Příběhy a fotografie kočiček z depozit
Pomůže nám někdo?
28. listopadu 2009, Fany Kořínková
Ani nevím, kde začít. Snad tím, že jsem moc smutná a nešťastná a už nevím, kudy kam. A tak hledám pomoc mezi lidmi a doufám ve štěstí.
Začalo to letos na jaře, kdy se nám na zahradě objevil vyhublý, ušmudlaný, zbídačený kocourek, který odmítl odejít. Samozřejmě dostal nabaštit, odčervovací tabletku a dokonce toleranci mých 7 kočiček, a tak se mohl na zahradě pohybovat.
Kocourek dostal jméno Nari, podle bílé náprsenky, a nastalo ochočování. Bylo to přerostlé kotě, které se nejspíš narodilo nějaké divoké kočičce, jelikož každý prudší pohyb ho zaháněl pod keře a nenechal k sobě nikoho přiblížit na 3 metry.
Avšak má trpělivost, dobré papání a mírná mluva postupně docílily, že se přibližoval a přibližoval, absolvoval první pohlazení, první stulení do náruče atd...postupně se do podzimu stal z divokého bídného vychrtlíka nádherně stavěný kocourek s hebounkou a lesklou srstí, který přiběhl na zavolání nebo na něj trpělivě čekal.
A tak se dokonce podařilo ho vykastrovat a kocourek se stával přítulnější a přítulnější, jen kočky se mu vyhýbaly. Nějak jsem to neřešila, protože mají svá dvířka do domu, takže se spokojeně rozvalovaly na sedačce nebo v posteli.
Jenže se začala blížit zima a s ní i starosti, kde chudáček Nari bude? A tak v dobré víře, že se postarám dalšímu kočičákovi o spokojený život, ukázala jsem Narimu použití dvířek. Kocourek to je velice chytrý, takže příští den už byl v domě, další den na gauči zkoumal televizní pořady a další a další dny dělal další pokroky a my z něj měli radost. Bohužel tady krásné okamžiky končí a nastávají ty smutné...
První mi přestal chodit domů můj malinký bojko Ziky (vzali jsme ho jako koťátko klukům, kteří ho týrali a on už od té doby nezačal plně důvěřovat), potom se domu začali vyhýbat další nebo se ustrašeně plížili či se schovávali, kde se dalo... a já si uvědomila, že mám problém.!!!
Nari vyhání mé stálé obyvatele z domu. Cílevědomě je napadá ze zálohy, útočí na ně, když jsou k němu otočeni zády, a já mám nyní 7 vystresovaných dětí a jednoho mazlivého sultána. Ten mě radostně vítá, skáče mi na klín, tulí se o život a vůbec dělá všechno proto, aby byl u mě, bohužel včetně toho, že kouše každého z kočičího osazenstva, ke komu se přiblíží.
A mí dobráčtí kočičí obyvatelé po mně koukají se smutným výrazem "proč jsi nám to udělala?" a mně je do pláče....
Tahle situace trvá již 3. měsíc a stále víc se zhoršuje. Dnes vyhnal z domu Kuki, kočičku se zlámanou pánví (díky nějakému"dobrákovi"), která po zahojení kulhá, a ve mně se něco zlomilo...
Nari je krásný, mazlivý, úžasný kocourek. Mám ho ráda, tolik jsem si s ním dala práce a radovala se z každého pokroku, který udělal, jenže se nezapojil… Je dominantní a roste z něj mohutný kocour. Bohužel z mých vypiplaných zbývajících chlupatých dětiček se stávají ustrašená klubíčka, schovávající se, kde se dá...
A tak posílám poslední zoufalou prosbu mezi vás, zda se najde někdo, kdo by tomuto kocouřímu dominantnímu královi, který se k lidem chová naprosto vděčně a umazleně, neposkytl krásný domov plný lidské lásky a pohodlíčka, protože si to zaslouží, protože je chytrý, protože překonal obrovský kus cesty, jen aby dosáhl bezpečného pelíšku.
A tak hledám ubytování a péči vhodnou pro kočičího sultána, který chce vládnout sám a získat pro sebe všechnu lásku lidí, kterou bude moct. Odvděčí se vám čistotností, obrovskou inteligencí, přítulností a hraním malého kotěte. Bude ozdobou každého gauče, protože to je kočičí šelma jak má být. Přestože je veliký a vypadá dospěle, není starší než rok a má duši kotěte.
Najde se někdo, kdo to ocení?
Předem moc děkuji za pomoc
F. Kořínková, e-mail: 9carodejka99@seznam.cz, mobil:602348248, kocourek se nachází v obci Vigantice, tj.6 km od Rožnova pod Radhoštěm