Příběhy a fotografie kočiček z depozit
Opravdu jsme civilizovanými tvory 21. století?
29. října 2011, Hana Fuksová, depozitum Žikov
Během těch let, co máme útulek pro opuštěné kočičky jsme se setkali, stejně jako všechny ostatní útulky, snad se všemi formami krutosti, které je schopen vůči druhému tvoru jenom člověk, byť nazývat takové tvory člověkem mi jaksi nejde z úst. S týranými kočkami se bohužel setkáváme častěji než je nám milé a nejsou to hezká setkání, neboť ne vždy končí dobře a ne vždy jsou potrestané. Setkala jsem se i s případy utýraných koček, jejichž smrt nechtěla policie ČR ani řešit, natož trestat a odjela jakoby nic s tvrzením, že mají důležitější věci na práci. To by ale bylo na jiné velice rozsáhlé téma, které patří jinam. Jsou ale i další různé formy krutosti vůči zvířatům, která s námi sdílí obydlí, které mi připadají možná ještě horší. Zvykla jsem si už na fakt, že především na venkově lidé tvrdě odmítají kastrace koček s argumentací, že je to proti Bohu či přírodě, ale zabíjení nechtěných koťat několikrát ročně jim ukrutné nepřipadá. Nesmířila jsem se s tím, beru na vědomí fakt, že změnit názor těchto lidí zdá se nemožné. Na druhé straně musím uznat, že poslední dobou povědomí převážně těch mladších co do problematiky přemnožení koček a jejího etického řešení kastracemi, je čím dál tím lepší a roste i jejich ochota kastrovat vlastní kočky a poskytovat jim alespoň základní péči.
Bolavým následkem každých prázdnin je nespočet opuštěných koťat, která posloužila jako živé hračky, kdy po skončení prázdnin jejich majitelé odjedou z chat či chalup zatímco vymazlená koťata ponechají na pospas osudu. Koťata pak v lepších případech končí v útulcích po celé republice. Pokud ale takové štěstí nemají, silní jedinci zdivočí strádají hladem zimou a nekontrolovatelně se množí a slabší zemřou hladem zimou nemocemi, protože se během prázdnin stali závislými na lidské péči a nejsou schopni se o sebe sami postarat. Např. jako naše nové přírůstky Macíček, Čičinka, Deny, Felix, Kassie a Linda v nabídce
Tuto krutost nepochopím a vždy si říkám, jaké asi budou mít životní hodnoty děti těchto ukrutně lhostejných lidí? Nyní jsme se ale setkali s krutostí vůči vlastním kočkám, že to nejsme vůbec schopní pochopit. Samozřejmě lidský život není žádnou procházkou růžovou zahradou, nastanou těžké chvíle a mnohdy člověka zcela „převálcují“, přesto si ale myslím, že vždy lze najít jiné řešení, než to definitivní... 
Jeden starší pán se totiž vinou různých okolností dostal do velmi nepříjemné situace, která vyvrcholila tím, že musel opustit byt v němž prožil celý život a dvě kočky, které s ním v něm devět let žily, si nemohl nadále ponechat. Jediné řešení, které jej ale napadlo, bylo nechat kočky u známého zastřelit. Ne, nemýlíte se, to se opravdu odehrálo v České republice v Sušici v říjnu 2011, nikoli před dvěma sty či více lety. Nedovedu posoudit, zda lze jeho jednání omluvit, tím že je to už starší jednoduší člověk,
který neví co si počít sám se sebou, natož se svými zvířaty? Ale opravdu nikdy nikdy nedokáži pochopit, jak někdo může strávit devět let života ve společnosti jiného tvora, sdílet s ním byt a dennodenní život, a v nepříznivé situaci dospět k tak ukrutnému řešení! Naštěstí pro obě kočičky se o jeho záměru dozvěděla sousedka, která má moc ráda kočky a pokusila se jim hledat nový domov. Bohužel se jí nepodařilo najít někoho, kdo by si kočičky vzal k sobě, a tak jsou s námi na Žikově. Holt pro starší kočičky zvyklé žít v bytě jen se svým pánem to sice není ideální řešení, ale žijí a mají šanci najít vlastní láskyplný domov. 
A proto moc moc prosíme o nový trvalý domov pro tyto dvě citlivé trpící kočičí dušičky, kterým se zhroutil svět, když přišly o bezpečí, domov na který byly zvyklé a pána kterého milovaly? Moc prosím za obě kočičky Macíčka a Čičinku o někoho laskavého, někoho kdo by jim mohl poskytnout nový trvalý domov, kde by svůj život dožily v klidu a kde by si mohly doléčit bolavou dušičku. Oběma kočičkám je devět let, jsou moc hodné, čistotné, odčervené, očkované, kastrované a potřebují jen klid a bezpečí nového domova. Při troše štěstí a dobré péče mohou prožít ještě spoustu krásných let, dělat Vám společníčky a radost. Každá kočička bez domova si zaslouží nový dobrý domov, ale tyhle dvě ho potřebují obzvlášť. Můžete jim prosím pomoci?
Hana Fuksová Depozitum Žikov