Oznámení
Rozloučení s Bertíčkem
17. listopadu 2008, Alice Oppová
(narozen na jaře roku 1994, zemřel 17. listopadu 2008 v 19:15 hod.)
Bertíčku, broučínku milovaný, moudrý a statečný kocourku, lásko naše, pozemský andílku, neloučíme se s Tebou navždycky, protože zůstaneš v našich vzpomínkách. A nejen ve vzpomínkách, ale všude tady, v jehličí pod tisem, v listí pod bezy, v trávě, kterous tak rád okusoval, v důlečku před brankou, v pelíšcích na terásce, kdes vždycky čekával na ranní a večerní papáníčko, na skalce, na poli a v celém okolí je Tvoje vůně, jsou Tvé stopy.Včera jsi umřel, ale smrt je jen jako převléknout si šaty. Věřím, že se mnou stále sdílíš myšlenky, cítím, že mě stále pozoruješ svýma zlatýma očima a že se mě zlehýnka dotýkáš svou sametovou tlapkou. Nikdy Tě nepřestanu milovat, věřím, že se zas setkáme, ať na tomto světě anebo v jiné dimenzi.
Děkujeme Ti Bertíčku za všechnu moudrost, statečnost a něhu, které Jsi nám dával.
Odpusť, že pláču, jsem jenom člověk, nedokážu přetrhnout stříbrnou nitku připoutanosti ke Tvému tělíčku, jemňoučké srsti a něžným dotekům Tvého nosánku.
Spinkej sladce broučínku a pozdravuj tam všechny chlupaté kámoše, andílky z nejmilejších. Loučím se s Tebou básničkou, kterou jsme si tak často četli, když jsme pod Tvým oblíbeným tisem pochovávali Rézínka, Bobeška, Černušku, Kokíčka, kočičky a kocourky z dálnice, Filípka, Číru, Černušku, Péťu, Matýska a naposled koťátko Alínku…
Kukačka nad tvou hlavou počítá dny a roky, už nepohladím tvou plavou srst, tvé ztuhlé boky. Už nezaskotačíš, už nepoběžíš za svým hráškem, už nikdy své tlapky v mléce nezmáčíš, už nevyděsíš mě svým nářkem. Viděl jsem tě včera umírat, jako když umírá člověk, kočičko. Smrt je vždycky těžká pro toho, kdo má rád. Padla ti s mou slzou pod víčko...Jedenáct jar a odplížila ses bílým hlohem, sbohem.
(Vítězslav Nezval)
 |
 |