První společnost za práva koček

11. srpna 2012, Ing. Milan Kaucký, os SOS zvířata v nouzi

20. září 2012
(Ing. Milan Kaucký, os SOS zvířata v nouzi)
Štěňata, 22. července nalezená kolemjdoucím v kontejneru, která inspektorka LOZ ČR a členka ÚKOZ paní Zuzana Semelová doporučila nechat okamžitě utratit, se mají k světu. Teď by již měla být v nových domovech. Podívejte se, jak jsou nádherná. Nakonec vše dobře dopadlo:-) Ale ne díky Lize na ochranu zvířat a jejím vrcholným přestavitelům:-( Rozmyslete si tedy budoucí podporu této organizaci, setrvale žádající o sponzorování viz

11. srpna 2012
Protože se nedávno stal případ s nešťastným začátkem, ale dobrým koncem, ve kterém se velmi negativně projevila inspektorka LOZ ČR a členka ÚKOZ pí. Zuzana Semelová, rozhodl jsem vývoj kauzy včetně fotografií zachráněných štěňat zveřejnit, jako důkaz totálního selhání tzv. střešní „ochránkyně zvířat“.
Pro neznalé: LOZ ČR je občanské sdružení, které o sobě tvrdí, že je založeno na ochranu zvířat viz. Porovnejte jeho proklamace na webu se skutečným postojem jeho hlavní inspektorky v praxi. ÚKOZ jehož členkou je i pí. Semelová je zákonem č. 246/1992 Sb. stanovená Ústřední Komise na Ochranu Zvířat, poradní orgán ministra zemědělství střešního orgánu ochrany zvířat viz. Co asi s takovýmto přesvědčením může poradit?
Ale k věci. V neděli 22. 7. 2012 našel náhodný kolemjdoucí v kontejneru sedm ještě slepých štěňat. Protože si nevěděl rady, co s nimi, volal na informace. Tam kupodivu nedostal doporučení předat nalezená zvířata obci v místě nálezu, ale kontakt na předsedkyni Nadačního fondu JV+JV pí. Jitku Parisotovou. Tedy přesně to, co ministr zemědělství Ing. Bendl klasifikuje nezákonným postupem, přestože praxe je zcela opačná v důsledku velmi špatných zkušeností občanů s reakcemi úředníků, v těchto případech obcí a měst. Postoj ministra Bendla je, že veškerá nalezená zvířata se musí předat obcím v souladu s občanským zákoníkem a že předání rovnou do útulku provozovaného občanským sdružením či soukromou osobou je postup nezákonný. Dogmaticky dle zákona je to sice správné, ale v praxi nefungující. Pí. Parisotová doporučila předat štěňata útulku v Tróji. Z Tróje však nálezce nekompromisně vyhodili, protože Jesenice nespadá do katastru Hlavního města Prahy. Proto nálezce po dohodě s pí. Parisotovou předal štěňata městské policii v Jesenici, čili v místě nálezu. Policie s tak malými štěňaty neměla zkušenost, nevěděla si rady a tak souběžně s pí. Parisotovou pro ně sháněly telefonicky umístění s odpovídající péčí. Mimoto policie požádala o radu a případně i pomoc také inspektorku Ligy na ochranu zvířat ČR a členku ÚKOZ pí. Semelovou. Odpověď pí. Semelové pro ně ale byla jak ledová sprcha. Pí. Semelová, která by již z titulu svých funkcí měla zvířata chránit, totiž aniž by štěňata viděla a mohla si nějak ověřit jejich zdravotní stav, okamžitě doporučila je utratit. Zdůvodněním byl podle všeho §5, odst. (2), písmeno g) regulace populace, zákona č 246/1992 Sb. v platném znění. Stejný důvod pak zopakovala do telefonu předsedkyni Nadačního fondu JV+JV pí. Jitce Parisotové, kterou kontaktovala sama a velice rozhořčeně jí vytýkala, že hledá štěňatům společně s policií umístění a péči, když ona, inspektorka LOZ ČR a členka ÚKOZ rozhodla, že štěňata je třeba utratit.
Každý rozumný a zodpovědný člověk by policii se štěňaty poslal k veterinárnímu lékaři, aby odborně zhodnotil jejich zdravotní stav a naději na přežití a mezitím sháněl možnost odpovídající péče. To ale pí. Semelová neprovedla, naopak rezolutně trvala na utracení štěňat a kontrolovala si aktuální situaci u zúčastněných telefonem, čímž je místo pomoci jen zdržovala. Nakonec se po cca šesti hodinách pí. Parisotové podařilo najít pro štěňata umístění a odpovídající péči v soukromém útulku pí. Dagmar Šimkové v Jinonicích.
Teprve po kontaktování pí. Semelové redaktorkou Pražského deníku, si pí. Semelová jako důvod vymyslela neutěšený zdravotní stav nalezených štěňat a zkrácení jejich „zbytečného utrpení“. Na což ovšem v době svého rozhodování a ani později, neměla jediný relevantní podklad. Dokladem, že stav štěňat nebyl v době nálezu nijak katastrofální je, že po převozu do soukromého útulku nebyla štěňata zdaleka ve stavu, který uvádí pí. Semelová na svou obhajobu, naopak od prvního dne prosperovala a všechna přežila bez úhony.
Svým postupem a jeho veřejnou prezentací v tisku viz Štěňata z kontejneru bojují o život. Úřady je chtějí utratit (prazsky.denik.cz 31.7.2012) pí Semelová udělala ostudu nejen sobě, ale jako členka ÚKOZ poškodila i renomé MZe střešního orgánu ochrany zvířat. Pokud totiž tyto benevolentní názory prosazuje i v ÚKOZ, pak se nelze divit dysfunkci ochrany zvířat včetně klesajícího počtu odsouzených za týrání a neudílení pokut za nezákonné opuštění zvířat, ačkoliv u nás zákon na ochranu zvířat proti týrání platí již 20 let viz. Program ochrany zvířat, situace v roce 2011.
Štěňata jsou naživu jedině díky tomu, že členové Městské policie jsou lidé s citem, a rozhodli se štěňatům zachránit život, přes doporučení je utratit pí. Semelové „velké ochránkyně zvířat“. Rovněž vděčí za svůj život neúnavné snaze pí. Parisotové, která mi poskytla podrobné informace včetně vysvětlení k prvním šesti hodinám celého příběhu a zejména pí. Dagmar Šimkové ze soukromého útulku v Jinonicích, která se jich ujala:-)
Rozšiřujete to dál, ať všichni vědí, co platí ze svých daní (ÚKOZ), a jestli jsou ochotni posílat příspěvky organizaci (LOZ), v jejímž čele sedí takováto „ochránkyně zvířat“:-(

Zpět