První společnost za práva koček

9. září 2004, Redakce

Tvrdí-li někdo, že hubí kočky, aby chránil ptáky, pak berme všechny jeho projevy lásky ke zvířatům s rezervou. Není láskou k živé přírodě, jestliže se pro jedno zvíře pronásleduje zvíře druhé. Takoví lidé nemají s láskou k přírodě nic společného a leckdy se stává, že ten, který zabil kočku, protože chytila ptáčka, posléze střílel na špačky, protože se živili na jeho třešních.

V přírodě funguje společenství všech zvířat a živočichů na vzájemně vyvážených vztazích (biocenóza)
V přírodě žijí všechny druhy zvířat a živočichů v dokonalé symbióze, a to i v případě, kdy jeden druh slouží druhému druhu jako potrava, protože, kdyby nebylo predátorů, první druh by se přemnožil, zničil své životní prostředí a záhy vyhynul hladem.
Tato biocenóza ovšem funguje pouze, pokud do ní nezasahuje člověk, a to ať již zavlečením nepůvodních druhů nebo záměrným množením či dokonce umělým odchovem určitých druhů zvířat. Nepůvodní druhy posléze připraví o potravu druhy původní, které vyhynou. Přemnožená stáda spárkaté zvěře okusem ničí lesní porosty a uměle odchované druhy (bažanti, březňačky...) ztrácí přirozenou ostražitost a rodičovské pudy. Navíc ti, kteří se nestanou živým terčem, při spojení s volně žijícími soukmenovci nedovedou o svá mláďata pečovat či tzv. zředí rodičovské pudy další generace.

Jak to tedy s tou „krvelačnou vražedkyní ptáků“ - kočkou, ve skutečnosti je?
Pitvami přejetých či myslivci usmrcených toulavých koček bylo zjištěno, že jejich žaludky obsahovaly převážně zbytky myší, žab, brouků a travin, u některých jedinců se nenašlo v žaludcích nic jiného než pozůstatky myší a potkanů.
Venkovský člověk, který odjakživa choval kočky, aby se zbavil myší, mívá na tento problém mnohem střízlivější názory, než městský, který si přírodu idealizuje, ptáky vnímá jako slabější bezbranné jedince a kočky jako jejich nepřátele. Lásku k ptactvu však projevují i lidé, kteří chovají kočky, jen s tím rozdílem, že nechápou zášť vůči tomuto živočišnému druhu, kterému byly lovecké vlastnosti dány přírodou.

Buďme ke kočkám spravedliví
Lovecké vlastnosti koček musíme posuzovat objektivně. Už v Brehmově atlasu se píše o divoké kočce lesní, cituji: pohybuje se většinou po zemi, třebaže výborně šplhá po stromech, její potrava je složena převážně ze škodlivých zvířat a v menší míře z na zemi hnízdících ptáků. Kolik pochytá škodlivých zvířat vyplývá z údaje Tschudiho, který našel v žaludku divoké kočky zbytky 26 myší a v trusu před doupětem obývaným divokou kočkou, ponejvíce zbytky kostí kun, tchořů, lasiček, křečků, potkanů, polních, lesních i vodních hrabošů a několik bezvýznamných zbytků veverek a lesních ptáků.
Také kočka domácí je především lovec pozemní, lézt za kořistí po stromech jí nebylo vrozeno, činí tak většinou hledá-li záchranu před hrozícím nebezpečím. Pozorováním zjistíme, že řady ptáků, např. vlaštovek, si kočky nevšímají, a také hnízda mnohých ptáků nebývají kočkám přístupná. Její kořistí jsou ponejvíce ptáčata předčasně vypadlá z hnízda nebo ptáci přestárlí či nemocní.

Příčiny úbytku ptactva je třeba hledat jinde
Z naší krajiny, měst i zahrad s nyní tak módním anglickým trávníkem, stále více mizí křoviny a porosty, které byly přirozenými hnízdišti ptáků. Mimoto se zvýšila kontaminace potravního řetězce ptactva používáním jedovatých pesticidů na hubení hmyzu, plevele, plísní a chorob napadajících rostliny.
Zpěvné ptactvo má přirozené nepřátele i v ptačí říši, např. v létajících dravcích, ale i strakách a sojkách, které s oblibou vybírají z hnízd vajíčka a mláďata.
Ptáci jsou ohroženi také jinými druhy zvířat, např. kunami, lasičkami, tchoři, ale i ježky, ti všichni si pochutnávají na vejcích a mláďatech.
Podíl koček na úbytku ptactva je téměř zanedbatelný.

