O nás
Zpráva o činnosti depozit
2. února 2006, Redakce
obsah:Václav Vlček, depozit Příbor – moje kočičí curriculum vitae (květen 2006)
RNDr. Jan Dvořák, Bohnice - moje kočičí curriculum vitae(květen 2005)Projekt zřízení azylových stanovišť, refugií.
Soňa Jahelková, Láz u Příbrami - moje kočičí curriculum vitae (prosinec 2008)
Mirka Richterová, Mokropsy - moje kočičí curriculum vitae (březen 2008)
Květa Senarová, Rodvínov - moje kočičí curriculum vitae (únor 2006)
Depozitum pana Václava Vlčka Frenštátská 1369, 742 58 Příbor,
mobil 737 919 861, e-mail: vaclav.vlcekst@seznam.cz
Č.ú. 2100296450/2010 Fio banka v. symbol 701.
Č.ú. 756098001/5500 Raiffeisen v. symbol 701.
Pečovat o opuštěné kočky jsem začal na počátku roku 1992, kdy podnětem bylo vyslechnutí hovoru několika lidí z domku sousedícího s opuštěným pozemkem. Ti uzavřeli sázku o 300 Kč o to, za jak dlouho “chcípnou hlady” dvě koťata, která byla na zmíněném pozemku i se svojí matkou (koťata měla méně než 2 měsíce). Rozhodl jsem se, že sázku zmařím a večer jsem s jídlem a pitím přelezl plot a vše položil na místo, kde jsem kočičí rodinku zahlédl. Po příchodu jsem viděl (i slyšel) z balkonu, jak se celá trojice hltavě krmí. Po několika dnech jsem byl již v určitou hodinu očekáván u plotu a asi po 10 dnech se už koťata nechala hladit. Od majitele pozemku jsem později získal souhlas ke vstupu na pozemek. Byla zde velká stodola, 2 kůlny a 2 garáže, pozemek byl oplocený se stromy a keři. Matka koťat (černobílá kočka) časem zmizela, bíločernou Terezku asi po roce zajelo auto a černá Babuška, která mě obdařila hejnem koťat. Sázkaři z domku mě začali nenávidět a na “našem pozemku” začalo přibývat koček – bezdomovců. Tak začala moje “kočičí” kariéra.
Do června 2006, kdy jsem se stal členem Společnosti, jsem pečoval o cca 36 koček ve 3 lokalitách (prostory zahrádek, opuštěné pozemky, domková oblast - klidnější část města, ve večerních hodinách málo frekventovaná). Dvě bílošedomourované cca dvouleté kastrované, vakcinované a odčervené kočičky, jsem záhy poté umístil ke známému u Opavy, který má pěkné hospodářství. Byl jsem se za nimi podívat, vše v pořádku. Ze 34 koček bylo 19 kočiček a 15 kocourků, kromě 6 kastrovaných. Do konce léta byli vykastrovaní všichni. Stáří od 9 měsíců do 12 let. Většina z nich mučená a týraná člověkem – utržené uši, zlámané nohy, useknuté ocásky, vyrvaná srst za krkem s popáleninami od cigaret, podvýživa, nemoci (kočičí rýma, ušní svrab). Zpočátku měly kočky vybudované úkryty v různých stodolách, kůlnách, senících na určitých pozemcích, vždy se souhlasem majitelů. Každý den v určitou hodinu a na určitém místě, jsem byl už očekáván k večernímu krmení. Strávníčci se stavěli na své místo, dostali misku s jídlem – maso s vnitřnostmi, konzervu, granule. Po jídle následovalo hlazení, mazlení, kočičí očista a rozchod do jejich prostorů. V létě jsem začínal s krmením kolem 21:00 a končil po 23:30. Poté, co jsem pronajal zahradu a postavil zateplené boudy s pelíšky, záchůdky, šplhadly, už nemusím lítat s krmením po všech čertech, ale lidi mi házej nechtěné kočky a koťata za plot. Aspoň je o ně postaráno, dostanou veterinární péči a dosyta najíst. Základem krmiva je u mě kuřecí mleté maso od výrobce (mám je 1 kg za 15 Kč, jinak se prodává za 20 a více), konzervy, tvaroh a granule. Pokud kočičí gurmáni nemají mleté kuřecí, blbě se na mě dívají, konzervy a granule jim moc nechutnají. Pokud bych krmil např. levnými 800 g konzervami, potřeboval bych každý večer minimálně 8 konzerv, což by vycházelo na 160-180 Kč. Takto to vychází asi na 50-60 Kč denně.
