Příběhy a fotografie kočiček z depozit
Dětské příběhy a obrázky kočíků
2. února 2009, Děti z družiny při Fakultní ZŠ Barrandov
Děti ze školní družiny při Fakultní základní škole v Barrandově 2, které spolu se svou paní vychovatelkou navštěvují naše stránky a mají rády kočičky, nalezly inspiraci v uváděných příbězích a poslaly nám svá vánoční vyprávění. Dětem za příběhy moc děkujeme, chválíme je za hezký přístup ke zvířatům a posíláme jim jako poděkování knížku Kočičí pověsti od paní Beranové.
Přivolej mi Vánoce číčo! Aneb „Mami tuhle ne!“
(Simona Koutná)
Ahoj jsem Simča a vyprávím o tom jak jsme se seznámili s mojí kočičkou Laky.
Byla jedna kočička a ta neměla majitele. Jednou ji chytli pracovníci útulku. Já jsem si té kočičky všimla, a šla jsem za ní jako že si ji koupím. Nastalo překvapení, ta kočička uměla mluvit. Zeptala jsem se jí „jak se jmenuješ?“ a ona odpověděla „no jedna holčička mi říkala: mami, tuhle ne!“Chtěli jsme vymyslet, jak se bude jmenovat, ale má to háček. Byla to holčička a mě napadali samá klučičí jména. „Co třeba Laky?“ zeptala jsem se a ona mi odpověděla „tak jo jsem Laky!“ To ale nebylo všechno. V noci jí svítil nos. Ona mi řekla, že může přivolat Vánoce, a taky že je nesmrtelná a že když příjdu na tuto hádanku, „Kdo je můj dobrý kamarád kromě tebe Simčo?“ tak že budu nesmrtelná také. Nakonec jsem řekla „nikdo.“ Tím jsem se stala nesmrtelná a každý rok na moje narozeniny jsem vyslovila přání; „Přivolej mi Vánoce číčo!“ Vždy se to splnilo.
NEJKRÁSNĚJŠÍ DÁREK anebo kočičí vánoce
(Lucie Riedlová)
Na Vánoce jsem se probudila brzo, protože jsem měla zajímaví sen.
Zdálo se mi že jsem k Vánocům dostala kotě. Moc jsem si přála aby se to vyplnilo, protože byl štědrý den. Večer, když jsme večeřeřeli, byla jsem hrozně napjatá. Konečně jsme šli pouštět lodičky (to děláme než přijde ježíšek). A potom jsme šli ke stromečku.
Rozbalila jsem si: mrkací panenku, kolečkové brusle, kočárek, glóbus, karty a lyže. Ale kočka tam nebyla. :-(Když už jsem měla jít spát, táta na mě zavolal: Lucko! Eště tu máš jeden dárek! Šla jsem se podívat, ale pochybovala jsem že to bude koťátko. Byla tam krabice s dírkama a už jsem si trochu pomyslela že by to mohlo být to kotě. Rozbalila jsem to a BAF! Vykouklo na mě malé kotě kterému jsem hned dala jméno Mourek, protože bil krásně mourovatý. :-) Šla jsem spát i s Mourkem. :-))
I ROK POZDĚJI (NA ŠTĚDRÝ DEN)
Mourkovi už byl jeden rok ale přesto byl pořád velký trdlo. Například skočil ke kapříkovi do vany, zamotal se do perníkového těsta, a snět skoro všechny vanilkové rohlíčky a nakonec svrhnul stromeček.
AHOJ JSEM ZUZKA A POVÍM VÁM,
(Kristýna Tesková)
co se mi stalo na vánoce a o mém nejlepším dárku. Den před štědrým dnem jsem dostala rýmu. V noci noci mi bylo špatně. Vypadalo to, že budou postelové vánoce. Tedy, že se budu potit v posteli. Ale přesto jsem cítila, že to bude zvláštní neobyčejný den. Hned ráno mně máma vzbudila a že pojedeme k lékaři. Tak se jelo. Lékař mi řekl, že asi postelové vánoce opravdu budou. Když jsme jeli zpátky, uviděla jsem, jak se v blízkém potoce topí kočička. Zastavily jsme a já jsem tuto kočičku vylovila a teď se o ní starám. Sice byly postelové vánoce, ale dostala jsem dárek nad dárky. Tak ahoj!ZÁŽITKY O VÁNOCÍCH S KOČKOU ELÍ
(Saša Holá)
JÁ S KOČIČKOU jsme o vánocíh zažily, že kočička u mě spinkala na postílce, po druhý se ELÍNKA po zvracela a já do to ho šlápla. Elí jela na výlet k mí tetě, teta měla potkánka Emilku. ELÍNKA se na ní dívala jako by měla hlat. Druhý den kočka ELÍ celí den prospala, ale já jsem jí probudila abych si s ní mohla hrát. Když táta nasadi stromeček tak ELÍNKA už ho začala žrát a schazovat ozdob. Byl už ježíšek a já sestra a brácha byli u stromečku, jediný kdo rozbaloval dárky je kočka ELÍ. KOČIČÍ VÁNOCE S ALENKOU
(Viktorka Majoberová)
Probudila jsem se časně ráno. Mí rodiči už byli v práci ale mě to všechno přišlo divné, protože bylo v kalendáři napsáno 24.12.2009. A kdo vlastně jsem? No přece Alenka. Najednou někdo zazvonil, šla jsem otevřít a kdo za dveřmi stál? Táta ano byl to to táta a říká: Alenko, něco pro tebe mám sice je ještě ráno ale ten dárek bych neměl kam dát, vlastně jsem ten dárek koupil byla to divná příhoda: šel jsem z práce abych na štědrý den byl brzo doma. Šel jsem přes přechod a najednou jsem spatřil modré ferari jak vihazuje na chodník k..k no to ti ještě neřeknu. Alenka byla nadšená a prosila aby viprávěl dál táta řek tak dobře a začal znovu viprávět ... tak jsem to kotě vzal a řek sem si že to kotě dám tobě. Alenka byla nadšená když viděla zrzavé malé kotě. Dala mu jméno zrzek. Když přišla domů tak měla velikou radost že mají kotě. Alenka se ptala maminky kde byla a maminka jí odpověděla že si byla koupit nové šaty, večer je položila na židli mezitímco maminka s Alenkou připravovala večeři Zrzek ty šaty drahé a hlavně hezké roztrhal takže maminka musela být v teplákách. U večeře to bylo hrozné protože Zrzek skočil do salátu a sněd všechnu rybu takže sme jedli jen salát.