Příběhy a fotografie kočiček z depozit
Rozloučení s Bertíčkem
17. listopadu 2008, Alice Oppová
(narozen na jaře roku 1994, zemřel na FeLV 17. listopadu 2008 v 19:15 hod.)
Bertíčku, broučínku milovaný, moudrý a statečný kocourku, lásko naše, pozemský andílku, neloučíme se s Tebou, navždycky zůstaneš v našich vzpomínkách. A nejen ve vzpomínkách, ale všude tady, v jehličí pod tisem, v listí pod bezinkami, v trávě, kterous tak rád okusoval, v důlečku před brankou, v pelíšcích na terásce, kdes vždycky čekával na ranní a večerní papáníčko, na skalce, na poli a v celém okolí je Tvoje vůně, jsou Tvoje stopy.Včera jsi umřel, ale smrt je jen jako převléknout si šaty. Věřím, že s námi stále sdílíš myšlenky, cítím, že nás stále pozoruješ svýma zlatýma očima a že se nás zlehýnka dotýkáš svou sametovou tlapkou. Nikdy Tě nepřestaneme milovat, věříme, že se zas setkáme, ať na tomto světě anebo v jiné dimenzi.
Děkujeme Ti Bertíčku za všechnu moudrost, statečnost a něhu, které´s nám dával.
Odpusť, že pláčeme, jsme jenom lidé, nedokážeme přetrhnout stříbrnou nitku připoutanosti ke Tvému tělíčku, jemňoučké srsti a něžným dotekům Tvého nosánku.
Spinkej sladce broučínku a pozdravuj tam všechny chlupaté kámoše, andílky z nejmilejších. Loučíme se s Tebou básničkou, kterou jsme si tak často četli, když jsme pod Tvým oblíbeným tisem pochovávali Rézínka, Bobeška, Černušku, Kokíčka, kočičky a kocourky z dálnice, Filípka, Číru, Černušku, Péťu, Matýska a naposled koťátko Alínku…
Kukačka nad tvou hlavou počítá dny a roky, už nepohladím tvou plavou srst, tvé ztuhlé boky. Už nezaskotačíš, už nepoběžíš za svým hráškem, už nikdy své tlapky v mléce nezmáčíš, už nevyděsíš mě svým nářkem. Viděl jsem tě včera umírat, jako když umírá člověk, kočičko. Smrt je vždycky těžká pro toho, kdo má rád. Padla ti s mou slzou pod víčko...Jedenáct jar a odplížila ses bílým hlohem, sbohem.
(Vítězslav Nezval)
 |
 |