Oznámení
Jmenuji se Matylda a hledám domov
11. října 2009, Redakce
Jsem drobná perská kočička a ač vypadám trochu jako mop, řekla bych, že jsem výstavní kus, protože mám dlouhý, hebký kožíšek, nejchlupatější packy ze všech koček a za mazleníčko a česáníčko kožíšku, bych byla ta nejhodnější kočička na světě. Toužím po domově a po lidech, kterým bych mohla dát všechnu lásku, která se skrývá uvnitř mého chlupatého kožíšku. Ráda bych bydlela v láskyplné rodině, nejlépe v bytových podmínkách. Měla jsem totiž smůlu. Pořídila si mě na chov paní, která se o mě a moje koťátka nestarala. V zimě v létě jsme žily na dvorku mezi strašně moc kočkama, které mě i s mými koťátky vyháněly a ta záhy umřela. Pak mě ta paní odvezla k zvířecímu doktorovi, ucítila jsem píchnutí, usnula a probudila se na teplém koberci v domku, kam jsem dřív nesměla. Sláva, konečně mám domov! Jenže za pár týdnů se paní odstěhovala a já zůstala zas na tom dvorku. Kočky mě vyháněly, měla jsem hlad, byla mi zima a tak jsem se vydala hledat nový domov. Naštěstí jsem objevila hodné lidi, kteří měli dvě stejné chlupatice jako jsem já, ujali se mě, krmili, česali, ale pak se taky odstěhovali a nechali mě tam. Ztratila jsem důvěru k lidem, začala se jim vyhýbat, živit se lovem, tajně ukrádat jídlo z misek pro venkovní kočky a přespávat v jejich boudičkách a zahradních pelíškách. Časem jsem strašně zeslábla, ztratila ostražitost, usnula v zahradním křesílku a najednou se probudila v náručí člověčice, která mě odnesla do teplíčka, nakrmila, vyčesala kožíšek, vyčistila ouška, ukázala kde mám čůrat, uložila do pelíšku a já předla a předla a samou blažeností usnula. Druhý den mě odvezli k zvířecímu doktorovi, který zjistil, že mám ušní svrab, ale jinak jsem úplně zdravá. Dostala jsem něco za krk, kapky do uší a objednali nás na kontrolu a očkování za 14 dní. Kontrola dopadla dobře, ouška mám čistá, jsem zdravá, čerstvě odčervená, odblešená, očkovaná, mám co jíst, jsem v teple - zkrátka šťastná kočka! Horší je, že ani tady, prý v tzv. karanténě, nemůžu zůstat věčně, a tak vás moc prosím, vezměte si mě domů. Jsem velmi přítulná a úzkostlivě čistotná kočičí dáma, která nadevše miluje česání, kartáčování, hlazení, mazlení a vyvalování u radiátoru či v postýlce. Ráda papám kapsičky, syrové kuřecí masínko a okusuji trávu. Další kočky zrovna nemusím, ale s naším novým nalezencem, sedmikilovým kocourem Drsoněm, se snáším celkem dobře. Čekám na vás tady, v Černošicích. Pokračování