Dnes jsou všichni “vyžraní”, vakcinovaní, odblešení, odčervení, dospěláci kastrovaní a v případě nemoci nebo zranění, mají veškerou veterinární péči.
Kočky a koťata, narozená vyhozeným kočkám a i ta zatoulaná, umisťuji prostřednictvím závazné Dohody u hodných lidí v domcích a bytech, a to osobně přes různé známé, přes inzertní noviny “AVÍZO” - pro celou severní Moravu, velice čtené, oblastní inzertní noviny “ZIKADO”, inzeráty v trafikách, veterinárních ordinacích, vývěskách a nabídce na www.kockaapravo.cz a www.kocky-online.cz. Po umístění dělám pravidelné kontroly. Za celou dobu mé činnosti jsem vzal zpět jen 2 koťata. Mám umístěná koťata a kočky v půlce republiky: Např. Brno, Náměšť n. Oslavou, Přerov, Prostějov, Nový Jičín, Opava, Příbor, Kopřivnice, Frýdek-Místek, Opava - venkov, Ostrava, Karviná, Orlová, Mošnov, Skorotín, Petřvald, Chlebovice, Kujavy. Jen návštěvy vzaly spoustu času a peněz. Přesto se umisťování dospěláků moc nedaří, protože většina z nich byla týraná, vůči cizím nedůvěřivá anebo to jsou starší či hendikepované kočičky, které nejspíš zůstanou u mě navždycky. Tímto moc děkuji paní Andree Hazuchové za virtuální adopci kočičky Valy, zmrzačené v pasti.
Od počátku roku 2003 do konce roku 2011 jsem umístil celkem 144 koček včetně koťat a nechal vykastrovat 119 kočiček včetně kocourků. Moje práce s kočkami není legrace – je to denně moře času, problémů, různého shánění, běhání atd. Např. loni (při hledání zájemců o koťata) jsem najel na kole na jeden zátah více než 90 km. Denní příprava více než 30 misek s jídlem je kolem 2 hodin atd. Pokud jdu kastrovat “ostřejší” kočičku, musím si sehnat 1-2 dny před zákrokem nějakou místnost, kde ji mohu umístit, potom ji za tvrdého boje "ulovit" a narvat do přepravky, dále musím sehnat odvoz do Kopřivnice, potom svést další boj při vytažení u veterináře z přepravky. Po návratu ji mám zpět v místnosti a trávím u ní 4-6 hodin než pomine účinek uspávadla. Teprve za týden ji mohu vypustit zpět do jejího rajónu a denně krmit. Toto je obdobné i při nemocích a zraněních.
Někdy se ptám sám sebe, zda bych za tuto dlouholetou činnost neměl dostat nějaký státní řád místo jiných vyznamenaných.
Rovněž někdy přemýšlím nad tím, kolika desítkám koček jsem zachránil život a z kolika desítek koťat - bezdomovců jsem udělal spokojené domovce atd.
Na své dosavadní činnosti si nejvíce cením: 1/ že jsem učinil životní podmínky mojí kočičí tlupy takové, že jsou na tom mnohdy lépe než kočky – domovci, 2/ že se po několika letech změnilo myšlení některých lidí - kočkobijců z okolí tak, že z aktivních nepřátel koček jsou pasivní pozorovatelé (dříve běžně v chůzi útočili kameny a klacky na kočky - dnes otočí hlavu na druhou stranu a jdou pryč) 3/ že pejskaři respektují “mé” prostory a pokud tam venčí pejsky, mají je na vodítku (dříve se mnozí bavili tím, jak jejich psíci se snaží ulovit kočku). Navíc, když jsem začínal a kočka se dožila 5 let, byl jsem mistr světa. Později to bylo 7 - 9 roků a dnes mám kočky 10 - 14leté, což je na pro plašánky velice slušný věk. Práce s kočkami na ulici nikdy nekončí. Stačí aby jeden blbec hodil do popelnice v pytli kočku se 4 koťaty, nebo aby jiný idiot z auta povyházel několik koťat - a práce začíná znovu, tj. jídlo, kastrace, pelech k ubytování, získání zájemců o umístění atd. Rovněž stačí, aby se připletla do rajónu vychrtlá kočka pár dní před porodem, a už je nás víc. A vyhnat kočku, která se snaží po mém odchodu z krmení vysbírat i kousky jídla vypadlé z misky, je nemyslitelné. Pomozte. Naléhavě potřebuji získat finance na veta a krmivo - konzervy a granule. Pokud máte, prosím, nějaký typ na levný nákup, dejte mi vědět. Jsem důchodce, na veterinární péči (kastrace a vakcinace) se snažím vydělat brigádami, např. vykopáváním pařezů, ale na zaplacení kastrací, nejnutnější léky a jídlo pro tolik koček, to prostě nestačí. Vřelé díky předem.
