Tiskové zprávy


TISKOVÁ ZPRÁVA - Zvířata nevylepšovat
 3. 12. 2007, Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR


Zpráva o nabarvených ovcích kvůli atraktivním fotografiím o něčem svědčí, že totiž někteří lidé nejsou spokojeni s tím co je, a co mají, a rádi by něco zvláštního, něco extra.

Proto je vhodné připomenout, že nějak vylepšovat vzhled zvířat, kromě přirozené péče o čistotu a dobré podmínky chovu, je zbytečné. Dokonce to i zapovídá zákon, v našem případě zákon na ochranu zvířat proti týrání, který například v § 4 výslovně říká, že za týrání se považuje podávat zvířeti dopingové látky a jiné látky poškozující organismus s cílem změnit jeho výkon nebo vzhled.

Pokud jde o barvení, již byl u nás zaznamenán před několika lety případ „barvení“ okounků, kdy byli nuceni plovat v obarvené vodě, aby se jim dostala do zažívacího ústrojí a byla zdůrazněna jejich modrá barva. To samozřejmě nelze. Stejně tak nelze barvit či odbarvovat psy, či kočky. Každý takovýto úkon je pro zvíře stresující, nemluvě o tom, že mohou být poraněny či poškozeny sliznice očí či uší. Nebo může dojít k poranění při fixování zvířete. Zkrátka přibarvovat zvířata je hloupost.

Problémy a stres mohou působit i různé nefyziologické doplňky na obojky či oblečky. Určitě stresující mohou být zde upevněné zvonečky či přívěšky chrastící při každém pohybu. Obleček, pokud ano, měl by krýt záda a ledviny, a nikoli pokrývat celé tělo psa, pak může dojít k přehřátí a k nachlazení, kterému měl obleček původně zabránit.

Vrátíme-li se k používání barev, lze jich použít k označování zvířat, například skotu či prasat, ale jen ověřených zdravotně nezávadných barev, které nezanechávají rezidua v potravinách a nepůsobí utrpení zvířatům.

Samozřejmě, hovoříme-li o riziku týrání, mnohem horší než případné obarvení srsti je chov v nevhodných podmínkách či transport na zbytečně velké vzdálenosti, zejména například čeká-li ovce na konci pouti porážka, apod. S takovýmto odsudkem ochranářských organizací lze plně souhlasit. Takovýmto excesům se také snaží v souladu s platnou legislativou orgány státního veterinárního dozoru bránit.

Modřinka Kdo barvám se smějí

Ťuhýk rudohlavý a bělořit šedý...
kdo pozná, že pod peřím jsou bledý?
A jak zčervená se třeba modřinka,
možná že jo, ale jen zlehýnka...

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR


STÁTNÍ VETERINÁRNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY
Slezská 7, 120 56 Praha 2, tel. tiskový mluvčí: 227 010 154, fax: 227 010 190,
e-mail: j.duben@svscr.cz; web: http://www.svscr.cz.



Zpět