Oznámení


Nová výživa John Robbins
 2. listopadu 2012, Pavel Hub


Lidé mi někdy říkají: „Nezáleží mi na tom, jestli umřu dřív, chci si život užít.“ Věří, že žít zdravě je hrozná nuda. ...Ovšemže nakonec všichni zemřeme. Úmrtnost je stále 100 procent. Takže nejdůležitější otázkou podle mne není, jak dlouho budeme žít, ale jak dobře. ...Na tom, nakolik změníme svůj styl stravování, může záviset naše schopnost zlepšit svůj zdravotní stav, prožívat naplněný život a zmenšit utrpení, které vědomě či nevědomě působíme. Mnohokrát za den máme možnost volby; není to všechno nebo nic. Možná se nechcete zcela vzdát živočišných bílkovin nebo tučných jídel. Můžete je ale jíst méně často, chápete-li, jaký prospěch přináší omezení jejich spotřeby, jak rychle se tento trend může projevit a jak daleký má dosah. (Dean Ornish, M.D., zakladatel a prezident Výzkumného ústavu preventivní medicíny, profesor klinické medicíny na Kalifornské univerzitě v San Franciscu.)

Je vyloučeno, aby Nová výživa nechala kohokoli chladným. Po přečtení této knihy je čtenář chtě nechtě postaven před volbu: pokračovat ve svém způsobu stravování za cenu sebeklamných lží (a duševních sil promrhaných na potlačení nechtěných, právě odhalených skutečností), nebo se otevřít novému vidění věcí, o jejichž dosahu a vzájemné provázanosti měl doposud jen velmi mlhavou představu. Překladatelka Karin Kocumová o tomto téměř encyklopedickém díle ve své předmluvě říká: „Znovu máme před sebou čtivé pojednání o tom, jak hluboce svým každodenním výběrem jídla ovlivňujeme nejen své zdraví, ale i život doslova milionů dalších bytostí na této planetě.“

Znovu?
John Robbins je světově uznávaným autorem již od konce 80. let 20. století, kdy vyšla jeho kniha Diet for a New America (Dieta pro novu Ameriku). Toto převratné průkopnické dílo, napsané jasným srozumitelným jazykem a zároveň podložené množstvím informací z odborných zdrojů, se v krátké době stalo bestsellerem. Přinejmenším v USA, kde kniha poprvé vyšla, Robbinsova práce otřásla v základech představami široké veřejnosti o takzvané „normální zdravé stravě“, což se následně projevilo v citelném poklesu či naopak vzrůstu poptávky po určitých typech potravin.

Nová výživa (angl. Food Revolution) na svoji předchůdkyni navazuje. Přináší šokující fakta o vlivu ziskuchtivých zemědělských magnátů na americkou politiku a státní správu, o manipulování občany a bezskrupulózním hazardováním s jejich zdravím, o zamlčování i popírání nejkrutějších praktik vůči hospodářským zvířatům stejně jako o lhostejnosti mocných společností vůči znečišťovanému životnímu prostředí, hladomoru ve třetím světě či prohlubování sociálních rozdílů, o ignorování vědeckých údajů, nezodpovědném experimentování v oblasti genového inženýrství a mnoha dalších znepokojujících skutečnostech. Čtenář si také sám může udělat obrázek o živočišně-průmyslových korporacích, jejichž účelová tvrzení ostře kontrastují s vyjádřeními vědců, lékařů a neziskových organizací. Jeden příklad za všechny:

„Chovatelé prasat (sami sebe nazývají producenti vepřového) si byli vždy vědomi své morální povinnosti starat se o svá prasata humánně. ...Každý výrobce je rád, když jsou jeho prasata zdravá a spokojená.“ (Národní výbor producentů vepřového masa)

„PETA nedávno obdržela tajně pořízenou videonahrávku z prasečí farmy v Severní Karolíně. Materiál zachycuje prasnice hnané do svých kotců bitím železnými tyčemi, invalidní prasnice, které lidé kopou, dupou na ně a vlečou je, prasnice zabíjené údery hasákem a tvárnicemi do hlavy, prasnice, jimž je podřezáváno hrdlo při plném vědomí, a prasnice, jimž je stahována kůže a odřezávány končetiny, zatímco jsou stále naživu a naříkají. ...Jelikož ´uniformita produktu´ má přednost přede vším, zabíjejí se tisíce prasat, která dostatečně nepřibírají. Zvířata jsou vytažena nahoru za zadní nohy a poté puštěna hlavou na betonovou podlahu. Některé společnosti nazývají tento proces ´thumping´ (žuchnutí). Smithfield Farms (největší producent vepřového v zemi) jej nazývá ´PAC´ - ´Pound Against Concrete´ (libra proti betonu)... Mrtvá prasata putují do závodů na zpracování zbytků, kde jsou semleta a použita k výrobě krmných směsí pro živá prasata, hovězí dobytek a další zvířata.“ (Asociace za humánní chov hospodářských zvířat)

Je velkým uměním autora, že nenechá čtenáře uváznout v pocitech marasmu. Přes veškerou vážnost situace, v níž se lidstvo a současný svět nachází, vyznívá totiž Nová výživa nadějně. Jako její poselství je možné uvést slova Johna Robbinse ze závěrečné kapitoly:

