Depozitum Příbor
Kontakt - úvod
16. března 2010, Václav Vlček
Přehled o pohybu koček a financí - Příbor
Depozitum pana Václava Vlčka Frenštátská 1369, 742 58 Příbor,
mobil 737 919 861, e-mail: vaclav.vlcekst@seznam.cz
Č.ú. 2100296450/2010 Fio banka v. symbol 701.
Č.ú.(756098001/5500 Raiffeisen) v. symbol 701.
Pan Vlček je členem Společnosti od 11. 5. 2006, o opuštěné kočky pečuje již od roku 1992. Poskytuje pomoc všem kočkám v nouzi, podporuje všechny akce proti týrání zvířat a v Příboru pořádá lokální oslavy Dne opuštěných zvířat a vigilie za zvířata, která zemřela v důsledku přemnožení. Aktuálně pečuje o cca 40 kočičáků.
Moje kočičí curriculum vitae
Pečovat o opuštěné kočky jsem začal na počátku roku 1992, kdy podnětem bylo vyslechnutí hovoru několika lidí z domku sousedícího s opuštěným pozemkem. Ti uzavřeli sázku o 300 Kč o to, za jak dlouho “chcípnou hlady” dvě koťata, která byla na zmíněném pozemku i se svojí matkou (koťata měla méně než 2 měsíce). Rozhodl jsem se, že sázku zmařím a večer jsem s jídlem a pitím přelezl plot a vše položil na místo, kde jsem kočičí rodinku zahlédl. Po příchodu jsem viděl (i slyšel) z balkonu, jak se celá trojice hltavě krmí. Po několika dnech jsem byl již v určitou hodinu očekáván u plotu a asi po 10 dnech se už koťata nechala hladit. Od majitele pozemku jsem později získal souhlas ke vstupu na pozemek. Byla zde velká stodola, 2 kůlny a 2 garáže, pozemek byl oplocený se stromy a keři. Matka koťat (černobílá kočka) časem zmizela, bíločernou Terezku asi po roce zajelo auto a černá Babuška, která mě obdařila hejnem koťat. Sázkaři z domku mě začali nenávidět a na “našem pozemku” začalo přibývat koček – bezdomovců. Tak začala moje “kočičí” kariéra.
Do června 2006, kdy jsem se stal členem Společnosti, jsem pečoval o cca 36 koček ve 3 lokalitách (prostory zahrádek, opuštěné pozemky, domková oblast - klidnější část města, ve večerních hodinách málo frekventovaná). Dvě bílošedomourované cca dvouleté kastrované, vakcinované a odčervené kočičky, jsem záhy poté umístil ke známému u Opavy, který má pěkné hospodářství. Byl jsem se za nimi podívat, vše v pořádku. Ze 34 koček bylo 19 kočiček a 15 kocourků, kromě 6 kastrovaných. Do konce léta byli vykastrovaní všichni. Stáří od 9 měsíců do 12 let. Většina z nich mučená a týraná člověkem – utržené uši, zlámané nohy, useknuté ocásky, vyrvaná srst za krkem s popáleninami od cigaret, podvýživa, nemoci (kočičí rýma, ušní svrab). Zpočátku měly kočky vybudované úkryty v různých stodolách, kůlnách, senících na určitých pozemcích, vždy se souhlasem majitelů. Každý den v určitou hodinu a na určitém místě, jsem byl už očekáván k večernímu krmení. Strávníčci se stavěli na své místo, dostali misku s jídlem – maso s vnitřnostmi, konzervu, granule. Po jídle následovalo hlazení, mazlení, kočičí očista a rozchod do jejich prostorů. V létě jsem začínal s krmením kolem 21:00 a končil po 23:30. Poté, co jsem pronajal zahradu a postavil zateplené boudy s pelíšky, záchůdky, šplhadly, už nemusím lítat s krmením po všech čertech, ale lidi mi házej nechtěné kočky a koťata za plot. Aspoň je o ně postaráno, dostanou veterinární péči a dosyta najíst. Základem krmiva je u mě kuřecí mleté maso od výrobce (mám je 1 kg za 15 Kč, jinak se prodává za 20 a více), konzervy, tvaroh a granule. Pokud kočičí gurmáni nemají mleté kuřecí, blbě se na mě dívají, konzervy a granule jim moc nechutnají. Pokud bych krmil např. levnými 800 g konzervami, potřeboval bych každý večer minimálně 8 konzerv, což by vycházelo na 160-180 Kč. Takto to vychází asi na 50-60 Kč denně.
Dnes jsou všichni “vyžraní”, vakcinovaní, odblešení, odčervení, dospěláci kastrovaní a v případě nemoci nebo zranění, mají veškerou veterinární péči.
Kočky a koťata, narozená vyhozeným kočkám a i ta zatoulaná, umisťuji prostřednictvím závazné Dohody u hodných lidí v domcích a bytech, a to osobně přes různé známé, přes inzertní noviny “AVÍZO” - pro celou severní Moravu, velice čtené, oblastní inzertní noviny “ZIKADO”, inzeráty v trafikách, veterinárních ordinacích, vývěskách a nabídce na www.kockaapravo.cz a www.kocky-online.cz. Po umístění dělám pravidelné kontroly. Za celou dobu mé činnosti jsem vzal zpět jen 2 koťata. Mám umístěná koťata a kočky v půlce republiky: Např. Brno, Náměšť n. Oslavou, Přerov, Prostějov, Nový Jičín, Opava, Příbor, Kopřivnice, Frýdek-Místek, Opava - venkov, Ostrava, Karviná, Orlová, Mošnov, Skorotín, Petřvald, Chlebovice, Kujavy. Jen návštěvy vzaly spoustu času a peněz. Přesto se umisťování dospěláků moc nedaří, protože většina z nich byla týraná, vůči cizím nedůvěřivá anebo to jsou starší či hendikepované kočičky, které nejspíš zůstanou u mě navždycky. Tímto moc děkuji paní Andree Hazuchové za virtuální adopci kočičky Valy, zmrzačené v pasti.
