|
Články
Vegánství: Nová cesta k ideálu lidskosti 7. ledna 2010, Jan Čejka „Pokud budou existovat jatka, budou i války.“ Lev N. Tolstoj Idea vegánství je úsilím o dosažení nejvyššího stupně mravnosti – nenásilí, spravedlnosti a soucitu s nevinnými. Přesto však vegánství s jeho hlubokou morální hodnotou je společností opomíjeno a jeho důležitost odsunuta na zcela podružné místo; navíc ti, kteří tento životní styl zvolili, jsou velmi často vystaveni protivenství, zesměšňování nebo jsou prostě ignorováni. Přitom změna v morálním nazírání a posun k vyššímu ideálu mravnosti, který je podstatou vegánství, mají dalekosáhlé následky a hodnotu doslova nezměřitelnou. Nicméně osvícení, které vegánství přináší, jakoby bylo příliš oslnivé, takže lidé před ním zavírají oči - a to i ti, kteří jinak mají oči a mysl otevřené vůči ostatním společenským změnám. Čím to je, že tak tvrdošíjně trváme na systému, který je naprosto zbytečný, nepředstavitelně krutý a který, ničím neomezován, nás nakonec skoro určitě zničí? Stále víc a víc lidí si je vědomo předsudků a nespravedlnosti, které jsou kořenem zotročení a zabíjení zvířat, obětovaných pro pouhé uspokojení naší touhy po mase, mléku a vejcích. Není žádným tajemstvím, že koncentrační tábory zvířat jsou živnou půdou pro nespočetné infekční choroby. Je též dobře známo, že výrobky ze zvířat jsou na újmu zdraví lidí a že živočišná výroba, včetně 'volných' a 'organických' chovů, představuje jeden z nejhorších zločinů vůči přírodě. Dokonce do povědomí lidí postupně proniká i pravda o tom, jak velký negativní dopad živočišná výroba má na stále větší nedostatek potravin a vzrůstající hlad na celém světě. Přes všechny výdobytky a pokrok lidské 'civilizace' náš zvyk zabíjet nás stále udržuje v dobách temna. Zabraňuje nám, abychom v sobě pěstovali více laskavosti, soucitu a spravedlnosti - právě těch ctností, které musíme neustále rozvíjet, máme-li najít cestu k bezpečné a zdárné budoucnosti, v níž nebudeme mít strach jeden z druhého. Ve světě, v kterém zákon silnějšího proti slabému a nevinnému je přijímán jako samozřejmost, je lhostejnost vůči bolesti a utrpení zvířat nejen akceptována, ale je často společností v různých podobách dokonce podporována. Proč tomu tak je, když mnozí lidé projevují ke zvířatům tolik lásky a jsou s nimi spojeni tak silným poutem? Zvířata jsou nám připomínkou naší vlastní sounáležitosti se světem přírody (a našeho odloučení od něho), který jsme s nimi kdysi sdíleli. Díky naší velké touze vymanit se ze společenství, kde platí pouze právo silnějšího, jsme nakonec tento svět a tím i jeho kořistnický systém opustili. Avšak místo abychom využili nově nabytého výlučného postavení k pomoci našim mimolidským bližním, použili jsme jej k jejich zotročení a vystavili jsme je ještě většímu strachu, větší bolesti a většímu utrpení - a to v rukou člověka, který sám sebe prohlašuje za tvora zbaveného zvířecích instinktů a za stvoření obdařené svědomím a morální odpovědností. Je to z tohoto důvodu, že při pohledu na zvířata pociťujeme provinění, neboť cosi uvnitř nás nám připomíná, že jsme je zradili a že je v tak ohromné míře zrazujeme dál. Lhostejnost vůči utrpení ostatních tvorů se stala společenskou normou, která volá po návratu k základním lidským hodnotám: ke spravedlnosti, slitování, soucitu a k úctě ke světu přírody, ke zvířatům i k našim lidským bližním. Toliko návratem k těmto základním hodnotám a obnovením naší morální odpovědnosti za ostatní stvoření můžeme vytvořit nová pravidla lidského chování a stát se lepšími lidmi. Jedině potom si zasloužíme ono výlučné postavení, které nám bylo vývojem dáno a které jsme svým bezohledným panováním a tyranií ztratili. Po celém světě jsou zvířata vězněna, zotročována, týrána a krutým způsobem zabíjena, a přitom lidé, ač jinak laskaví, dobří a soucitní, jsou zcela lhostejní k tomuto nevýslovnému utrpení a jen s podivením sledují, jak celý svět je stále víc a víc zaplavován násilím a krutostí. Život jde beze změny dál, jakoby všechny ty násilnosti nebyly důkazem čehosi hluboce zneklidňujícího v duši každého z nás i celé společnosti. Náš nezájem o utrpení nevinných stvoření nás učinil netečnými k utrpení našich bližních, a tím i schopnými působit bolest jeden druhému. Vegánství je tím základním kamenem k vybudování skutečně humánní a spravedlivé společnosti, v níž soucit s utrpením ostatních a pomoc v jejich soužení je tím nejzákladnějším, co vytváří opravdové lidství. Je v něm nezměrná síla, která je schopna přemoct i ty nejobtížnější úkoly, jaké každého z nás i celý svět čekají. Máme-li nějakou budoucnost vůbec mít, pak lidé v té budoucnosti nebudou závislí na výrobcích založených na vykořisťování, utrpení a pustošení přírody. Zdrojem jejich potravy nebudou tovární farmy a jatka, ale zahrady, kvetoucí sady a úrodná pole. Tato ohromná proměna se může dnes mnohému zdát těžko uskutečnitelná, přece však právě v ní je naše jediná naděje pro budoucnost. Překlad: Jan Čejka Listopad 2009 Odkazy na předešlé články, překlady a vydání knihy Jana Čejky „Jejich jest království“ Mají zvířata práva? Prohlášení církví k ochraně zvířat Křest knihy Jana Čejky „Jejich jest království“ Jejich jest království |