Příběhy a fotografie kočiček z depozit
Ahoj kamaráde Karlíku!
22. listopadu 2008, Václav Vlček
Včera mě páneček vykládal jak četl na internetu dopis od Karpíška a tak jsem se rozhodl že se také musím ozvat.Když si pro mě nový páneček přišel na zahrádku a vzal si mě do náruče, hned jsem věděl, že budeme kamarády. Jenže vše šlo tak rychle, že jsem se s Tebou nestačil ani pořádně rozloučit. Promiň, Karlíku. Vím, že jsi mě někde našel, ale byl jsem tak moc malý, že si už nepamatuji kde a kdy to bylo. Vzpomínám si, že jsi mě dovedl do modré boudy, kde bylo teplo, hodně jídla a že jsi se o mě staral jako moje druhá kočičí mamča. Celé dny jsi mně ukazoval s čím si mám hrát, jak se šplhá na stromy a chránil jsi mě před cizími kočkami.
Po příchodu do nového domova bylo už pro mě všechno důležité připraveno - pelíšek, jídlo, čičibudka. Hned jsem musel prozkoumat byt, abych věděl kde co je a po dobrém jídle si na chvilku odpočinout, protože těch nových dojmů bylo na mě moc. Na nového pánečka jsem si rychle zvykl. Páneček byl moc rád, každou chvíli mě hladil, chválil, jaký jsem hodný kocourek a taky mně vykládal o sobě.
Občas mě na chvíli pustí v domě na chodbu, ale teď se mně tam moc nechce. Potkal jsem totiž při jedné procházce kočku od sousedů a ta mě pěkně vyprášila kožich.
Odpoledne se už nemůžu dočkat až přijde páneček z práce, protože hned dostanu něco dobrého k jídlu. Potom se nají páneček a jde si na chvíli lehnout, aby si přečetl noviny. Lehnu mu na břicho a čtu z druhé strany. Páneček ale brblá, že takové blbiny nejsou pro malé kocourky a usne. Za chvíli spíme oba a je nám dobře. 
Když za ním přijde návštěva, tak to potom nevím ke komu dřív na klín a od koho se nechat víc hladit a drbat pod krčkem. Přes den pochrupuji ve svém pelíšku a vzpomínám na tebe - Karlíku a na další kamarády z modré boudy, na Péťu, Simču, Milušku, Sindy i na koťata za plotem. Byly to moc hezké chvíle.
Včera mě páneček fotil abych mohl poslat i nějakou fotku. Navíc slíbil, že mě na Vánoce vezme se podívat za Tebou, a že přivezu dárečky k Vánocům pro Tebe a vás všechny ze zahrádky a modré boudy. Už se na tu chvíli moc těším. Jestlipak mě ještě poznáš, Karlíku? Škoda, že neuvidím kamarády, kteří už také mají nový domov - Luckyho, Goriho, Terku ...
Všem Vám třepe tlapkami kocourek Jim z Nového Jičína.
Předcházející příběh Zpráva z nového domova od kocourka Karpíška