Příběhy a fotografie kočiček z depozit


Štědrý den Mourajzníčka
 27. prosince 2009, Alice Oppová


Letos byl fakt strašně pohodovej Štědrák! Jednak se oteplilo, hnusnej sníh roztál, takže jsem moh lítat venku a pak ta moje zlomená pačmáka poprvé nesakrovala nad vařením celeru, hrachovky a balením dárků. Papáníčko a dárečky totiž přivez Lukáš od Jany, Máťi, Čáry a Míši. Navíc nebláznila ani s luxem, s mopem a s prachovkama, takže si oddechli i moji kámoši, pavouci a hlavně byla zalezlá doma a nehonila mě furt dom, abych nenastyd. Takže jsem si lozil po bezinách, bafal na kachny, hrál si myšma a těšil se na Jéžiška.
Odpoledne Jirka roznesl dárky, kytky a přáníčka Evě a paní Černé a hned po setmění vyrazil s krmením za perchtama, jak už je u nás zvykem, co si ta moje zlomila tlapku. No a já pomáhal s úpravou vánočního stolu. Shazoval jsem ubrousky, svícínky, svíčky, smaženou housku a vůbec se snažil, seč jsem byl, aby Jéžišek viděl, jak jsem hodný a přičinlivý kocourek a přines mi hodně dárků. Ta moje mě sice pořád odháněla a vyhrožovala, že tak zlobivý Mour nedostane nic, ale to se teda pořádně spletla! Jéžišek totiž všechno ví, všude vidí, takže si nemoh nevšimnout mého pomáhání a zejména pracovního úsilí o rozkvět kočičího společenstva a zaslouženě to ocenit.
Dostal jsem spoustu dárků, např. plný pytel malých polštářků, který jsem hned řádně pošlapal, kočičí nočníček, což je takovej velikánskej hrnek, kterej se mi moc líbí a hodí, pak bzučící potvoru - jakéhosi ptakopyska, který bzučí, když do něj zatnu drápky, bílou chlupatici a soba s kulichem a s šálou, který jsem si hnedka odnes do svých skrýší, aby mi je náhodou nečmajznul dravý Lindan při svých nočních rejdech. Pak jsem zblajznul misku kuřecího masínka, to já nejradši, našlapal si polštáře na svý oblíbený sedačce a blaženě pospinkával, dokud jsem se nepřemístil do postele tý mojí, kde se mi spí nejlíp. Milý Jéžišku, strašně moc Ti děkuji za dárečky a za ten letošní vydařený Štědrák! Pac a mňau, s úctou Tvůj Mourek, funkcí sekretář.




Zpět