Příběh či zábavná historka mě momentálně žádná nenapadá, i když zážitků bylo hodně (bohužel většinou špatných). Z těch veselejších uvádím např.: Jedné “ostřejší” kočičce se podařilo loni před kastrací zdemolovat veterinární ambulanci tak důkladně, že jediným bez újmy byl pan doktor, který se natlačil do kouta a dokud jsem kočku nechytil, se tam ani nepohnul. Nebo několik dní před umístěním jsem měl doma asi roční kočičku. Když uviděla, že na balkon sedl holub, vyrazila na něj tak bleskově, že nezaregistrovala zavřené dveře na balkon. Naštěstí se jí nic nestalo a odneslo to jen prasklé dveřní sklo. A jednou večer za tmy vyvedla kočka 4 koťata a vykračovala si s nimi po chodníku. Odněkud se vyřítil se štěkotem menší pes a hnal se k nim. Dopadlo to tak, že kočka s mohutným vřeštěním hnala psa po ulici asi 300m a lidi vše sledovali s vyvalenýma očima – zřejmě nikdy neviděli, aby kočka hnala psa.
Statistika počtu koček v péči depozita v roce 2012. K 31.12.2012 bylo v péči depozita celkem 59 koček. Z toho 39 dospělých a 3 odrostlá koťata v depozitu, 3 přitoulané kočky chodící pravidelně na depozitní pozemek a 14 vykastrovaných plašanů na 3 venkovních stanovištích. Přijato: 19 koček (12 koťat a 7 dospělých). Umístěno: 15 koček (7 koťat a 8 dospělých). Vakcinováno: 14 koček a koťat. Kastrováno: 17 koček (12 kočiček a 5 kocourků). Léčeno: 14 koček (10 koťat a 4 dospělé kočky). Zemřelo: 1 starší kočička.
Na závěr moc děkuji všem dárcům a První společnosti za poskytnutou finanční pomoc.
GALERIE FOTTEK 29.4.2008 
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
GALERIE FOTEK 27.10.2009
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Členství PANÍ HANY FUKSOVÉ v První společnosti je ukončeno ke dni 30. 11. 2015. K témuž datu je ukončeno vedení účetnictví a fungování DEPOZITA ŽIKOV pod První společností za práva koček, z. s. Tímto Společnost odmítá být s pí. Fuksovou nadále spojována a odmítá jakékoli dluhy a závazky vyplývající z jejích dalších činností.
Depozita pana RNDr. Jana Dvořáka Pha 8 – Čimice, tel. 233 556 006, email: dvorakcat@seznam.cz
Moje depozita slouží převážně jako azylová stanoviště pro volně žijící kočky a jako záchytná stanoviště pro opuštěná koťata a poraněná zvířata bez majitele.
Ke dni, 28. prosince 2005, zpracování této zprávy pečuji celkem o 24 koček. Zvířata jsou rozdělena do tří skupin („depozitů“), které představují po stránce provozní i pečovatelské tři různé typy stanovišť:
- Prvou skupinu 11 koček mám umístěnou ve vlastním domku se zahradou v Čimicích, ulice Ke Hřišti 13 – sem náleží kromě dvou původních našich koček jedinci nalezení jako opustěná koťata (letos přibyla jedna kočička nalezená v kontejneru na odpadky) nebo jedinci zranění (traumatická ztráta oka apod.), kteří u mne nalezli trvalý domov (viz. fotogalerie). Zvířata se pohybují dle vlastní vůle venku (zahrada se stromy, střechy apod.), v době nepohody mají volný přístup do obytných prostor domku stále otevřeným zamřížovaným oknem v koupelně, kde je i velký radiátor ústředního topení. Toto stanoviště představuje chráněný domov na vlastním pozemku s nepřetržitým dohledem a možností léčby složitějších případů – doma v případě potřeby ošetřuji i kočky z následujících dvou stanovišť.