Co tedy pro záchranu ptactva dělat?
Účinná ochrana ptáků závisí i na účinné ochraně koček, poněvadž kočky bez domova strádají hladem a hledají potravu i mezi ptáky. Každý přítel ptáků by měl podporovat ochranu koček např. tím, že ohlásí výskyt opuštěných koček či lidí, kteří se o ně řádně nestarají, obecnímu úřadu. Podle §13 odst.2 zákona na ochranu zvířat a §135 Občanského zákoníku jsou obce povinny se o opuštěná či toulavá zvířata postarat po dobu ½ roku, buď ve vlastních zařízeních či uzavřením smlouvy s útulky soukromými nebo spolků na ochranu zvířat, anebo nejbližšímu spolku ochránců koček, který se v mezích svých možností o tyto kočky postará - viz. adresář útulků: http://www.utulky.estranky.cz/clanky/utulky-cr.html.
Chránit stávající meze, remízky, mokřady, aleje stromů podél pozemních komunikací před jejich zničením a v případě jejich ohrožení se obrátit o radu na občanská sdružení: detizemě@ecn.cz , arnika@arnika.org a dohlížet aby zastupitelé měst a obcí dbali na péči a výsadbu zeleně, stromů i křovin, v místě Vašeho bydliště, případně hledat pomoc u výše zmíněných organizací.

Vlastníte-li zahrádku, pak nejjednodušším způsobem jak z ní vytvořit ráj ptactva je:
1/ pěstovat různorodý trávník např. s jitrocelem, chudobkami, řebříčkem, ovískem apod. a nesekat jej těsně k plotu a před plotem, aby v něm ptáci nalezli úkryt,
2/ nemýtit keře bezinek, trnek, hlohu apod. a naopak vysázet keře a stromy, které poskytují ptákům potravu i možnost hnízdění (např. lísky, ptačí zob, skalník, rybíz, třešni, jeřáb, ořešák i jehličnany a další). Případně na stromy umístit ptačí budky, situované směrem k východu slunce a opatřené jednoduchou ochranou proti vniknutí

kun, lasiček a koček do hnízda. Návod: na kmen stromu, na kterém ptáci hnízdí upevníme širší pruh hladkého plechu, po němž šplhající vetřelec sklouzne, nebo kmen obtočíme hustou otýpkou větví svázaných nahoře a dole rozevřených.
3/ umožnit ptákům přístup k vodě zbudováním jezírek či alespoň vhodným rozmístěním nádob s vodou

4/ v zimním období ptáky přikrmovat náhradním krmivem, na vhodných místech a ve vhodných krmítkách, podle druhu opeřenců, kteří se u Vás vyskytují

Z náhradních krmiv pro hmyzožravé lze doporučit ovesné vločky či krupici zapražené na čerstvém tuku (loji či ztuženém tuku), slunečnicová, konopná, lněná a další semena, drobty suchého pečiva, ořechy či speciální tukové směsi s ovesnými vločkami, oříšky a semínky,

plněné do kelímků nebo kořenářů upravených k zavěšení. Drozdovitým možno předkládat jablka, tvaroh, odřezky vařeného masa, usušené jeřabiny, hložinky, bezinky, semínka pcháče, bodláku, jitrocele apod. Zrnožravým nejlépe nabídnout tzv. zadinu, odpad při mlácení obilí, který obsahuje kromě úlomků zrní především semena plevele, nebo zrní, ovesné vločky či drobky starého pečiva. Vrubozubým se hodí krom odřezků masa, starší pečivo a kuchyňské zbytky, nejsou-li příliš kořeněné a slané.
Nevýhodou krmení je, že umožňuje přežít i slabším jedincům, kteří by jinak neobstáli, a jejich zapojení do reprodukce bývá z hlediska přírodního výběru nežádoucí.
Výhodou je, že v místech se snadno dostupnou potravou dochází ke koncentraci jedinců, kteří jsou jinak rozptýleni na velkých plochách, a tím i k Vašemu potěšení z jejich pozorování.

Odpovědi na případné dotazy a podrobnější informace o výrobě ptačích budek, krmítek a krmení ptactva Vám rádi zašleme prostřednictvím emailu info@kockaapravo , nebo prava.kocek@atlas.cz

Zpět