostal jako pouťový dárek v krabičce. Hlavou se mně mihla spousta momentů od chvíle prvního nakojení přes
dobu kdy začal sám pít až po dnešek. Ze zuboženého malinkého tvorečka s vytrhanými vousky se stal neposedný, hravý a velice vnímavý kocourek kterého je po celý den plný byt. Snažím se každý den najít několik volných chvil abych mohl sledovat jeho zábavné vyčínání. Jsou to mnohdy jediné momenty kdy se zasměji a vylepším si náladu. Kocourek měl nejen štěstí že jsem ho včas našel ale i v tom že ho dospělé kočky v bytě velice rychle přijaly mezi sebe.
 |
 |
Při honičkách už neběhá za kočkou v závěsu za ní ale snaží se jí zkratkou nadběhnout a tím ji překvapit. Vymýšlí i nové hry. Když najde igelitový sáček vleze do něj a bez hnutí vyčkává příchod některé z koček která jde okouknout co to je za novou věc na zemi. Jakmile se kočka přiblíží Marty i se sáčkem vyrazí ke kočce a radostí je přímo bez sebe když vidí jak vyděšená kočena rychlostí rakety mizí kdesi v bytě. Při jídle si vypracoval svoji vlastní taktiku. V klidu začne jíst ale přitom napjatě sleduje vedlejší misku. Bleskově vyrazí k cizí misce, nabere do pusy nejchutnější kousek, poodběhne stranou kde v klidu lup sní. Vrátí se ke své misce aby po chvíli stejný kousek opakoval. Pokud má v misce kousky masa jí někdy tak že maso napichuje packou na drápky a dává si je takto do pusy.
Nedávno jsem zahlédl v jedné zvířecí prodejně velkou reklamu na „neodolatelné kočičí pralinky“. Neodolal jsem i já a jedno balení koupil. Pralinky jsem doma vysypal do několika misek a čekal jak si kočky pochutnají. Realita byla ale jiná. Ferda se na obsah misek podíval z dálky, Barborka zblízka, Agátka projevila aspoň snahu k pralinkám přičichnout. Jediný kdo projevil obrovský zájem o obsah misky byl Marty. Tolik míčků pohromadě ještě nikdy na hraní neměl! Za okamžik byly „míčky“ po celé kuchyní a kocourek nevěděl který míček honit dřív. Staré kočeny seděly u stolu a dlouhou dobu sledovaly „tenisovým způsobem“ – hlava doleva, hlava doprava, hlava dopředu - jak Marty řádí.
Jakmile usednu v noci k počítači už je klučina na klíně. Když začnu psát text mailu a hledám na klávesnici písmena Marty vystrčí hlavičku na úroveň stolu a snaží se mě v hledání písmen pomoci. Když ho přesvědčím že hledání zvládnu sám tak se mě usadí za krkem a tře si o mě hlavičku a hlasitě přede. Nakonec,ukolébán stereotypem mé činnosti, zalehne na klín a spokojeně usne.
Všiml jsem si že dokáže i velice citlivě reagovat na intonaci hlasu. Když mu vykládám co dělaly kočenky na obou pozemcích depozita tak tiše přede a dívá se na mě. Možná si představuje podle mého vykládání jak kočky pobíhají po zahrádkách a šplhají po stromech. Nedávno jsem mu vyprávěl i o zvěrstvech páchaných na kočkách, koťatech i na jiných zvířatech – otrávení koťat panem Konopáskem, upálení kočičky v kleci či o údajném střílení koček na zahrádce seniorem z Dukelské ulice. Zřejmě vycítil zlobu a vztek z mého hlasu – napůl se posadil, rozevřel plně oči a v tichosti sledoval moje reakce.
Pokud mě šmrdlík uslyší že stojím na chodbě a mluvím se sousedkou už čeká až otevřu dveře. Vyběhne na chodbu a pootevřenými dveřmi vejde do bytu sousedky. V rychlosti byt prozkoumá a přemístí se do kuchyně kde u ledničky je připravena miska s nějakou pochoutkou. Než si se sousedkou sdělíme to nejdůležitější tak Marty, spokojeně se olizující se už vrací do našeho bytu.
Při nedávném teplém počasí a často otevřených oknech si našel novou zábavu. Běda když do bytu vlétla moucha. To byla honička! A těch poshazovaných a převrácených květináčů! Ale moucha byla chycena.
V nejbližší době čeká šmrdlíka vakcinace a prohlídka u veterináře. Potom bude focení (jak focení dopadne když nepostojí a nezapózuje?) a umístění na web stránky do nabídek k umístění. Nakonec bude to nejdůležitější – čekání zda dá někdo Martymu, pouťovému mazlíkovi i raráškovi, nový a pohodový domov.
Václav Vlček Depozitum Příbor
Předcházející příběh Nedělní pouťové dopoledne