Příběhy a fotografie kočiček z depozit
Jak kocour Ferda a kočička Micka ke štěstí přišli
1. května 2010, Marcela Vávrová
Narodili jsme se v malé chatě v jedné zahrádkářské kolonii. Dlouho nás nikdo neobjevil, takže když se nám rozlepila očka a začali jsme vnímat krásy tohoto světa, vše vypadalo moc a moc krásně. Ale jen do dne, než nás a naši maminku objevil majitel zahradní chatky. Ten nás, kočky, zrovna v lásce neměl. Usoudil, že se nás zbaví, že nás hodí do blízkého rybníka. Naším štěstím bylo, že než to stačil udělat, navštívil ho jeden jeho známý, který, na rozdíl od něho nás kočky měl moc rád a jeho úmysl mu okamžitě zatrhl. Nám dvěma poskytl nový hezký domov.
Hned první setkání s jeho náručí a laskavou dlaní nás uklidnilo a ubezpečilo o tom, že náš další život se bude ubírat tím správným „kočičím“ směrem. Po příchodu do našeho nového domova jsme hned dostali něco dobrého k snědku a krásný měkoučký pelíšek. Druhý den po probuzení nastalo objevování nového domova. Bydleli jsme ve velkém domě se zahradou, kde jsme našli spoustu dalších zvířecích kamarádů. Byl tu velký pes, jehož jsme se zpočátku báli, ale posléze jsme zjistili, že je ho velký dobrák a že je ochoten se s námi podělit i o jídlo ze své misky. Byli tu králíci, kteří nás velice zajímali, protože se kolem nich potulovalo několik myšek, což nás převelice zajímalo, takže jsme si přilepšovali jejich lovem.
Čas uplynul a my vyspěli v opravdové a velké kočky zahrnuté láskou našeho dvounožce a kamarádstvím spoluobyvatel našeho dvorku.
Moc bychom si přáli, aby podobný osud potkal všechny naše bratříčky a sestřičky kočičího rodu. Vám všem Vaši Ferda a Micka
 |
 |
 |