Příběhy a fotografie kočiček z depozit


Krmení divé zvěře
 29. září 2007, Milan Vřešťál


Naše rodina již dlouhou dobu žije ve společenství kočičích kamarádů. Mají u nás předplacené pravidelné stravování, ubytování a mazlení. Díky tomu, že podávání hlavních jídelních chodů probíhá venku pod okny našeho domu, mám možnost pozorovat koho si kočky pozvaly na oběd.
Často si zvou kočičí přátele z blízkého i vzdáleného okolí.
Ne každý je ovšem zván. Proto občas u jídelního stolu dochází, zejména mezi kocoury, k šarvátkám... Lítají facky, syčí na sebe jako hadi a pokud by nezvaní hosté nebyli vyhoštěni, nikdo by se nenajedl. Když dojedí kočky, jsou připraveni opeření přátelé (straky, sýkorky, vrabci a někdy i sojky).
Jednoho pozdně letního večera si naše smečka pozvala na večeři velmi zajímavého hosta. V přítmí pozoruji jak se k miskám za vydatného funění přibližuje zvláštní trnité stvoření....ježek. Pod bodlinami vykukuje malý špičatý čumáček nasávající vůni dnešní večeře. Očividně je právě touto vůní váben a tak v mžiku stojí předními tlapkami v misce a hned se láduje. Nejvíce mě překvapila ochota s níž kočky ježka mezi sebe přijaly. Žádné rvačky, fackování a přetahování o misky. Ježek v kočkách zřejmě vzbuzuje přirozený respekt, neboť je pichlavý.
Od té doby nás vždy až do pozdního podzimu navštěvují ježci. Naposledy s sebou ježčí maminka přivedla ukázat malé ježčí batole.
Pokud to tak půjde dál, musíme počítat s večeří nejen pro kočky, ale i pro ježky. Zejména pro ty, co potřebují do zimy ještě hodně přibrat, aby přežili zimu.
A tak je pod našimi okny stále živo a veselo :-)


Milan Vřešťál
Plzeň




Zpět