„Je úžasné, jak rychle se v dnešním světě věci mění. Když se ohlédnu o pár let zpátky, na konec 80. let 20. století, kdy jsem napsal Dietu pro novou Ameriku, vidím, jak tychle se tvoří historie. V té době se nepěstovalo ani jedno geneticky upravené semeno a na organické zemědělství se pohlíželo většinou jako na zastaralý, zkostnatělý protest proti výdobytkům moderních technologií. Američané jedli telecí maso, aniž by měli nejmenší ponětí o utrpení, které mají na talíři před sebou, a sotva kdo znal pojem „velkovýkrmna“. Ani v Evropě nebyly v platnosti žádné zákony regulující velikost životního prostoru pro hospodářská zvířata a stupeň týrání, kterému jsou vystavena. Většina lidí si stále představovala zvířata chovaná venku v ohradách, na pastvinách, kde je hlídají Lassie a Timmy.

Koncem 80. let si také veřejnost téměř nebyla vědoma jakékoli souvislosti mezi hamburgery a ničením tropických deštných pralesů, ani mezi moderní produkcí masa a dalšími škodami na životním prostředí. Jen pár vědců hovořilo o globálním oteplování a diskutovalo se o tom, zda něco jejich ´hypotézu´ podporuje. Nemoc šílených krav a E. coli 0157:HZ byly věcí neznámou. Pacienti s nemocemi srdce a cév v nemocnicích stále snídali vejce se slaninou. A Dean Ornish teprve začínal se svou prací, jež měla znamenat revoluci v léčbě srdečních chorob.

Bylo tomu jen pár let, co byli vegetariáni odsunuti na okraj společnosti a svět v nich dosud neviděl vůdčí osobnosti hnutí za zdravý životní styl, udržitelné životní prostředí a sociální spravedlnost. Koncem roku 1999 však magazín Time, ne zrovna známý zpochybňováním obecně uznávaných názorů, přinesl dvoustránkový článek Eda Ayrese z institutu Worldwatch, jenž dokumentoval hrůzné environmentální a zdravotní důsledky moderní masné výroby a předpovídal zánik kultury konzumentů masa.

...Nadcházejících 10 či 15 let přinese změny ještě větší. Často uvažuji nad tím, jaký bude život za jedno nebo dvě desetiletí. Přemýšlím o tom, co přinese budoucnost nejen nám jako jedincům, ale i jako národu, jako živočišnému druhu, jako planetě. Získá genové inženýrství tak dokonalou převahu, že všechny naše potraviny budou transgenní, jak doufá Monsanto? Nebo převáží a stane se standardem organické zemědělství? Jak se změní neutěšená situace méně šťastných obyvatel světa? Vzdáme se věčných modliteb za ukončení útrap hladovějících a ještě více se od svých bližních izolujeme? Nebo konečně uděláme něco pro ukončení této dávné metly lidstva a zjistíme, jaké poklady se ukrývají v každém z nás?

...Bude kilo masa stále k dostání v supermarketech za mizivou částku, přestože k jeho produkci je zapotřebí nesmírného množství vody, energie, obilí a půdy? Nebo přestaneme dotovat výrobu, jež znečišťuje životní prostředí, a začneme zavádět environmentální daně, takže do ceny všech věcí, které si kupujeme a prodáváme, budou zahrnuty všechny náklady?

Budeme pohlížet na svět přírody a na jiné formy života jako na komodity, které mají hodnotu jen potud, pokud je dokážeme obrátit v zisk? Anebo budeme žít v úctě k životu na této planetě a budeme v něm vidět společenství, jehož jsme součástí a jemuž vděčíme za svůj život?

Budeme dál chovat zvířata určená k lidské konzumaci v podmínkách, které narušují jejich biologickou přirozenost a frustrují je ve všech jejich instinktech a potřebách? Nebo rozšíříme svůj okruh soucítění a zahrneme do něj tvory, kteří dýchají stejný vzduch jako my?

Budeme jíst stále více nepřirozeného jídla a sledovat prudký nárůst naší obezity, srdečních nemocí, rakoviny a diabetu? Nebo se poučíme z toho, čeho jsme svědky, a začneme sebe a své děti sytit životodárnými potravinami, s jejichž pomocí si my i ony vybudujeme zdravá, vitální těla?

Budou si naše děti myslet, že vyvážená strava znamená Big Mac v každé ruce? Nebo budou vědět, odkud jejich jídlo pochází, a budou chtít jíst zdravé potraviny, protože jim rodiče, které milují a obdivují, ukázali, jakou má takové stravování cenu?

Budou všechny naše potraviny ozářené a budeme si před každým jídlem dezinfikovat ruce, talíře a příbory chemickými prostředky? Nebo zastavíme problém potravinových infekcí přímo tam, kde vzniká – ve velkovýkrmnách a na jatkách, kde se patogenům daří a odkud se šíří?

Odcizíme se ještě více přírodnímu prostředí tím, jak bude naše jídlo stále více průmyslově upravované, rafinované a znečištěné? Nebo budou naše města plná střešních zahrádek a lidé si budou vychutnávat potěšení ze zdravých a čerstvých potravin plných vitality?