Od počátku roku 2003 do konce roku 2011 jsem umístil celkem 144 koček včetně koťat a nechal vykastrovat 119 kočiček včetně kocourků. Moje práce s kočkami není legrace – je to denně moře času, problémů, různého shánění, běhání atd. Např. loni (při hledání zájemců o koťata) jsem najel na kole na jeden zátah více než 90 km. Denní příprava více než 30 misek s jídlem je kolem 2 hodin atd. Pokud jdu kastrovat “ostřejší” kočičku, musím si sehnat 1-2 dny před zákrokem nějakou místnost, kde ji mohu umístit, potom ji za tvrdého boje "ulovit" a narvat do přepravky, dále musím sehnat odvoz do Kopřivnice, potom svést další boj při vytažení u veterináře z přepravky. Po návratu ji mám zpět v místnosti a trávím u ní 4-6 hodin než pomine účinek uspávadla. Teprve za týden ji mohu vypustit zpět do jejího rajónu a denně krmit. Toto je obdobné i při nemocích a zraněních.
Někdy se ptám sám sebe, zda bych za tuto dlouholetou činnost neměl dostat nějaký státní řád místo jiných vyznamenaných.
Rovněž někdy přemýšlím nad tím, kolika desítkám koček jsem zachránil život a z kolika desítek koťat - bezdomovců jsem udělal spokojené domovce atd.
Na své dosavadní činnosti si nejvíce cením: 1/ že jsem učinil životní podmínky mojí kočičí tlupy takové, že jsou na tom mnohdy lépe než kočky – domovci, 2/ že se po několika letech změnilo myšlení některých lidí - kočkobijců z okolí tak, že z aktivních nepřátel koček jsou pasivní pozorovatelé (dříve běžně v chůzi útočili kameny a klacky na kočky - dnes otočí hlavu na druhou stranu a jdou pryč) 3/ že pejskaři respektují “mé” prostory a pokud tam venčí pejsky, mají je na vodítku (dříve se mnozí bavili tím, jak jejich psíci se snaží ulovit kočku). Navíc, když jsem začínal a kočka se dožila 5 let, byl jsem mistr světa. Později to bylo 7 - 9 roků a dnes mám kočky 10 - 14leté, což je na pro plašánky velice slušný věk. Práce s kočkami na ulici nikdy nekončí. Stačí aby jeden blbec hodil do popelnice v pytli kočku se 4 koťaty, nebo aby jiný idiot z auta povyházel několik koťat - a práce začíná znovu, tj. jídlo, kastrace, pelech k ubytování, získání zájemců o umístění atd. Rovněž stačí, aby se připletla do rajónu vychrtlá kočka pár dní před porodem, a už je nás víc. A vyhnat kočku, která se snaží po mém odchodu z krmení vysbírat i kousky jídla vypadlé z misky, je nemyslitelné. Pomozte. Naléhavě potřebuji získat finance na veta a krmivo - konzervy a granule. Pokud máte, prosím, nějaký typ na levný nákup, dejte mi vědět. Jsem důchodce, na veterinární péči (kastrace a vakcinace) se snažím vydělat brigádami, např. vykopáváním pařezů, ale na zaplacení kastrací, nejnutnější léky a jídlo pro tolik koček, to prostě nestačí. Vřelé díky předem.
Příběh či zábavná historka mě momentálně žádná nenapadá, i když zážitků bylo hodně (bohužel většinou špatných). Z těch veselejších uvádím např.: Jedné “ostřejší” kočičce se podařilo loni před kastrací zdemolovat veterinární ambulanci tak důkladně, že jediným bez újmy byl pan doktor, který se natlačil do kouta a dokud jsem kočku nechytil, se tam ani nepohnul. Nebo několik dní před umístěním jsem měl doma asi roční kočičku. Když uviděla, že na balkon sedl holub, vyrazila na něj tak bleskově, že nezaregistrovala zavřené dveře na balkon. Naštěstí se jí nic nestalo a odneslo to jen prasklé dveřní sklo. A jednou večer za tmy vyvedla kočka 4 koťata a vykračovala si s nimi po chodníku. Odněkud se vyřítil se štěkotem menší pes a hnal se k nim. Dopadlo to tak, že kočka s mohutným vřeštěním hnala psa po ulici asi 300m a lidi vše sledovali s vyvalenýma očima – zřejmě nikdy neviděli, aby kočka hnala psa.
Statistika počtu koček v péči depozita: k 31.12.2012 bylo v péči depozita celkem 59 koček. Z toho 39 dospělých a 3 odrostlá koťata v depozitu, 3 přitoulané kočky chodící pravidelně na depozitní pozemek a 14 vykastrovaných plašanů na 3 venkovních stanovištích. Přijato: 19 koček (12 koťat a 7 dospělých). Umístěno: 15 koček (7 koťat a 8 dospělých). Vakcinováno: 14 koček a koťat. Kastrováno: 17 koček (12 kočiček a 5 kocourků). Léčeno: 14 koček (10 koťat a 4 dospělé kočky). Zemřelo: 1 starší kočička. Na závěr děkuji První společnosti za poskytnutou finanční pomoc.