Články
Úvaha
8. srpna 2004, Alice Oppová
Mají mít zvířata kodifikovaná práva, nestačí jim zákony na ochranu před týráním? Komentář RNDr. Gustáva Murína CSc. Lidská práva zvířatům? otištěný ve Vesmíru 3/2001, znovu otevřel diskuzi na toto choulostivé téma. Když pominu paranoidně nenávistný a veskrze demagogický text pana docenta, nemohu v něm přehlédnout rok od roku sílící strach vykořisťovatelů zvířat z ochránců zvířat. Dokud všichni ochránci zvířat usilovali o zlepšení zákonů, neměli trýznitelé zvířat žádné obavy. Všechny zákony na ochranu zvířat totiž už jenom tím, že povolují velkochovy, transporty, jatka, pokusy, cirkusy, lov a pod...de facto trápení zvířat schvalují. Je tomu bohužel tak, protože i ta nejhumánnější jatka a ten nejlaskavější vivisektor zvířatům ubližují.
Zejména v současné době, kdy jsou vinou člověka vražděny statisíce zvířat, zdravých i nemocných, kdy hoří hranice nevinných obětí lidské hamižnosti po celé Evropě, je evidentní, že zákony zvířata před utrpením neuchrání. Dokud bude zvíře pokládáno za věc, bude s ním jako s věcí zacházeno. Dokud bude chov zvířat nazýván živočišnou výrobou, bude s živými tvory kšeftováno jako s výrobky, stroji, šrouby a podobným zbožím, kterému nevadí harcování po celém světě, které netrpí bolestmi, hladem, žízní a stresem. Člověk se bez zvířat neobejde a už jen proto, by s nimi měl jednat nanejvýš laskavě a ctít jejich základní životní potřeby. Úcta k životu všech stvoření na světě, stejně jako úcta k Přírodě, je jedinou možností přežití člověka na naší planetě. Zde platí: to, co je dobré pro zvířata, živočichy, rostliny a Přírodu jako takovou, je dobré i pro lidi, protože bez tohoto, ničím nenahraditelného bohatství by lidstvo zahynulo. A právě z tohoto hlediska by ochránci zvířat, přírody a životního prostředí měli být vnímáni jako novodobí apoštolové etiky pro příští tisíciletí.Pokud se týče práv zvířat, tato jsou přesně definována v textu Všeobecné Deklarace Práv Zvířete, který byl přijat Mezinárodní ligou práv zvířete a přidruženými ligami na třetím shromáždění o právech zvířat, konaném od 21. do 23. září 1977 v Londýně. Tato Charta byla oficielně vyhlášena 15. září 1978 v Londýně a byla podřízena OSN i UNESCO. Od té doby uplynulo pomalu 23 let a vznikly stovky zákonů, vyhlášek a pokynů na ochranu zvířat před týráním. Ať již se zákonodárci snažili sebevíc, utrpení zvířat nezabránili. Statisíce zvířecích a živočišných druhů bylo vyhubeno, ročně umírají miliony zvířat na pokusech, miliardy hospodářských zvířat prožívají martýrium ve velkochovech, na transportech a jatkách. Strastiplný je život milionů zvířat na kožešinových farmách a miliony jich
bolestivě umírá v pastích. Statisíce zvířat hyne v mořích a oceánech otrávených naftou uniklou z havarovaných tankerů. Lidé vyhánějí své psy a kočky, aby je poté opuštěné a zubožené pronásledovali a trávili jak potkany. Davy šílí nadšením nad vražděním býků při koridách a riskováním životů koní při vrcholových dostizích. Rodiče vodí děti do cirkusů, aby se potěšily drezúrou bitím zubožených šelem. Myslivci ukájí svoji střeleckou vášeň střelbou do uměle vypěstovaných živých terčů, likvidací volně žijících zvířat, včetně celosvětově chráněných druhů, cvičí své lovecké psy na živých zvířatech, včetně koček, kterým předem vytrhají drápky a zuby, aby se nemohly bránit. Miliony duší umučených zvířat je prosycen vzduch, který dýcháme, proč jejich nářek nikdo neslyší?Naopak, krutost vůči zvířatům vzrůstá úměrně se stále se zvyšujícím počtem obyvatel naší planety. Evropské masokombináty si svými narvanými mrazáky přebytečného masa, upadlou reklamou a cenovou politikou diktují spotřebiteli: člověče, jestli chceš mít maso denně, tak jez a mlč!
Kde se v člověku bere tolik krutosti, či pouhé lhostejnosti vůči živým tvorům, kteří vnímají bolest, strach i stres ve stejné míře jako On? Jakým právem se toho dopouští?V únoru 2001 prokázali britští vědci-genetici analýzou lidské DNA šokující poznatek. A sice, že genetická výbava člověka obsahuje pouhých 26 - 40 tisíc genů, oproti předchozímu odhadu 60 - 100 tisíc. Člověk má tedy asi tolik genů jako myš a asi 220 genů sdílí s bakteriemi /viz. LN 17. 2. 2001/. Nejsme zas až tak výjimeční na tom světě, nežijeme tady sami!
Ze všech výše uvedených faktů a souvislostí vyplývá oprávněný poznatek, a sice, že zvířata jsou stejně jako člověk živými tvory, schopnými ve stejné míře pociťovat bolest, strach a stres a proto mají stejně jako člověk právo na svoji existenci a tím pádem i na skutečnou ochranu před týráním, krutostí, omezováním životně důležitých potřeb, na ochranu před zneužíváním, zesměšňováním a genocidou.
Protože všechny stávající zákony na ochranu zvířat proti týrání selhaly, je nanejvýš nutné zajistit zvířatům nikoliv Lidská práva, ale jejich - Zvířecí práva, která jsou zcela jasně definována Všeobecnou Deklarací Práv Zvířete. Bude tím pomoženo nejen zvířatům, ale i celému lidstvu, které bude mít zachováno užitek z eticky chovaných zvířat a zároveň bude zbaveno nedobrovolné účasti na jejich utrpení.
Prosazení práva zvířat na etické zacházení je nejen nejdůležitějším úkolem všech ochránců zvířat, ale i všech ohleduplných lidí.
Dovoluji si zakončit tuto úvahu citací Šántidévy:
Veškerá radost na tomto světě
Pochází z touhy, aby druzí byli šťastní,
A všechno utrpení na tomto světě
Pochází z touhy, abych byl šťastný já.
Pochází z touhy, aby druzí byli šťastní,
A všechno utrpení na tomto světě
Pochází z touhy, abych byl šťastný já.