- Druhou skupinu tvoří původně 6 koček, volně žijících v zahradě Domova důchodců a penzionů Praha 8-Bohnice, Na Hranicích 674. O likvidaci těchto koček usilovala skupina osob trpících zoofobií zejména ke kočkám, tedy někteří obyvatelé i zaměstnanci Domova. V tomto zařízení jsem pracoval jako důchodce-vrátný, podařilo se mi prosadit, že kočky zde zůstaly a k původnímu kočičímu společenstvu tak mohu připojit i tulačky, které zde nacházejí stálý domov. K 6 kočkám letos přibyla tři opuštěná koťata, s péčí o ně mi významně pomáhá vedoucí zahrady Domova, paní O. Cajthamlová, takže celkový počet koček v tomto depozitu je nyní 9. V minulém roce vedení Domova důchodců na své náklady postavilo pro kočky hezký dřevěný přístřešek – domeček, který jsem vybavil zateplenými budkami, šplhadly a pelíšky (viz. fotogalerie). Kromě kočičího domku vedoucí zahrady umožnila kočkám volný přístup do vytápěného skleníku. Zahrada je oplocená, toto stanoviště představuje značně bezpečný depozit na pozemku veřejné instituce (patří pod Magistrát hl. města Prahy), která pobyt kočkám umožňuje a z části i technicky zajistila. Náklady na péči o kočky hradím ze svých prostředků + symbolické příspěvky od přátel koček z řad obyvatel Domova (vetšinou 50 Kč měsíčně na osobu). Toto stanoviště navštěvuji pravidelně každý večer, péčí a krmením zde strávím nejméně dvě hodiny. V případě problému mne ostraha objektu ochotně vyhledá a přivolá.
- Třetí skupinu tvoří 4 dospělá zvířata, volně žijící v zahrádkářské kolonii u obytného objektu Pod Čimickým hájem 8/201. S péčí o ně mi významně pomáhá paní R. Špírková, bytem tamtéž. Pro ně se nám podařilo vybudovat se souhlasem nadace Bona přístřešek, který jsme zateplili a vybavili na přežití zimy (viz. fotogalerie). Kromě toho mají kočky přístup do sklepní místnosti, vybavené pelíšky. Tento depozit, tak jako předchozí dvě stanoviště, umožňuje poskytnutí pomoci i pobyt dalším kočkám. Je to typ stanoviště zbudovaného na veřejném prostranství se souhlasem uživatele, stavebně i provozně zcela na naše osobní náklady. Je nejvíce vystaven rušivým vlivům okolí, zejména zvědavcům, nejhorším morem jsou neukáznění pejskaři. V přístřešku však naše kočičky mají bezpečné útočiště. Paní Špírková navštěvuje toto stanoviště třikrát denně a řeší operativně nastalé problémy. Také se významně podílí na financování krmení i veterinární péči o kočky. Stanoviště navštěvuji každodenně večer.
Podle názoru ošetřujících veterinářů jsou naše kočky ve velmi dobrém zdravotním stavu (v porovnání se stavem u jiných chovatelů). Pokud se týká zdravotních problémů, největší starost mi dělá chronické selhání ledvin. Přes nasazení klinické diety a léků (Fortekor), končilo osudově. Během mé pečovatelské praxe mi na toto onemocnění odešlo pět kočiček. Dalším problémem jsou zranění, vzniklá při rvačkách kocourů – mám dva případy traumatické ztráty oka (odoperováno se současnou kastrací, nadále v pohodě) a jednu zlomeninu přední nohy s trvalými následky. U jednoho kocoura se zřejmě v místě vpichu vakciny proti vteklině vytvořil zhoubný podkožní sarkom (potvrzeno histologicky), byl odoperován letos v lednu, nyní se zdá, že prognóza je dobrá.
