23. ledna 2005, Redakce Radostná zpráva z Radostova – aneb jak kocourek Alex ke štěstí přišel.
Obrázky z Radostova, 7. dubna 2006 nám
paní Oli Sitařová poslala nové obrázky a další radostnou zprávu o zachráněném kocourkovi Mimískovi a jeho kámoších.
Zachráněného mouráčka Alexe adoptovali manželé Sitarovi z Radostova a pro jeho mazlivou povahu přejmenovali na Mimínka.
Mimínek žije se svými chlupatými kamarády, kočičkou Roxy a fenkou Cory v útulném domku manželů Sitarových v Radostově.
V pětikilovém, pohodovém mouráčkovi by jen málokdo poznal zubožené koťátko Alexe, kterého i s jeho maminkou Sandrou, zachránily před zrmrznutím v pseudoútulku pro kočky, zřízeném městem Hodonín, hodonínské členky společnosti.
…Rozhodla jsem se konečně, že je nejvyšší čas poslat nějaké obrázky z Radostova.
Mimísek měl přes zimu velké problémy s průjmy a tak byl vlastně až do teď, kdy se udělalo trošku pěkné počasí, doma. Během ledna to s nemocí již vypadalo dobře a jeho následné 3 měsíce doma (bála jsem se, že by venku v mraze nastydnul), mu vyloženě prospěly.
Včera byl Mimísek zvážen... (to Mimísek bych měla dát do úvozovek), váží 6 kilo:)))
Manžel loni pro naše kočičky vyrobil spinkací hrad. Mimí spí nejradši úplně nahoř. Ovšem nejoblíbenější Mimískovo místo je na opěradle křesla. Zvlášť má rád, když je tam teplo od krbových kamen. To se pak všichni dokážou vyhřívat spolu: Mimi, Cora i Rozárka. Obě kočky zbožňujou naši fenku westíka. Mazlej se s ní tak, že mnohdy uteče. Když ne, tak vedle sebe pro změnu usnou. Mezi sebou se kočky většinou jen perou. Výjimka však potvrzuje pravidlo. Ovšem když usnou samy, usnou v těch nejlepších polohách.
Když to shrnu, je náš Mimísek takové "malé" princátko. A tak vám nakonec posílám z Radostova čumáček.
Zdraví Oli Sitařová
|