První společnost za práva koček - Příběhy a fotografie kočiček z depozit

10.října 2009, Rita Kindlerová

V září jsem se zúčastnila knižního veletrhu ve Lvově a při té příležitosti se setkala i s několika intelektuály, kteří se na Ukrajině snaží pomáhat zvířatům bez domova. Konkrétně jsem se setkala s překladatelkou z němčiny ze Lvova, Oljou Sydor, která se v rámci Lvovského spolku na ochranu zvířat (Lvivske tovarystvo zachystu tvaryn) stará o bezprizorné kočky. Zde je jeho adresa: http://miloserdia.livejournal.com/.
Pár dnů po příjezdu do Lvova jsem narazila na vyhublé, špinavé a hladové opuštěné kotě, které jsem Olje předala a zanechala nějaké peníze.

Olja mi dala kalenář, který se na letošní rok podařilo dobrovolníkům vydat, ukázala několik plakátů a letáčků, které rozdávají po Lvově. Jednou či dvakrát za rok uspořádají dobrovolníci se svými rodinami informační akci na hlavním lvovském náměstí Plošča Rynok. Děti se pomalují jako psi a kočky, převléknou do kostýmů a rozdávají informační materiály. Vždy se při takové příležitosti podaří i vybrat nějaké peníze. Na Ukrajině zatím neplatí tak přísné a byrokratické zákony co se veřejných a charitativních sbírek týče. Problémem je ovšem zasílání financí přes hranice. Proto v současné době vybírám od svých známých peníze v hotovosti, které v listopadu přes kamarádku do Lvova pošlu.
O tom, jaký program chystá Lvovský spolek na tento víkend, se můžete přesvědčit:
zde. Olja Sydor se zúčastnila s 5 nalezenými koťaty v době knižního veletrhu i prezentace dětské knihy Marcypan Plombirovyč o lidské zlobě a opuštěném kotěti. Lidem i dětem se sice koťátka velice líbila, ale nikdo se jediného neujal. Bohužel, dvě koťátka později umřela, včetně toho, které jsem našla já.
Fotografie koťat můžete vidět zde.
Jak mi Olja sdělila, opuštěných zvířat je na Ukrajině šílené množství a lidé nejsou vychováváni k tomu, aby je kastrovali (stále platí neuvěřitelné předsudky). Naopak, nevyčíslitelné množství zvířat končí vyhozených v lesích, za městy, v opuštěných areálech fabrik apod., kam je lidé odvážejí, kdykoli je kočka či pes (ale i další zvířata) přestanou bavit. Vztah ke zvířatům je obecně na Východě naprosto neuvěřitelný a těch několik málo intelektuálů, kteří se snaží alespoň ve svém okolí o nějakou pomoc či osvětu, musí často své aktivity skrývat, aby nebyli označováni za cvoky, což ovšem platí v našem prostředí také (osobně se s tím setkávám denno denně). Olja Sydor je v kontaktu s dalšími spisovateli, překladateli či redaktory, kteří jak ve Lvově, tak v Kyjevě pomáhají opuštěným kočkám a psům, kterých je na ulicích opravdu velice mnoho.
U Kyjeva existuje útulek pro psy zřízený ministerstvem vnitra, který ale přijímá pouze čistokrevné psy a nechtějte vědět, jak vypadá. V Hostomeli u Kyjeva funguje sdružení Kyjevský spolek na ochranu zvířat (Kyjivske tovarystvo zachystu tvaryn)
Na jeho počátcích stál v 60. letech dokonce jeden z ukrajinských literárních klasiků Maksym Rylskyj. Nyní je prezidentkou paní Asja Serpinska (http://animalprotect.org/contact).

Pomoc před zimou

Prosím všechny, aby vzali tyto informace na vědomí, zvláště na podzim a v zimě a pokud byste kdokoli chtěl jakkoli pomoci, mlůžete se obrátit osobně na mě co se Lvovského spolku týče anebo mohu přeložit do ukrajinštiny dopis či e-mail, i když ruština stále plní roli dorozumívacího prostředku a angličtina je zcela normální mezi mladými lidmi.
Kyjevský spolek přijímá platby formou pay-palu, finance pro Lvovský spolek posílám přes své vlastní přátele.

Rita Kindlerová

Zpět