První společnost za práva koček - Příběhy a fotografie kočiček z depozit

5. června 2011, Alice Oppová

Jsem vychovatel
Opravdové inteligentní kočky ptáky přece nechytaj. Tý zbytečný námahy. K jídlu nic moc! Samé peří, kosti, drápky, maso aby pohledal. Ptáci navíc strašně řvou. Přilítne ta moje a je cambus. „Která potvora kočičí tady zase číhá na ptáky? Xakru Moure, proč ty kočičí puberťačky konečně nevychováš? Chytré kočky vědí, že nejpohodlnější a nejvýživnější úlovek je zdravá myš. Věděla to i fa. Whiskas, když vyváženému množství vnitřností, svaloviny, měkkých kostí a vlákniny čili chlupů myší přizpůsobila složení krmiva a vymyslela slogan „Kočky by kupovaly Whiskas“. Co je tam víc sóji to už ale neplatí. Zato pořád platí, že není výživnější pochoutky nad zdravou myšku. Jelikož se u nás žádné jedy či pesticidy nepoužívají nejmíň 20 let, všecka myšiska kypí zdravím. A navíc jsou pěkně vykrmené jídlem pro ptáky a ježky.

Koukej holkám Týnce a Toničce nařídit, ať chytaj myšky a ptákům dají pokoj.“
Mňaukybože proč zrovna já, vod čeho maj rodiče? Nejsem žádnej vychovatel. Mám funkci sekretáře. Hlídám celý teritorium. Nasazuju život. Bojuju s vetřelci. S tou obludou Barbušákem. S ptákožravým Mikešem od sousedů. Zrovna tuhle chytil malýho kosáka. Kdybych za tou mojí nepřiběh, snad by ho i sežral, neřád jeden.

Naštěstí to s kosáčetem dobře dopadlo. Nějaká Věrka ho prý vypiplala a pustila ven. Odvezla ho ale zas ta záchranka. To bylo strachu! Měl jsem bobky a radši se schoval, aby nepopadli mě. Jeden nikdy neví? Ta moje furt běduje, že se šťourám v jídle a jsem ňákej vypelichanej. Bodejť ne, když je takovej hic a těch starostí a práce… Nevím co dřív a ještě vychovávat ty dvě holky

potrhlý! V jednom kuse lítaj po zahradě, blbnou na kvadrát a číhaj na kosáky. Nejvíc ta strakatá Týnka a nejradši pod krmítkem. Tu nám byl čert dlužnej. Jasně, že je ženu seč to jde. Potvory chlupatý ale popoběhnou, pošklebují se mi a číhaj klíďo dál. Dneska ta drzá omladina nemá úctu ke stáří ni autoritám! Však to znáte. Ještě že je letos hodně kosů. A že kosí rodiče dávaj těm prdlínám kočičím pěkně zabrat.

Jen houšť a pořádné klofance do těch jejich dutých hlav! Není divu, že se na ně Trixína s Ťapem vykvajzli. To už je lepší vycvičit bleší cirkus, než vychovat tuhle dvojku potrhlic. Jsem z nich dočista na nervy. Držte mi prosím všecky palce a tlapky ať neskončím v blázinci. Teď si musím chvilku zdřímnout.
Pac a mňau Mourajz

Povídání XV
Povídání XVII

Zpět