Změny v počtu koček během roku: Na stanovišti 1 (u mne doma) přibyla 1 kočička – kotě z popelnice (jmenuje se Popelka, viz. fotogalerie). Na stanovišti 2 letos v lednu odešel po dlouhém statečném boji s chronickým selháním ledvin kocour Filip, přibyla 3 koťata (viz. fotogalerie). Dvě další koťata, která nám někdo „daroval“, našla domov prostřednictvím Pražského spolku ochránců zvířat, jehož jsem též členem. Na stanoviště 3 přišel na jaře černý mladý kocourek Mikeš, který se u nás usadil natrvalo. Sumárně mi 1 kočička ubyla, 5 kočiček přibylo.
Neuvažuji o umístění žádné ze základního společenství koček, protože to jsou zvířata od narození zvyklá na původní lokalitu a zvířata střídající podle potřeby život terénu s pobytem v obytném prostoru. Výjimku tvoří koťata, vyhozená neznámými osobami do areálu stanovišt 1 a 2, která mohou najít nový domov i jako kočky „bytové“. Valnou část takovýchto koťat si ale ponechávám a nechám je začlenit do stávajících společenstev starousedlíků.
Letos jsem se snažil zpracovat metodické materiály pro ochranu a péči o volně žijící kočky (viz. Projekt tzv. refugií), nesplnil jsem zcela to, co jsem si předsevzal, udělám pro to možné maximum v následujícím roce. Rád bych přispěl ke snaze naší Společnosti získat grantové prostředky i pro rok 2006 (snad i tato zpráva pomůže).
Děkuji První společnosti za poskytnutou finanční pomoc.
S pozdravem
RNDr. Jan Dvořák
GALERIE FOTEK
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
(RNDr. Jan Dvořák)
1. Považuji za odůvodněné zřízení azylových stanovišť, refugií, pro volně žijící kočky za účelem kontroly jejich zdravotního stavu a zejména potřeby provedení kastrací aspoň u části populace opuštěných a divokých zvířat. Činností stanovišť by bylo pravidelné krmení kvalitní potravou (denně v určitý čas), aplikace antiparazitálních prostředků (likvidace ekto- a zejména endoparazitů), řešení zdravotních problémů a kastrace potenciálních rodiček koťat s jejich vypuštěním do původního teritoria.
Jistě mnoho kolegů mi potvrdí, že z části rozptýlené populace zdivočelých koček se časem zformuje společenství zvířat, která přivyknou pravidelné kvalitní potravě a zvyknou si na kontakt s člověkem. U některých jedinců se mi projevil fenomen obnovení vztahu kočky v roli kotěte k člověku, jako rodiči - pohlazení (matčino olizování kotěte) a krmení jsou hlavními prvky chování, které vzbudí důvěru a určitou odkázanost na poskytovanou péči. Toto se mi podařilo vyvolat i u jedinců ve stáří okolo 5 až 8 let. Pokud jsem kočičku sám odnesl k veterináři ke kastraci a potom ji poskytl pooperační péči u sebe doma, namísto strachu ze mne, byla po vypuštění v naprosté pohodě.
2. Partnery při zřizování takových refugií by byla fyzická nebo právnická osoba na straně jedné (pečovatel) a obecní úřad (či úřad městské části) na straně druhé. Zřízení stanoviště by začalo místním šetřením v místě budoucího refugia za účasti pečovatele (navrhovatele) a zástupců obce, příslušné veterinární správy, eventuálně majitele či správce objektu, na kterém by mělo být stanoviště zřízeno. Všichni zúčastnění by se na závěr vyjádřili k návrhu, o čemž bude sepsán protokol a bude vydáno rozhodnutí.
Touto cestou by měl být záměr legalizován, stanoveny podmínky pro jeho realizaci a následně by mělo dojít k dohodě, jakou měrou se obec či jiná strana bude či nebude podílet na financování záměru - v prvé řadě na hrazení kastrací, následně na hrazení likvidace parazitů a na vakcinaci koček včetně vztekliny. Taková dohoda (či nedohoda) by se měla uzavřít na základě písemné žádosti pečovatele o finanční příspěvek na konkrétní činnost. Náklady na krmení bude s velkou pravděpodobností pečovatel hradit sám.
3. Dokument (rozhodnutí) o zřízení azylového stanoviště by měl být vyvěšen na vývěsce obecního úřadu (hlavně v malých obcích) a na veřejně dostupném místě v objektech, na jejímž teritoriu bude stanoviště fungovat.