...V naší době je v sázce mnoho. Ať se nám to líbí nebo ne a ať s tím souhlasíme či nikoli, naše rozhodování, individuální i kolektivní, způsobí v následujících letech rostoucí rozdíly, možná větší, než k jakým dosud v historii došlo. Na našem rozhodování závisí nejen naše zdraví a kvalita našich osobních životů. Jedná se o osud života na planetě. A každý z nás má na vývoji situace svůj podíl.

…Když se každý z nás ocitne na konci svého života, nebude záležet na tom, jaké bylo jeho společenské postavení, ani na tom, zda nás svět považoval za důležité či vlivné. To, na čem bude záležet – na čem ostatně záleží vždycky -, budou hodnoty, které vyznáváme, a principy, jež zastáváme. To, na čem bude záležet a na čem záleží i nyní, je kvalita lásky, kterou sdílíme se světem, a prohlášení, jež činíme svým rozhodováním a celým svým životem.

Až příliš často nám naše společnost podsouvá velkou lež: říká nám, že jako jedinci nemáme žádný vliv, pokud náhodou nepatříme k oněm „bohatým a slavným“. Nic však nemůže být pravdě vzdálenější.

Váš život je důležitý. Je důležité, jestli se chováte přátelsky nebo se necháváte unést hněvem. Je důležité, zda žijete soucitně a uvědoměle, nebo zda se necháváte vyvést z míry nepodstatnými věcmi. Je důležité, jak se chováte k ostatním lidem, ke zvířatům a k sobě samým. Všechno, co děláte, je důležité. Je důležité všechno, co říkáte. A je důležité, co jíte.

...Děkuji za to, že děláte, co je ve vašich silách, abyste vnesli naději tam, kde je nyní zoufalství, a světlo tam, kde je tma. Děkuji, že nasloucháte životu. Děkuji, že jednáte v jeho zájmu. Kéž jsou všichni nasyceni. Kéž jsou všichni uzdraveni. Kéž jsou všichni milováni.“


Napsali o knize

„Nová výživa, provokativní a působivá kniha, přináší jedno z nejdůležitějších poselství naší doby. Jasně a přesvědčivě předkládaná fakta zanechají čtenáře otřeseného, ale inspirovaného. Robbins zdůrazňuje moc, kterou mohou mít jednotlivci, hlasují-li svými vidličkami a noži pro záchranu svou a planety. Kniha takřka volající o to, abyste ji dali rodině, přátelům a kolegům. Vřele doporučuji.“
Suzanne Havala, autorka vyjádření Americké dietetické asociace o vegetariánských dietách z let 1988 a 1992 a autorka knih Being a Vegetarian for Dummies (Vegetariánství pro blbce) a The Natural Kitchen (Přírodní kuchyně)

„Odhalením množství ohromujících fakt, která by potravinářský průmysl rád udržel v tajnosti, John Robbins ukazuje, jak zdravý způsob stravování prospívá nejen nám, ale i životnímu prostředí. Vynikající četba nezbytná pro všechny, kdo chtějí žít zdravý život a pomoci učinit svět lepším místem.“ Peter Russell, autor knih Waking Up in Time (Probudit se včas) a From Science to God (Od vědy k Bohu)

„Ostrým hrotem svého pera-meče propichuje John Robbins bubliny mýtů a lží, které každým rokem přivádějí miliony Američanů do hrobu. Nová výživa vám poradí, jak si zachránit a prodloužit život, ukáže, jak můžeme všichni snadno pracovat na zmírnění utrpení na Zemi, a přinese vám živoucí pocit vitality a zdraví. Je jednou ze vzácných a skutečně transformativních knih: kupte si ji, přečtěte a podělte se o ni se všemi svými známými!“ Thom Hartmann, autor knihy The Last Hours of Ancient Sunlight (Poslední hodiny svitu Slunce dávnověku)

„Nová výživa Johna Robbinse je nepochybně nejsrozumitelnější vědecky podloženou studií o společenských, etických a zdravotních aspektech zdravého způsobu stravování. S otevřeností a soucitem provází autor čtenáře labyrintem dezinformací z oblasti reklamy a propagandy potravinářského průmyslu. Chcete-li vědět, jak zaručit svému tělu optimální zdraví, nalaďte si informace Nová výživa.“ Dave Scott, šestinásobný mistr světa v triatlonu v závodě ´Ironman´ (železný muž), autor publikace Dave Scott´s Thriathlon Training (Triatlonový trénink Davea Scotta)

„Nová výživa je tím nejsrozumitelnějším a nejpřesvědčivějším argumentem pro vegetariánskou stravu jakožto plnohodnotnou výživu člověka. Váš život a budoucnost lidstva mohou záviset na rozšíření Robbinsovy životně důležité zprávy.“ John McDougall, ředitel McDougallova programu v St. Helena Hospital, autor deseti národních bestsellerů a moderátor národní televizní show McDougall, M.D.

Objednat si si můžete zde


Pavel Hub, Klimkovice 2011




Zpět