První společnost za práva koček - Příběhy a fotografie kočiček z depozit

16. dubna 2011, Petr Janiš

Mé kočky a já jsme si v roce 2008 pořídili malý domeček v obci zvané Zámrsk. Né, že bychom do té doby bydleli pod mostem, ale osud tomu asi chtěl. Je tu pro ně bezpečno a klid.

Bydlí se mnou tři kočky a dva kocourci. Jmenují se Berunka, Lišáček, Slzička, Tlapička a Čertík. Berunka je osmiletá mouratá kočička. Jako kotě ji srazilo auto a přitom přišla o oko a ocásek.

Je to taková „vedoucí“ našeho kočičího společenství. Když se některá z koček pere, tak to běží hned srovnat. Je to velký mazel a vyžaduje, tak jako všechny mé kočky, hodně lásky. Lišáček “dcera Berunky“, je také mouratá a bude jí sedm let. Pytláci v lesíku u vlakové trati,

kde jsme dříve žili, nastražili železné pasti a ona se do jedné chytila. Museli ji amputovat kus přední tlapky a od té doby je hodně bázlivá. Jinak je to ale hrozně upovídaná kočička, která veškeré dění kolem sebe komentuje hlasitým mňoukáním.
Dalším obyvatelem našeho kočičího ranče je černobílá kočička Slzička. Je jí sedm roků. Má bohužel jen tři nohy. Vlak ji ujel celou přední nožičku. Na ni a také na černoušku Tlapičkovi, který přišel o zadní nohu, je vidět tak obrovská vitalita a chuť žít. Oba, i když jim něco chybí, jsou velkými lovci myší. Slzinka i Tlapička se moc rádi mazlí.

Tlapička byl první černý obyvatel naší rodiny. Jako kotě byl divoký a nenechal k sobě nikoho přiblížit. Prskal, syčel a výhružně sekal ocáskem. Když mu vlak způsobil vážný úraz, rázem se změnil a nechal se odnést k lékaři na ošetření. Teď mu jsou tři roky a je to velký kocour Jako zálibu má sedět u brány nebo za oknem a vrčí, když jde někdo okolo.
Pátým obyvatelem je kocourek Čertík. Je černý jak uhel a nejsou mu ještě dva roky. Buď se někomu ztratil, nebo se ho někdo zbavil. Přišel a zůstal. Vyžaduje dost velkou pozornost a když si ho nevšímám, mňouká a plete se pod nohy.
Ještě tu s námi žije několik slepic s kohoutem, zajíci a bažanti. Vím, že by se dalo vyprávět o kočkách donekonečna, ale chtěl jsem jen přiblížit naše soužití.

Zpět