Příběhy a fotografie kočiček z depozit
Maxík z Řešetovy Lhoty – jak se žije od 5 k 10
11. června 2011, Sandra Jirásková
Maxík je v depozitu od února letošního roku. Pochází z kolonie koček žijících v Náchodě u parovodních trub. Ze stejného místa jako naše mamina Popelka.
Maxík se objevil po Vánocích v kolonii a byl velmi mazlivý a přítulný k lidem. Bylo jasné, že tak milý a neopatrný kocourek nemůže zůstav venku moc dlouho. Sice jsem ho nevzala domů hned, trvalo ještě chvíli než se pro něj uvolnilo místo.
Nakonec se ale podařilo, kocourka jsem naložila do auta a vezl se na předním sedadle, protože jsem zrovna neměla s sebou přenosku. Ležel na sedadle jako král, jako kdyby jezdil takto v autě odjakživa. Vůbec mu nevadilo, že jsem cizí a vezu ho bůhvíkam. Byl úžasný už prvních pět minut, co jsme spolu strávili.
Po příjezdu domů byl pár dní izolovaný od ostatních čičin, aby si zvykl a prošel veterinární prohlídkou a očkováním. Samotu nesl také dobře, ale jakmile jsme za ním přišli, mohl se umazlit. Od prvního dne používal záchodek a škrabadlo. Doma se choval, jako kdyby tam odjakživa patřil. Určitě byl domácí kocour, spokojený miláček, kterého někdo vyhodil ven v mrazech a tak se ho zbavil.
Po vypuštění mezi ostatní kočky nadále více vyhledává lidskou společnost než tu kočičí. V podstatě se přestěhoval domů a ven chodí jen na krátké vycházky a to nejčastěji s námi na zahradu. Když jdu do práce, leží celý den na svém místě na botníku v chodbě. Místo si uhájil před ostatními, dostal teplou červenou deku a moc se mu líbí přehled z výšky.
Je to mazlící kocour každým coulem, jako jediný u nás rád vítá návštěvy, nechá se pomazlit opravdu od každého. Je velmi zvídavý, společenský.
Když vykládám nákupy, asistuje mi u tašek a ověřuje jich obsah. Při práci na počítači si stále lehá na klávesnici, aby mi vysvětlil, že mazlení je opravdu důležitější. Při vaření sedí klidně celé dopoledne v kuchyni a zvědavě sleduje dění ze schodů, odkud vidí pěkně z výšky. Nejspokojenější je ovšem, když proklouzne do podkroví do páníčkovy pracovny – nejteplejší místnosti v domě a teď v létě je tam opravdu pekelné vedro – a rozvalí se na podlaze jak široký, tak dlouhý. To o něm pak nevíme klidně půl dne.
Občas trochu zlobí, že si chodí sám po stolech a podává si, co potřebuje. Ale zlobit se nedokážu, podívá se tou svou miloučkou tvářičkou a je po zlosti. I tak si toho prožil dost, tak má na trochu rozmazlování nárok.
Je to nádherný, veliký a impozantní kocour, kterého se někdo zbavil dost krutě a vyhodil ho z pohodlí domova ven do mrazu.
Maxík může být umístěný jedině do bytu, při jeho vstřícné povaze by mu venku opravdu hrozilo nebezpečí od lidí. Novému majiteli dá spoustu lásky a pravou kočičí věrnost, jakou dokáže dát opravdu jen kočka.
Bylo by skvělé, kdyby se Maxík umístil do dobrých rukou, ovšem do té doby by nám pomohl i jakýkoliv příspěvek na krmení, stelivo a veterinární péči pro Maxíka na účet Společnosti variabilní symbol 704.
Za jakýkoliv dar budeme moc vděční a Maxík si to opravdu zaslouží.
Sandra Jirásková, Depozitum Náchod
 |
 |