Zpráva pro Sněm od pana RNDr. Jana Dvořáka
Depozitum paní Soni Jahelkové, Láz u Příbrami, tel. 721 913 823, e-mail: laz@jahelka.cz
Paní Soňa Jahelková pečuje o opuštěné kočičky již desítky let, je zakládající členkou Společnosti. Odchytává a nechává kastrovat plašánky, kteří se objeví na její zahradě, zajišťuje jim bydlení, krmení a vet. péči. Přítulníky a koťátka umisťuje k hodným a prověřeným lidem. Aktuálně má v domácí péči 10 vlastních kočíků a stará se o 10 venkovních plašánků, kteří jsou vykastrovaní, kromě 2 nových kocourků, u kterých musí zjistit jestli někomu nepatří a teprve poté je odchytit a nechat vykastrovat. Domácí kočičky nesmí ven, zato mají v domě zbudované kočičí stezky, aby měly dostatek pohybu a prostoru.
FOTOGALERIE DOMÁCÍCH
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Venkovní plašánci mají teplé pelíšky na půdě a v altánku, jsou 2x denně krmeni a pravidelně zbavováni parazitů.
FOTOGALERIE PELÍŠKŮ
 |
 |
 |
 |
A pokud stonají, jsou odchyceni a léčeni doma, např. nyní kočička Veverka
 |
 |
Mokropeské venkovní depozitum paní Mirky Richterové
Před pěti lety se do naší zahrádky v Mokropsech protáhla plotem čtyři koťátka, jejich maminka plot přelezla. Samozřejmě jsem jim dala krmení a od té doby pobývají u nás a v okolních zahrádkách. Dvakrát si pro ně přijely zkušené pracovnice z OS Podbrdsko a koťata našla stálé nové domovy. Jenže všechna se pochytat nepodařilo, takže nám zůstává stále 5 koček, které byly naštěstí vykastrovány. Od té doby už se žádná jiná koťata v oblasti nás nevyskytují.
Protože se v zimě dřevěná chata nedá používat, dojíždím tam pravidelně z Prahy a vozím jim krmení. Jenom jedna z nich, Šedobílek, se nechá pohladit a zvláště miluje drbání na bříšku. Ostatní jsou velmi plaché.
Vloni jsem našla v Mokropsech dvě úžasné milovnice kočiček, se kterými se nyní střídám v krmení. Je to pro mě skoro v sedmdesáti letech velká úleva. Tyto obě dámy mají také vlastní domácí depozita a jejich kočičky jsou pravidelně umisťovány na Umisťovacích výstavách či pomocí inzerátů. Jedna z nich má chatu na břehu Berounky, je v důchodu a má skromné finanční prostředky. Ráda by opravila okna na verandě, kde kočičky má. Tím by se veranda zateplila v sychravých a zimních dnech a mohla by jich u sebe mít více.
Myslíme si, že Mokropeská opuštěná koťata a kočky pocházejí zejména od sběratelky koček, která jich má uvnitř své chaty velké množství a žijí tam ve špatných podmínkách. Veškeré snahy o nápravu této situace jsou doposud marné.
Od té doby, co k nám chodí venkovní kočičky, nemáme v chatách žádnou myšku, o to se nám oplátkou tato nádherná zvířátka starají.
GALERIE FOTEK
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Depozitum paní Květy Senarové, Rodvínov u Jindřichova Hradce, tel: 608 271 568, e-mail: Kveta.Senarova@email.cz
Jelikož je kočka dle mého názoru největší chudák mezi zvířaty ( nemůže se bránit jako pes - kouše, kůň - kopne) starám se o ně odnepaměti. Nemocné, opuštěné a často i týrané kočky končí v mé péči a jelikož nemám dosti velké venkovní prostory tak i v mém domě. V současné době mám doma 14 nalezenců. Buď přišli sami, nebo mi je donesli lidé, kteří se o ně nehodlali postarat. Naposledy jsem si přinesla kocourka Akiru od veterináře Nesnídala. U něho mne zahřálo u srdce to, že ho nemocného a zuboženého donesla parta 14-16ti letých výrostků, od kterých bych to vůbec nečekala. Prosili mne zda bych si ho nevzala. Přesto, že jsem jim tvrdila, že už mám doma koček dost. Skončil u mne. Odměnou je mi nejen velice milý, mazlivý a přítulný kocourek, ale i uznání party mladíků, kteří na místo toho aby se ,,pobavili,, tím, že kotě utýrají k smrti, se snažili mu najít nový domov. Tak přece jen nejsou všichni teenageři gauneři.
Všechny kočky v mém depozitu jsou vykastrované. Přesto si kocouři občas dávají jasně najevo, že tahle panička je moje a ten novej koberec taky. Takže pak běhám po domě s kýblem vody a drhnu jejich značení.
Venku se starám o 9 kočiček. 4 krmím zde ve vsi (teda pokud opomenu, že sem chodí na stravu půl kočičí populace naší vsi) a za 5 dojíždím do Jindřichova Hradce. Kde se o krmení dělím s kolegyní, taktéž zdravotní sestrou. Těchto koček bylo původně sedm, bohužel dvě jednoho dne nepřišly a poděly se Bůh ví kam. Všechny jsme nechaly vykastrovat. Myslím si totiž, že to je jeden ze způsobů, jak zabránit dalšímu nechtěnému pobíhání bezprizorních, hladových, nemocných a opuštěných koček po Jindřichově Hradci.
I u nás ve vsi jsme rozjely s Boženou Bláhovou ( o jejím depozitu se zmíním níže) osvětu o výhodnosti kastrace koček. V první řadě jsme se zaměřily na majitele koček, o kterých víme, že mají doma kočičí nalezence a to nejednoho. A většinou se jednalo o kočičky. A jak známo kočičky mají několikrát do roka koťata. A co pak s nimi, buď skončí u mě nebo u Boženy Bláhové, která se je snaží umístit k novým majitelům. Víme o jedné, která se snaží koťata udat. Musím říci, že odezva byla perfektní. Podařilo se nám majitele přesvědčit, že kastrace je jediným východiskem, jak z tohoto začarovaného kruhu ven.Tito majitelé nám kočky poskytli a my je nechaly díky PRVNÍ SPOLEČNOSTI ZA PRÁVA KOČEK vykastrovat. Loni se nám podařilo vykastrovat tři kočičky a letos jich máme na kontě jedenáct.. Zatím se nám to podařilo ještě ve chvíli, kdy nejsou kočky březí. Ještě máme vyhlédnutá dvě místa, odkud se do vsi množí číči a pokusíme se majitele přesvědčit aby nás nechal zvířata odchytit (protože se převážně jedná o zdivočelá bezprizorní zvířata) a nechat vykastrovat.
Božena Bláhová, která mi s charitou kolem kočiček pomáhá se doma stará o 15 koček. Bohužel za domem mají trať, která počty koček, ale i psů drasticky snižuje. Jelikož je ženou soukromého zemědělce, není u nich o trochu mléka pro opuštěnce a nalezence nouze, takže se k nim stahují kočky z druhé půlky vesnice. Bohužel se naučil nějaký pablb, odkládat asi tak dvouměsíční, vymazlená koťata u nás ve vsi. A to buď v parku, který je přímo na návsi a nebo právě do statku rodiny Bláhovy. Loni se jednalo o čtyři krásná koťátka, která se držela u sebe a marně hledala svůj domov. Děti Boženy Bláhové je donesly domů a ona se postarala o jejich umístění. Přála bych si toho vola co to dělá odchytit a upozornit ho, že se dopouští trestného činu. Kdyby nechal kočku vykastrovat měl by po starostech a my také.
Zvířata umisťujeme pomocí inzertní přílohy Deníků Bohemia, nebo dobrým známým o kterých víme, že se zvířata dobře postarají. Dokonce se mi stalo, že jsem umístila dvě koťata a za dva týdny mi majitelé volali, že se nesnesou s jejich psy a celé dny prosedí na stromě a zda bych si je nevzala zpět. Samozřejmě, že vzala, pořád lepší než aby je psiska zamordovala.
Od roku 2006 do ledna 2012 jsem umístila 38 koček včetně koťat a nechala vykastrovat 56 koček a kocourů.
Statistika počtu koček v péči depozita v roce 2011: k 31. 12. bylo v depozitu 20 koček včetně 3 koťat, přijaty 3 koťata, umístěn 1 kocour, kastrace 3 kočičky.